Hlavní obsah

Ústavní soud vyhověl třem ženám, které nemohly hájit domácí porody

Foto: Shutterstock.com

Ústavní soud se zastal tří žen ohledně problematiky domácích porodů.

Reklama

1. 12. 2021 10:56
aktualizováno • 1. 12. 2021 11:34

Justice má podle verdiktu Ústavního soudu připouštět k řízením ženy, které chtějí vypovídat v případech domácích porodů.

Článek

Ústavní soud dal za pravdu třem ženám, které se na něj obrátily ohledně domácích porodů. Vadilo jim, že se nemohou účastnit soudních řízení, jež tuto problematiku řešila.

Soud ve středu jejich stížnosti vyhověl a předchozí soudní rozhodnutí zrušil. Podle něj justice v předchozích verdiktech chybovala, protože zasáhla do práv žen být slyšen v soudním řízení.

Spor se týkal porodní asistentky, které soud nepravomocně udělil pokutu 120 tisíc korun za asistenci u domácích porodů. Od roku 2015 se neúspěšně domáhala, aby dostala oprávnění k vedení fyziologického porodu v domácím prostředí klientek. Tyto klientky se chtěly u soudu vyjádřit.

Nález se týká především účasti v řízení. Neřeší, zda mají být domácí porody povolené. „Předmětem sporu u Ústavního soudu nebylo, zda je skutečně zásahem do práv stěžovatelek to, že v domácím prostředí porodí bez zdravotní asistence, ale to, zda mají mít možnost se k tomuto nastavení systému vyjádřit v soudním řízení týkajícím se oprávnění porodní asistentky poskytovat tuto zdravotní službu,“ píše se v odůvodnění.

Středeční verdikt má sice procesní povahu, přesto může dále posunout veřejnou debatu o domácích porodech. „Pokud v právním řádu přiznáme, že je součástí základních práv ženy rozhodnout se pro domácí porod, a současně jí podzákonnými předpisy znemožníme mít u porodu vzdělanou porodní asistentku, tak tím můžeme zasáhnout do důležitých základních práv, jako je právo na tělesnou integritu, právo na zdraví, právo na soukromý život. Tyto argumenty chtěly stěžovatelky sdělit správním soudům a ty je nepřipustily do řízení,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Středeční verdikt zvyklosti změní. „Soudy musí připustit jejich účast, aby bylo rozhodováno o celém komplexu práv, který je v tomto případě ve hře,“ dodala.

Za porod doma až milionová pokuta

Domácí porody provází vyhrocená debata. Zatímco některé evropské země je považují za běžnou součást zdravotnického systému, většina porodnických lékařských špiček v Česku od nich odrazuje. Považuje je za rizikové.

Porody doma jsou sice možné, nastávající matky však těžko shánějí porodní asistentky. Těm totiž za asistenci hrozí až milionová pokuta. Klientky se chtěly předchozích soudních řízení účastnit. Poté, co jim to soudy neumožnily, se obrátily na Ústavní soud.

Advokátka chce s dalšími klientkami dosáhnout toho, aby nebyly plánované porody doma s porodními asistentkami nijak omezené. „Nesouhlasíme s tím, aby porodní asistentky nemohly vést domácí porod, protože to nikde v právním řádu není zakázané. To jen dovozuje ministerstvo zdravotnictví z nějaké své představy, že jediný bezpečný porod může probíhat v nemocnici. To je představa, která neodpovídá vědeckým poznatkům ani praxi v západních evropských zemích,“ uvedla advokátka Zuzana Candigliota.

Pokuty soudů pro porodní asistentky vyplývají z ustanovení zákona o zdravotních službách, které zamezuje neoprávněné poskytování zdravotní péče bez potřebné registrace. Podle advokátky však správní orgány vydávají omezené registrace pro porodní asistentky bez zákonné opory.

Soud se nyní zabýval třemi stížnostmi, které spojil do jediného projednání. „Ženy se nemají jak bránit proti represi státu, jejímž výsledkem je nedostupnost péče porodní asistentky, proto je důležité, aby jim bylo umožněno účastnit se takového řízení, kdy je konkrétní porodní asistentce z jejich regionu odpíráno právo vykonávat v plném rozsahu její profesi,“ napsaly v jedné ze stížností.

Těhotné ženy si sice mohou vybrat porodní asistentku, která je může doprovodit až do nemocnice, lékař však vždy musí být nablízku.

Oba přístupy mají skloubit centra porodní asistence v areálu porodnic. Mají více simulovat domácí prostředí a lékař do porodu zasáhne pouze v problematických případech. Na takový přístup se chce zaměřit například Fakultní nemocnice Brno, kde se ročně narodí nejvíc dětí v Česku. V nové plánované porodnici chtějí lékaři klást důraz i na tato centra.

Proč chtějí ženy rodit doma

Společenská debata dlouho opomínala motivaci žen k porodům doma. Studii na toto téma nedávno zveřejnil tým Katedry veřejné a sociální politiky Karlovy univerzity. Zohlednil postoje 642 žen, které v letech 2015–2020 plánovaně rodily doma. Tuto možnost volily nejčastěji proto, že péči v nemocnici nepovažovaly za kvalitní. Vadily jim také zákroky prováděné bez jejich souhlasu a znevažování jejich kompetencí.

Přes 83 procent z nich si přitom podle výzkumu uvědomuje rizika spojená s domácím porodem, proto se na něj důkladně připravovaly. Doma by nerodily, pokud by si v porodnici mohly vybrat porodní asistentku (66 %) a pokud by existovaly porodní domy (65 %).

Třeba v liberálním Nizozemsku volí domácí porod až třicet procent všech těhotných žen.

Soudkyně Šimáčková bude nově pracovat v Evropském soudu pro lidská práva. Připomněla právě jeho verdikty. „Tento soud už jednoznačně řekl, že ženy mají právo rodit doma a že to je výraz jejich práva na soukromý život. V takové chvíli je nutné mnohem pečlivěji posoudit provázanost práv porodní asistentky a žen, které chtějí rodit ve vlastním sociálním prostředí,“ řekla soudkyně.

Advokátka chce se svými klientkami dále posouvat debatu o domácích porodech. „Naším cílem je dosáhnout toho, ať už soudy konečně řeknou, že nic nebrání porodním asistentkám, aby vedly domácí porody,“ dodala Candigliota.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Porodní asistentky

Doporučované