Hlavní obsah

Představil světu Mendelův život. Sám trpěl v boji proti „árijské rase“

Foto: rodinný archiv Freda Iltise, Seznam Zprávy

Osobnost Gregora Johanna Mendela pomáhal pro svět znovuobjevit brněnský Němec Hugo Iltis.

Reklama

24. 7. 19:54

Téměř zapomenutý brněnský Němec Hugo Iltis před druhou světovou válkou pro svět znovubojevil Gregora Johanna Mendela. Bojoval proti nacismu, s útěkem do Spojených států mu pomáhal Albert Einstein. Připomíná jej nová výstava.

Článek

Bylo to jen pár dní před tím, než evropské mocnosti v Mnichově zpečetily osud předválečného Československa. Brněnský učitel a německý Žid Hugo Iltis chtěl vše skončit.„Znovuobjeviteli“ Gregora Johanna Mendela se tehdy hroutil život jako domek z karet. Napsal rodině dopis na rozloučenou.

Svět, který znal, v předvečer druhé světové války pomalu zhasínal. „Osud jeho rodiny trefně ukazuje, co všechno se z Brna paměťově vymazalo,“ líčí pro Seznam Zprávy historička Táňa Klementová.

Ve spolupráci s pořadateli festivalu Meeting Brno připravila výstavu o pozoruhodném životě Huga Iltise. Jeho příběh symbolizuje i zapomenutí předválečných obyvatel Brna, v němž žily početné německé a židovské menšiny.

Učitel, botanik i genetik zasvětil velkou část života svému vzoru - Gregoru Mendelovi. Právě nově otevřená výstava na dvoře augustiniánského kláštera v Brně patří do programu oslav, které připomínají dvousté výročí Mendelova narození.

Otec genetiky se celosvětově proslavil až po své smrti. A jeho věhlas významně šířil právě Iltis.

Už jako dospívající hltal objevy augustiniánského mnicha, které po roce 1900 vědecký svět teprve poznával. „Už při studiích jsem věděl, že je Mendel osobnost, které se chci věnovat a připomínat ji,“ napsal později v úvodu biografie o Mendelovi.

Po studiích na univerzitách v Praze a Curychu se vrátil do rodného Brna. Pracoval tam také jako sekretář německého Přírodovědného spolku. Právě v jeho řadách Mendel v roce 1865 prezentoval svůj převratný výzkum.

Iltis začal na počátku minulého století shromažďovat Mendelův odkaz. A nepřestal s tím víc než čtyřicet let, až do své smrti. Sháněl Mendelovu korespondenci, otisky jeho činnosti ve Vídni i v brněnském klášteře na starém Brně. „Jeho postup byl systematický. Sbíral něco, čemu sám říkal Mendelovy relikvie. Písemnosti, rodinné fotografie, dopisy,“ popisuje Klementová.

Brněnský učitel pak pracoval na tom, aby si Brno hýčkalo odkaz zakladatele genetiky.

V roce 1910 byl u odhalení Mendelovy sochy na náměstí poblíž kláštera a o dvanáct let později spolupořádal velkolepou připomínku vědcova narození.

Na slavnostním koncertě vedle sebe poprvé a naposledy usedli hudebníci z českého i německého divadla. „Mendel je osobnost, kterou si Češi i Němci přivlastňují. Tehdy se jej povedlo prezentovat nejednostranně a národnostní pnutí upozadit,“ popisuje kurátorka výstavy.

+1

Iltis pokračoval v precizním zkoumání Mendelovy práce. V roce 1924 vydal dosud nepřekonanou monografii s názvem Gregor Johann Mendel: Leben, Werk und Wirkung.

V té době už jako ředitel a zakladatel vedl večerní školu pro dospělé. Masaryk Volkshochschule byla největší institucí pro vzdělávání dospělých v tehdejším Československu a navštěvovaly ji dva tisíce lidí. Právě v budově školy na dnešním Janáčkově náměstí v roce 1932 zřídil Iltis malé Mendelovo muzeum.

V té době už se zabýval dalším svým životním posláním - boji proti nacistickým myšlenkám.

Jako židovský levicový socialista odmítal Hitlerovy teze o nadřazenosti modrookých árijců. „Poznatky Mendelova učení genetiky dokáže perfektně aplikovat na to, aby vědecky vyvracel nacistickou rasovou ideologii. Zákaz smíšených sňatků byl kontrast proti tomu, co říká genetika. Křížení je zajímavé a přínosné,“ říká Klementová.

V roce 1936 přidal Iltis ke svým publikacím další - její název zní v překladu Mýtus krve a rasy. Jenže posedlost Němců Adolfem Hitlerem byla stále větší. Nacionální socialismus postupně ovládl i německé instituce v Československu.

Rok 1938 byl asi nejsmutnější v Iltisově životě. Musel nuceně odejít z německých škol, kde učil, i z vědeckých spolků.

Nedařilo se mu zformovat mezinárodní vědeckou ligu proti nacismu. V září se jeho deprese stupňovaly a rozhodl se pro sebevraždu. Napsal dopis na rozloučenou. „Myslel, že své nežidovské manželce Anni a dvěma dospívajícím synům uleví, když nebude,“ popisuje Klementová.

O osmnáct let mladší žena zalarmovala četníky, kteří Huga v hotelu před smrtí zachránili.

Přesto se život rodiny převrátil naruby. V prosinci 1938 utekl za velkou louži Hugo, v lednu ho následovala manželka se syny. S odchodem mu pomáhaly vědecké osobnosti jako Albert Einstein nebo Franz Boas.

Nacisté ho měli v hledáčku mezi prvními. „Platí, že si odchodem na 300 procent zachránil život. Patřil k jejich úhlavním nepřátelům,“ říká historička.

Iltis i jeho vzor Mendel byli v poválečném Československu polozapomenuti.

Všichni Němci dostali nálepku nacistů. Iltisova tchyně, s níž před válkou bydlel ve společné domácnosti, zemřela při poválečném divokém odsunu a je pohřbená v Dolních Dunajovicích.

A Mendelovu genetiku totalitní režim považoval - v souznění se sovětskými soudruhy - za pavědu.

„Iltisovi patřili k brněnské části Němců, na které se zapomnělo. Naše kategorie pohlížení se velmi proměnily. Máme tendence rozlišovat, kdo byl Čech, Němec, nebo Žid. Před válkou to v Brně bylo jinak,“ dodává Klementová.

Panelová výstava v Brně připomene důležité součásti Iltisova života. Botanik a genetik Hugo Iltis zemřel v Americe v roce 1952. Při práci na knize o Mendelovi a moderní genetice.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované