Článek
Prezident Petr Pavel podle svých slov velice silně zváží obhajobu prezidentského mandátu ve volbách v roce 2028, pokud bude mít dostatečnou podporu pro zvolení. Uvedl to v bilančním rozhovoru pro Českou televizi u příležitosti tříletého výročí ve funkci hlavy státu. Zároveň dodal, že by mu a jeho rodině stále muselo přát i zdraví.
Pavel uvedl, že očekával, že se za jeho prvního mandátu začnou profilovat další výrazní kandidáti napříč politickým spektrem. „Žádný takový kandidát se zatím nejeví, tak mi nezbývá než o tom vážně uvažovat,“ řekl. Dodal však, že na konečné rozhodnutí chce ještě čas.
Dalším tématem rozhovoru s hlavou státu byla například bezpečnostní situace ve světě. Prezident se vyjadřoval k válce na Ukrajině, kdy vyzval k většímu diplomatickému tlaku na Rusko. V otázce války na Blízkém východě, která vypukla v minulém týdnu, Pavel zdůraznil své obavy nad důsledky konfliktu pro obyvatele Česka. Jmenoval například zvyšování cen pohonných hmot.
Prezident zároveň využil rozhovor k tomu, aby znovu apeloval na vládu v otázce zvýšení výdajů na obranu. Na ně chce kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) podle návrhu vládního rozpočtu dávat pouze 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) přitom v návrhu rozpočtu počítala s výdaji na úrovni 2,35 procenta HDP.
Cíl Babišova kabinetu tak neplní ani minimum Severoatlantické aliance (NATO), které činí dvě procenta HDP. „Nemůžeme těžit z bezpečnosti na úkor ostatních, nemůžeme se chovat tak, jako bychom byli jediní, kdo mají ekonomické nebo sociální problémy,“ varoval prezident v rozhovoru.
Pavel dodal, že z hlediska ekonomických ukazatelů je Česko v první třetině zemí EU. Nemůže tak argumentovat hospodářskými problémy jako důvod pro neplnění závazků.
Tématem rozhovoru bylo i nevydání premiéra Andreje Babiše a předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání, které poslanci odhlasovali v tomto týdnu. Podle Pavla hlasování nebude mít zásadní vliv na další fungování vládnoucí koalice. Zároveň dodal, že imunita poslanců by se podle něj měla vztahovat na projevy ve Sněmovně a výkon funkce, ne na širší souvislosti.
