Hlavní obsah

Putin posílil u Čechů vztah k Evropě a demokracii, ukázal výzkum

Foto: Profimedia.cz

Průzkum vycházel z dat nabraných mezi 4. a 14. březnem na vzorku 1022 respondentů vybraných ve spolupráci s agenturou Median. (snímek z pražské demonstrace na podporu Ukrajiny krátce po začátku ruské invaze).

Reklama

27. 4. 17:13

Po ruské invazi na Ukrajinu se více Čechů identifikuje s demokratickou Evropou, zjistili ve výzkumu čeští psychologové. Kromě kulturní identifikace zkoumali i posuny ve vztazích s oběma národy či emoce.

Článek

„Ruská invaze na Ukrajinu byla pro většinu lidí otřes. A překvapení i pro vojenské odborníky. Sice se k ní schylovalo, ale většina lidí měla za to, že Putin blufuje,“ řekla Seznam Zprávám jedna z autorek výzkumu Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.

Pro mladší generaci byl podle ní „takhle rozsáhlý frontový útok nemyslitelný“ a „vlastně něco jako, kdyby vstoupili do počítačové hry“, zatímco pro generaci starší byl „připomínkou invaze, kterou jsme tu prožili na vlastní kůži v srpnu 1968“.

Motivace k výzkumu tak byla jasná a jedna z prvních otázek, která se Klicperové a jejím kolegům z Masarykovy univerzity nabízela, byl vliv invaze na kulturní orientaci.

Jak invaze přiblížila Čechy k demokratické Evropě

„Tato otázka se vnucovala. Pokládali jsme ji už pár měsíců před invazí (v souvislosti s výzkumem postojů k očkování a pandemii covid-19), a nabízela se nám tak možnost zjištění případné změny,“ řekla Klicperová, která očekávala, že lidí hlásících se k sounáležitosti s Východem po invazi ubyde. To se ale překvapivě nestalo, na druhou stranu se ale výrazně zvýšila identifikace s demokratickou Evropou. Vývoj před a po si můžete podrobně prohlédnout v následujícím grafu.

Zvýšení sounáležitosti s demokratickou Evropou neznamenalo nutně snížení sounáležitosti s Východem technicky vzato, protože otázky na kulturní identitu byly pokládány nezávisle na sobě a každý respondent tak mohl uvést sounáležitost s vícero kulturními orientacemi najednou.

„Snad je to i proto, že Východem jsou obě znepřátelené strany a odklon od Ruska byl vyvážen příklonem k Ukrajině,“ uvedla Klicperová možný důvod, proč příklon k demokratičnosti a evropanství nedoprovázel odklon od Východu.

O tom, že k většímu příklonu k demokratické Evropě došlo skutečně vlivem ruské invaze a nejde jen o náhodou korelaci, se vědci ujistili dodatečnou anketou provedenou teprve minulý týden. V ní měli podle Klicperové respondenti možnost i sami formulovat své odpovědi, které vypadaly například následovně: „Vždy jsem se cítil součástí demokratické Evropy a invaze můj postoj ještě více prohloubila.“

Nedominoval strach, ale obdiv, soucit a vztek

Kromě kulturní orientace a identity se psychologové zajímali o emoce, které invaze v dotazovaných vzbudila. Jedním z hlavních cílů bylo podle tiskové zprávy ověřit, zda se ve výčtu nejsilnějších emocí umístí vysoko prožívání strachu, protože „právě ten se brzy po invazi dostal do novinových titulků“ a hodně se mluvilo tom, jak se Češi bojí.

„Respondenti se vyjadřovali k tuctu emocí, polovině negativních a polovině pozitivních. Za tím výběrem byly i určité hypotézy, např. zda bude vztek silnější než strach – a to se potvrdilo,“ řekla k tomu Klicperová.

Výsledky ukázaly, že na úplně prvních příčkách se umístily dokonce emoce pozitivní. Konkrétně šlo o soucit a obdiv k odvaze Ukrajinců (s průměrem 5 až 6 bodů na sedmistupňové škále), následoval zmiňovaný vztek, až o dvě příčky za ním byl strach.

„Soucit cítilo velice často a silně na 44 % respondentů a vůbec ho necítila dvě procenta. Obdiv k odvaze cítilo velice často a silně 42 % a vůbec ne pět procent. Vztek cítila velice často a silně více než třetina Čechů (34 %) a vůbec ho necítilo šest procent,“ uvedla psycholožka.

Strach podle ní velice silně pociťovala necelá čtvrtina respondentů (24,7 %), a zcela ho vyloučilo pět procent. To znamená, že v žebříčku nejsilnějších emocí ho kromě těch výše uvedených předběhla ještě bezmoc a takzvaný živý zájem (což znamená obecně silné prožívání různých emocí).

Emoce korelovaly s preferovaným druhem pomoci

Dotazovaní se výrazně shodli v tom, že Ukrajině je potřeba pomáhat. Jak ale ukazuje následující graf, lišily se představy o tom, jaký druh pomoci je ideální.

Preferované druhy pomoci přitom u respondentů korelovaly s emocemi: „Sonda ukázala, že k dodávkám zbraní nejvíc motivuje obdiv k odvaze a živý zájem, naopak soucit a strach koreluje spíše s humanitární pomocí než s poskytováním zbraní,“ uvádí tisková zpráva.

Psychologové se snažili dopátrat i tomu, čím je specifická skupina lidí, kteří byli proti pomoci formou dodávek zbraní. Neúspěšně podle Klicperové nejprve hledali korelaci s faktory, o nichž si mysleli, že budou důležité, jako jsou náboženství, pohlaví nebo levopravá politická orientace.

Nakonec nicméně výsledky ukázaly, že je v této skupině víc lidí „s nižším vzděláním, menší vírou v demokracii, preferencí politických stran, jako je SPD Tomia Okamury nebo KSČM, vyšší tendencí podléhat hoaxům a určitou nekonformností vůči systému“, což jsou podle psychologů mimochodem stejné znaky, jaké vykazovaly v minulém průzkumu lidé, kteří se nechtěli očkovat proti nemoci covid-19.

Co se týče zapojení samotných respondentů do pomoci Ukrajině, 46 % z nich uvedlo, že poslalo finanční příspěvek, 25 % pomohlo různými činnostmi jako například dobrovolnictvím, dary a podobně, 6 % se zúčastnilo demonstrace a 2,6% procenta napsalo ve vztahu k Ukrajině dopis nějakému politikovi či do médií.

Vztah k Rusům a Ukrajincům se změnil dle očekávání

Ke zkoumání změn postojů v české společnosti po invazi vědci využili i data z výzkumu vztahu k různým národnostním skupinám, který shodou okolností na stejném vzorku respondentů provedli na začátku února.

Rusové z pěti národností, na které se výzkumníci ptali, už před invazí zaujali poslední příčku. Vedle českého, slovenského, německého a ukrajinského národa je dotazovaní nejčastěji ze všech národů označovali za nesympatické a nejméně často za sympatické. Ukrajinci přitom na začátku února z výzkumu vyšli jen o málo lépe.

Po invazi se oblíbenost Rusů ještě o něco snížila a Ukrajinci se naopak posunuli o jednu příčku výše nad Němce.

Průzkum vycházel z dat nabraných mezi 4. a 14. březnem na vzorku 1022 respondentů vybraných ve spolupráci s agenturou Median.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované