Hlavní obsah

Zeman školil Hrad: Dokumenty o soudci tam máte. Pavlův tým nic nenašel

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Bývalý prezident Miloš Zeman tvrdí, že informace o Fremrovi jeho tým na Hradě zanechal.

Reklama

Důkazy o působení soudce Roberta Fremra za komunismu leží na Hradě už léta, tvrdí exprezident Miloš Zeman. To ale odmítá současná Kancelář prezidenta republiky. Dokumenty prý nemá ani v písemné, ani v elektronické formě.

Článek

Seznam Zprávy pátraly po dokumentech poukazujících na problematickou část Fremrovy kariéry, které podle bývalého prezidenta Miloše Zemana měly být v prezidentské kanceláři už před třemi lety.

Podle současného vedení prezidentské kanceláře však žádné takové dokumenty na Hradě nejsou.

Zeman totiž před dvěma týdny v Partii televize Prima uvedl, že i on měl v minulosti k dispozici dokumenty týkající se kariéry Roberta Fremra před rokem 1989. Řekl, že tehdy (v roce 2020) Fremrovi „zdvořile“ řekl, že ho nebude jmenovat předsedou Nejvyššího soudu.

Exprezident tvrdí, že důvodem byly trojí informace, které o Fremrovi získalo někdejší analytické oddělení Hradu. Podle Zemana se jednalo o kauzu Olšanské hřbitovy, soudy s emigranty a pak s dělníkem odsouzeným za hanobení socialistických představitelů. Redakce se na existenci dokumentů tiskového oddělení prezidenta Petra Pavla několikrát dotazovala.

Není to ani na disku

Mluvčí prezidenta Markéta Řeháková už před týdnem vzkázala, že žádné takové dokumenty na Hradě nemají. „V Kanceláři prezidenta republiky (KPR) zůstaly v souvislosti se jmenováním představitelů soudů nebo ústavních soudců různé podklady určené pro potřeby prezidenta republiky. Písemné dokumenty s informacemi, o kterých mluvil bývalý prezident, zaevidovány v KPR nejsou,“ uvedla tehdy pro Seznam Zprávy Řeháková.

Podle Romana Liptáka, bývalého šéfa již zrušeného analytického oddělení, však dokumenty týkající se Fremra nebyly v písemné podobě. „Jsou elektronicky uložené na disku. Disky našeho oddělení byly samozřejmě zabezpečené, akorát se uzavřel můj přístup, když jsem skončil, ale zůstalo to uložené. Takže kdyby si na IT vyžádali přístup k diskům, tak tam všechny dokumenty jsou,“ řekl na dotaz Seznam Zpráv Lipták.

Dodal, že současnému vedení Hradu postačí si jen zažádat IT oddělení, aby jim zpřístupnilo disky analytického odboru za příslušné roky. Seznam Zprávy se proto dotázaly KPR, zda takto postupovala.

Hrad minulý pátek vzkázal, že tuto možnost prověří. A podle Řehákové tak jeho pracovníci i udělali. „V souvislosti s vaším dotazem byly prozkoumány další možnosti jejich existence včetně možného uložení na paměťových discích, dokumenty se zmiňovaným obsahem se na nich nenacházejí,“ dodala v pondělí večer Řeháková.

Fremrův dopis senátorům

Den před hlasováním soudce Robert Fremr poslal senátorům dopis, v němž vysvětluje případ, který soudil před rokem 1989. Připustil, že byl naivní a naletěl manipulaci StB.

O problematických rozsudcích Roberta Fremra se začalo hovořit těsně před tím, než se jeho jmenováním 2. srpna zabývali senátoři. Ještě předtím dostal zelenou v ústavně-právním výboru Senátu, tehdy ještě tyto informace nebyly veřejně známy.

Debata se kolem něj rozproudila poté, co média připomněla takzvanou kauzu Olšanské hřbitovy z roku 1988, v níž figuroval jako předseda soudního senátu. Den předtím Fremr senátorům rozeslal dopis, ve kterém vyjádřil svoji lítost nad tímto případem, uvedl, že byl naivní a naběhl na manipulaci ze strany StB.

Byť ze strany řady zákonodárců horní komory zaznívala kritika, Fremr nakonec tajnou volbou, která následovala po dlouhé diskuzi, prošel. „Přiznám se, že nemám slov - po té tortuře, kterou jsem tady absolvoval,“ reagoval bezprostředně poté.

Badatelé chystají zprávu

Následně se však objevily další informace o již zmíněných soudech s emigranty a s prostořekým dělníkem a prezident Petr Pavel oznámil, že Fremra prozatím nejmenuje, a požádal odborníky ÚSTR, aby soudcovu minulosti probádali. Fremr se následně kandidatury sám vzdal.

„Musím přiznat, že nedůvěru části společnosti k mému předlistopadovém působení v justici jsem eliminovat nedokázal. Uznal jsem, že ta nedůvěra, která by mě zpočátku provázela, by chtě nechtě dopadala na důvěryhodnost celého Ústavního soudu,“ uvedl v prohlášení pro novináře.

Badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů měli na konci srpna veřejnosti představit zprávu pro Kanceláře prezidenta republiky, která by se týkala profesní minulosti soudce Roberta Fremra, jehož Hrad letos nominoval na ústavního soudce.

K dispozici však bude až zhruba za měsíc. „Kancelář prezidenta republiky nám dala nový termín na konci září,“ potvrdil ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, jako důvod pro posunutí termínu uvedl Fremrovo vzdání se kandidatury.

Reklama

Doporučované