Hlavní obsah

Jedna obrazovka za 290 tisíc. Předražený nákup podepsal i obviněný z Dozimetru

Foto: Dopravní podnik Praha

Ilustrační snímek.

Reklama

Jedna obrazovka stála Dopravní podnik Praha (DPP) 290 000 korun. Zakázku za 11 milionů dostala bez výběrového řízení firma Xanthus Servisní. Smlouvu podepsali ředitel DPP Petr Witowski a Matej Augustín, obviněný v kauze Dozimetr.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dopravní podnik Praha se minulý týden pochlubil novými obrazovkami s odjezdy autobusových linek MHD. Za 38 obrazovek zaplatil necelých 11 milionů korun, tedy přibližně 290 tisíc korun za kus.

Pražská příspěvková organizace ROPID přitom za obdobnou obrazovku platila jen 150 tisíc korun, a to i s úpravou softwaru. Na podezřelý nákup upozornil vedoucí Odboru technického rozvoje ROPID Zbyněk Jiráček, později o něm informovaly servery Naše Praha a Blesk.

„Pro srovnání: panel níže jsme pořizovali do Holešovic my. Má prakticky totožné parametry i vybavení, navíc jsme kupovali jen 1 ks a ještě platili programátorské úpravy. Přesto stál skoro půlku, konkrétně 150 tisíc. Z průzkumu trhu vyplynulo, že by se ještě 30 tis. dalo ušetřit,“ komentoval nákup Jiráček.

Smlouvu na nákup 36 obrazovek s úhlopříčkou 42" a 2 obrazovek o velikosti 55“ uzavřel Dopravní podnik Praha na konci letošního března. Vedoucím Jednotky informačních technologií byl tehdy Luděk Šteffel, nyní obviněný v kauze Dozimetr. Policie tvrdí, že spolu s dalšími obviněnými zasahoval do konkrétních zakázek, například souvisejících s provozem tramvají, aby z nich skupina obviněných získávala peníze.

Smlouvu podepsali ředitel Petr Witowski a Matej Augustín, člen představenstva Dopravního podniku a ekonomický ředitel. Augustína podle policie dosadila do vedení této městské společnosti skupina kolem Michala Redla a Petra Hlubučka, aby tam manipuloval se zakázkami a zajišťoval úplatky.

Nabízejí se dvě otázky: zaprvé, zda cena, kterou DPP zaplatil za 38 obrazovek, není příliš vysoká. A za druhé, proč DPP nakupoval přímo od společnosti Xanthus Servisní a nepoptal také nabídky od jiných společností.

ROPID za polovinu, Brno ještě levněji

Informační panely používají všechny velké dopravní podniky. Například v Brně je nakupovali za 120 tisíc korun za kus.

„Cena závisí na mnoha faktorech – zejména na počtu soutěžených kusů a velikosti (počtu řádků). Zejména v posledních letech se jejich ceny prudce zvedly. Například před dvěma lety jsme jeden kus nakupovali cca za 120 tisíc korun, letos se ceny pohybují okolo 180 tisíc,“ uvedla na dotaz redakce Seznam Zprávy mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Tomaštíková.

Podobně se vyjadřuje i ROPID, příspěvková organizace hlavního města. Panel na Nádraží Holešovice, o kterém psal na twitteru vedoucí Odboru technického rozvoje, skutečně letos pořídili za 150 640 korun. Z toho 35 000 korun stály potřebné softwarové úpravy, které by se v případě nákupu většího množství panelů nemusely platit víckrát. Samotný panel i s montáží stál 115 600 korun. 

„Panel jsme poptávali u několika dodavatelů a nakonec vybírali nejvhodnější nabídku. Jde o průmyslový zobrazovač s úhlopříčkou 49'' určený pro provoz v exteriéru, s vysokou svítivostí, odolností proti vandalismu, přijímačem pro nevidomé, LTE modemem, nestandardním držákem a vzdáleným dohledem a správou. V ceně je též statický posudek, elektrorevize a 3letá záruka,“ popisuje mluvčí ROPID Filip Drápal.

Technické specifikace se od panelu zakoupeného DPP liší spíš jen v detailech – například mají ochranu s označením IP54 před pevnými předměty, prachem a stříkající vodou, zatímco panel DPP splňuje normu IP55. Rozdíl je v tom, že IP54 chrání před „stříkající vodou z libovolného úhlů“, a je tedy možné obrazovku umýt vodou z hadice, zatímco IP55 chrání výslovně proti „vodním paprskům tryskajícím tryskou 6,3 mm“.

„Když to shrneme, panel svým vybavením, konfigurací i konstrukcí plně odpovídá náročným provozním požadavkům pro provoz ve veřejném prostoru a zároveň plně dostačuje pro poskytování on-line informací cestujícím včetně plné kontroly nad jeho funkčností a možností zobrazovat zde i mimořádné informace prostřednictvím dispečinku. Domníváme se, že toto je správná cesta, jak vysoutěžit co nejnižší cenu, a tedy využít svěřené veřejné prostředky co nejefektivněji, a jak zajistit pořízení co největšího počtu těchto panelů zejména v současné rozpočtově napjaté době,“ dodává mluvčí Drápal.

DPP ale trvá na tom, že nákup panelů byl zcela v pořádku. Poukazuje na to, že mají o tři roky delší záruku než informační panel zakoupený pro ROPID, vyšší rozlišení nebo zabudované vyhřívání. 

„Přesně jak uvádí kolegyně Tomaštíková z Dopravního podniku města Brna, ceny informačních panelů závisí na mnoha faktorech, zejména na velikosti, počtu kusů v zakázce, jestli se jedná o panely pro použití do interiéru, nebo exteriéru, jestli jsou určeny pro použití v metru, tj. jestli splňují všechny odpovídající bezpečnostní a protipožární parametry, jaká je jejich požadovaná životnost, jakou elektronikou a systémy jsou vybaveny a podobně,“ uvedl pro Seznam Zprávy vedoucí odboru komunikace DPP Daniel Šabík.

„Informační panely od společnosti Xanthus už na některých místech DPP úspěšně provozuje posledních sedm let,“ dodal Šabík.

Letité zkušenosti s Xanthusem

Druhá otázka zní, proč Dopravní podnik Praha nakoupil informační panely bez výběrového řízení.

Mluvčí Šabík to pro Seznam Zprávy okomentoval dvěma větami: „Výše uvedené letité zkušenosti a technické parametry nás vedly k dodržení stejného dodavatele a nakoupení stejného typu 38 informačních panelů. Jejich nákup byl v souladu s interními normami DPP i zákonem o zadávání veřejných zakázek.“

Právě „letité zkušenosti“ s firmou Xanthus přitom dlouho bránily tomu, aby pražští cestující věděli, kdy přesně jim jede autobus nebo tramvaj. 

Dopravní podnik Praha se v roce v roce 2004 rozhodl pořídit nový software pro řízení autobusové a tramvajové dopravy. Reportéři ČT  později zjistili, že někteří zaměstnanci DPP za peníze vynesli klíčové informace firmě Aremic, která vytvořila potřebný počítačový systém a následně ho přeprodala společnosti Xanthus, jež systém spustila a začala provozovat. Dopravní podnik se stal na této soukromé společnosti závislým.

V červnu 2014 udělil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Dopravnímu podniku pokutu 600 tisíc korun za to, že tuto zakázku firmě Xanthus přidělil bez výběrového řízení. Dopravní podnik navíc neměl od firmy k dispozici údaje o tom, kde přesně se v kterou chvíli nacházejí jednotlivé tramvaje a autobusy. To se podařilo změnit až po dlouhých šestnácti letech. Přesné informace o příjezdu autobusů a tramvají mají pražští cestující teprve od roku 2020.

Reklama

Doporučované