Hlavní obsah

Zabili mu syna. Soud pustil spoluvraha dřív, než otec stihl protestovat

Foto: Profimedia.cz

V roce 2016 projednával případ vraždy Jiřího Smolky Vrchní soud v Olomouci. Vrahův pomocník Milan Stavinoha vpředu, za ním ten, co střílel - Vincenc Ščerbák.

Reklama

České soudy slabě chrání práva lidí poškozených zločinci. Dokládá to příběh osmdesátiletého otce, jemuž před deseti lety zavraždili syna. Když soud předčasně propouštěl vrahova komplice na svobodu, nedal mu možnost protestovat.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jaký vedou s manželkou život, shrnul osmdesátiletý senior z Vlkoše u Kyjova Longin Smolka ve čtyřech chmurných větách.

„Jsme vyřízení, žijeme jen ze setrvačnosti. To se nedá popsat. To prostě máte pořád jako batoh na zádech.“

Nedávno to bylo deset let, co přišli o syna Jiřího. Byl zavražděn. Chladnokrevně popraven svými dvěma zaměstnanci na zemědělské farmě, kterou provozoval. Stalo se to 30. září 2013 právě ve Vlkoši.

Z činu byli usvědčeni Vincenc Ščerbák a Milan Stavinoha. Jak zaznělo při rozsudku, Stavinoha vylákal Jiřího Smolku před kancelář a Ščerbák jej devíti ranami střelil. Ščerbák vyfasoval 17 let vězení, Stavinoha za napomáhání vraždě 13.

Rodiče zavražděného se však nemusejí vyrovnávat jen se smrtí potomka, ale i s tím, že vrahův pomocník Milan Stavinoha už několik týdnů zase běhá po svobodě. Aniž by vůči rodině oběti projevil jakoukoliv lítost.

Longin Smolka ani nedostal od Okresního soudu Plzeň-město šanci proti podmíněnému propuštění spoluvraha protestovat. O chystaném soudním jednání ho sice vyrozuměli, ale oznámení dostal až den poté, co verdikt ve věznici Bory padl.

Že česká justice práva obětí a poškozených téměř nerespektuje, je podle odborníků časté. Říkají, že jde o obecný problém zdejší spravedlnosti.

Foto: Okresní soud Plzeň-město, Seznam Zprávy

Tento dopis převzal Longin Smolka 31. října. Tedy den poté, co soud rozhodoval. Soud ani nevyčkal, až pošta doručí předvolání, rovnou vynesl verdikt.

„Nic nám nebránilo“

Kdyby dostal Longin Smolka možnost protestovat, udělal by to.

„On se nám nikdy za nic neomluvil,“ říká o Stavinohovi. „Nezaplatil ani korunu z toho, co zaplatit měl,“ vysvětluje starý pán důvody, proč by bývalý traktorista na synově farmě měl nadále zůstat za mřížemi.

Dopis v tomto duchu poslal jeho advokát obratem 1. listopadu plzeňskému soudu. Jenže už to nemělo na nic vliv.

Longin Smolka byl sice jako jeden z poškozených soudem vyrozuměn o veřejném zasedání, ale šanci přednést zamítnutí vůbec nedostal. Soud ani nepovažoval za nutné vyčkat, až pošta otci Smolkovi skutečně doručí předvolání.

Otázku, zda byli pozůstalí zavražděného poškozeni na právech, přecházejí plzeňští státní zástupci bez vyjádření nadále. Ani po urgenci nikdo na žádost o komentář nereagoval.

Z vedení Okresního soudu Plzeň-město sice odpověď přišla, ale předsedkyně soudu Petra Pavlíčková odmítla, že by udělali přešlap. Říká, že soud o zasedání vždy povinně vyrozumívá jen státního zástupce, odsouzeného a jeho obhájce. Pro další osoby podle ní tato striktní povinnost neplatí.

„Pokud není doručeno poškozeným či jejich zástupcům - respektive není doručení vykázáno - jednání je možné konat, nic tomu nebrání,“ napsala v odpovědi předsedkyně Pavlíčková.

Dědictví komunismu

Jiný pohled na tuto záležitost prezentoval advokát a expert na trestní právo Petr Toman. Podle něj právo porušeno jednoznačně bylo, ale žádnou dohru to mít stejně nebude.

„Poškozeného, který o to požádal, je soud povinen o jednání o podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu vyrozumět,“ uvedl Toman. „Musí to udělat s takovým předstihem, aby mezi doručením vyrozumění a jednáním soudu byly alespoň tři dny, “ popsal standardní pravidla.

Poškozený má tak právo zúčastnit se jednání soudu a k návrhu na podmíněné propuštění říci své. Jak ale také Toman doplnil, situace je u nás taková, že pokud toto právo nebylo naplněno a soud své povinnosti nedodržel, nedává zákon poškozenému žádnou možnost, jak toto pochybení soudu napravit.

O tom, jak jsou upozaděna práva poškozených, mluví i advokát Václav Vlk. Jde podle něj ještě o dědictví komunistické éry. Trestní řád už od roku 1961 upřednostňuje stát a jeho postavení, vedle toho přiznává jako druhý subjekt pachatele, nebo odsouzené.

„Na práva obětí se nehledí, všechny úpravy jsou nesystémové, soud v podstatě bere jen velmi omezeně na jejich práva zřetel,“ vidí Václav Vlk kauzu s podmíněně propuštěným Stavinohou jako obecnější problém.

Tudíž, i kdyby otec Longin Smolka stihl své zamítavé stanovisko k propuštění spolupachatele přednést, soud to v potaz vůbec brát nemusí.

Zákaz styku s mrtvým

Jenže nejde o jediný sporný bod v říjnovém usnesení plzeňského soudu, jemuž v předmětné věci předsedala soudkyně Blanka Šišová.

Je tam totiž také napsáno, že se Milan Stavinoha má po propuštění na svobodu zdržet jakéhokoliv kontaktu s Vincencem Ščerbákem. Tedy s druhým odsouzeným, který po Jiřím Smolkovi střílel. Jenže ten už před dvěma lety ve vězení zemřel.

Předsedkyně soudu Petra Pavlíčková v tomto bodě jisté pochybení či opomenutí připouští, nicméně prý žádné fatální.

„Bohužel ze spisu nebylo úmrtí zjištěno, uvedl to až odsouzený po vyhlášení rozhodnutí. Tato část usnesení je tedy obsolentní (neaktuální, neúčinná - pozn. red.) , to ovšem nemá vliv na ostatní části rozhodnutí,“ popsala pro Seznam Zprávy Petra Pavlíčková.

Foto: Okresní soud Plzeň-město, Seznam Zprávy

Podmíněně propuštěný Milan Stavinoha má „podle svých sil“ nahradit způsobenou škodu a nesmí se stýkat se svým (mrtvým) parťákem Vincencem Ščerbákem.

Otec zavražděného však v tom vidí hlavně důkaz, s jakou mírou povrchnosti rozhoduje česká justice o osudech pachatelů i jejich obětí.

„Když jsem se na to ptal plzeňského státního zástupce Michala Klímy, řekl mi, že na prostudování spisu, který má asi 1300 stran, měl jen asi deset minut,“ líčí úroveň přípravy.„Každý dělník, který vyrobí zmetek, to musí zaplatit. Oni s těmi vysokými platy vyrobili zmetek, nikdo k odpovědnosti hnán není,“ zlobí se Longin Smolka.

Nechápe, jak se mohl dostat na svobodu člověk, který neprojevil žádnou sebereflexi. Způsobené škody dostal Stavinoha aktuálním usnesením soudu za úkol napravit jen „podle svých sil“, přitom pozůstalým rodičům Smolkovým měl podle původního striktního rozsudku zaplatit za nemajetkovou újmu (každému) 240 tisíc korun. Nic z toho neviděli.

Představa, že teď bude u Kyjova možná potkávat jednoho z aktérů vraždy - protože Milan Stavinoha má bydliště jen šest kilometrů daleko - je pro osmdesátiletého pana Smolku velmi tíživá.

Dokonce zvažuje, že požádá o policejní ochranu, kterou před deseti lety, kdy se trestný čin odehrál, s manželkou odmítli. A chce se v celé věci obrátit i na krajský soud, aby ten posoudil, jak bylo dosaženo spravedlnosti.

Za zavražděného syna byla na Štědrý den v místním kostele sloužena půlnoční mše. Žádnou velkou radost z vánočních svátků otec ale neměl. Tak jako v předchozích deseti letech.

„My se z toho stejně nadosmrti nevzpamatujeme. To prostě nejde.“

Reklama

Související témata:

Doporučované