Hlavní obsah

V zoo zastřelili bizona, případ řeší policie. „Byl nemocný,“ brání se vedení

Foto: Václav Šálek , ČTK

Krmení bizonů amerických v brněnské zoo. Ilustrační foto.

Reklama

1. 12. 2022 12:33

Skupina zaměstnanců Zoo Brno tvrdí, že vedení instituce rozhodlo o zastřelení bizona v rozporu s etickými zásadami i zákonem. Jeden z nich podal oznámení na policii. Podle ředitelky zoo k žádnému pochybení nedošlo.

Článek

„Otřesný a všem etickým zásadám odporující,“ popisuje skupina zaměstnanců Zoo Brno způsob usmrcení bizoního samce Geminiho.

Vedení se těmto slovům brání. „Nejenže si stojím za tím, že k žádnému pochybení ze strany zoologické nedošlo, ale strašně mě to mrzí. Někdy musíme přikročit i k tomuto smutnému rozhodnutí a zvíře usmrtit. Ale to neznamená, že se z toho radujeme,“ reaguje na kritiku ředitelka Zoo Brno Radana Dungelová.

Gemini byl bizoní samec starý 21 let. I když měl problémy s chůzí, podle zaměstnanců byl schopný dalšího života.

„O jeho vitalitě svědčí i mláďata narozená v červnu, která byla zplozena přirozenou cestou, nikoliv inseminací. Takže se rozhodně nejednalo o nějakého důchodce nad hrobem,“ podotýká Richard Zelinka, předseda Odborové organizace Pro Libertate Zoo Brno, který v zahradě vede příměstské tábory pro děti.

Přesto vedení zahrady rozhodlo o jeho usmrcení. Podle kritiků bylo problematické z více důvodů.

„Geminimu byla nejprve – přímo ve výběhu – prostřelena přední končetina skrz kloub, který se tím úplně rozdrtil. Teprve poté bylo zvíře ve stresu a v bolesti doraženo smrtící střelou, která ani nešla přes hlavu,“ tvrdí Zelinka.

Mrtvé zvíře bylo z výběhu převezeno na volné prostranství před správní budovu na parkoviště. „Tam se ale klidně mohou dostat i návštěvníci, stačí jednou špatně odbočit. Po celé páteřní komunikaci se táhla krvavá stopa připomínající bizonovu poslední cestu ještě tři dny, dokud to déšť nespláchl,“ doplňuje pracovnice zoo, která si nepřála uvést jméno. Její identitu redakce Seznam Zpráv ale zná.

„Nejednalo se o porážku“

Jakékoliv usmrcení zvířat v zoologické zahradě musí schválit její ředitelka, kterou je od letošního září Radana Dungelová. Ta kritiku odmítá a tvrdí, že celá kauza vznikla z jiných důvodů. „Toto jsou věci, které lze čekat, když nastoupíte na novou pozici a zahájíte strukturální změny,“ naznačuje.

„Nejednalo se o porážku, ale o managementové vyřazení z chovu, ke kterému po důkladném zvážení další perspektivy života zvířete přistoupila zoo s odpovědností, kterou já chápu velmi osobně jako silný závazek směrem k welfare (prospěchu, pozn. red.) zvířat v naší péči,“ reagovala na dopis, v němž ji Zelinka požádal o vysvětlení jejích kroků.

Ředitelka tvrdí, že zvíře nebylo do nohy střelené a že zranění bylo až sekundární – střela velké ráže podle ní prošla hrudníkem do přední končetiny.

Stejně tak uvedla, že krev při přepravě nevytékala. „Kadáver (mrtvé tělo, pozn. red.) byl převážen v nepropustném kontejneru. Celý prostor byl ihned kontrolován pracovníky technického úseku,“ napsala do vyjádření, které mají Sezam Zprávy k dispozici.

To je ale v rozporu s více tvrzeními pracovníků zoo. „Krvavá stopa tam byla, viděl jsem ji od závory,“ říká Milan Pek, jenž v den zastřelení bizona byl v zoo.

Pracoval v obchodním oddělení, které ale nová ředitelka zrušila. Rozporů mezi zaměstnanci a novým vedením byla podle něj celá řada. A ze zoo kvůli nim několik pracovníků odešlo.

Pek se kriticky staví i k případu bizoního samce. „Bylo tam více problémů. Postavit bizona na místo, kam může jít jakýkoliv návštěvník, který míří třeba na jednání, je divné. Druhá věc je, že stáří nepatří mezi důvody, kvůli kterým se musí zvířeti ukončit život. To nezapadá do welfare,“ myslí si.

Právě welfare chov zvířat patřil mezi priority, o nichž ředitelka Dungelová mluvila při nástupu do funkce v září tohoto roku. Tento koncept dbá na komfort ve výbězích či na empatický přístup chovatelů tak, aby zvířata zažívala co nejméně stresu.

S ohledem na tento cíl ji doporučoval do funkce i bývalý náměstek primátorky Brna Petr Hladík (KDU-ČSL). „Koncepce paní Dungelové nás nejvíce oslovila především z pohledu rozvoje welfare zvířat, tedy jejich životní pohody. K té se bude přihlížet i při rozhodování v oblasti chovu. Tomuto přístupu fandím a podporuji jej,“ sdělil tehdy.

„Stáří není nemoc“

Podle Dungelové mělo zvíře vážné zdravotní problémy. „V momentě, kdy zvíře prožívá bolest, která není jinak řešitelná, tomu zvířeti nemůžete nabídnout perspektivu života s podmínkami welfare. Pro zvíře by znamenalo mimořádný stres ho kamkoliv přenášet. Zastřelení bylo opravdu nejšetrnějším a nejrychlejším způsobem, jak ho trápení zbavit,“ odráží kritiku.

„Už dlouhou dobu vykazoval velké pohybové potíže, konzultovali jsme to s veterinářem. I minulý ředitel příkaz k usmrcení zvířete dvakrát dal,“ tvrdí Dungelová.

To ale bývalý ředitel Martin Hovorka rázně odmítá. „Souhlasil jsem s tím, aby se z chovu vyřadil, to v žádném případě neznamená ho zastřelit.“

Stejně tak rozporuje tvrzení, že byl bizon nemocný. „Ano, už byl starší. Ale já tvrdím, že stáří není nemoc. Podívejme se na to, jak by to vypadalo v přírodě – přišel by mladý býk, rozdali by si to a šel by na okraj stáda, kde by dožil, než by zemřel. Tomu se říká welfare,“ zdůrazňuje Hovorka.

„Odcházel jsem 30. srpna a tehdy jsem ho ještě viděl – byl normální. Od 1. září měl najednou ,špatný stav‘. Navíc ho zkrmili. Kdyby to bylo opravdu nemocné zvíře, nemohli by to udělat,“ dodává.

Říká, že nabízel řešení – bizon by se podle něj mohl přemístit do dolní, oddělené části výběhu nebo k soukromému chovateli.

Zaměstnanci zoo upozorňují také na problematické zacházení s tělem zvířete. „Na parkovišti tělo zvířete zavěsili na hák, stáhli z kůže, vyvrhli a vykostili. Tuto šílenost jsme všichni mohli sledovat z okna,“ popisuje již zmíněná pracovnice.

„Pochopitelně mi to nedalo a šla jsem se zeptat, co se děje. Dva pánové, kteří takto bizona porcovali, byli zaměstnanci muzea, kteří si přišli pro kostru, a proto se dávalo pozor, aby nebyl střelen do hlavy, jelikož by ji to znehodnotilo,“ vysvětluje.

Zatímco kostra a kůže putovaly do Moravského zemského muzea v Brně, maso bylo určené na potravu pro ostatní zvířata. „Dokážu si představit praktické důvody, proč nevyhodit půl tuny hovězího masa z okna. Gemini ale opravdu nebyl stařík na umření a standardní postup u usmrcení zvířat je v našich zeměpisných šířkách absolutně odlišný z etického i hygienického hlediska,“ kritizuje Zelinka.

„Kam se podělo maso?“

Hovorka se také pozastavuje nad množstvím masa, které po bizonovi zůstalo. „Z 800 kilogramů těžkého zvířete totiž ve skladu skončilo jen 150 kilogramů masa. Výtěžnost skotu je 65 procent. I kdybychom počítali jen s padesáti procenty, jde o 400 kilo. Kam se tedy poděl zbytek?“ ptá se.

„Cena bizoního masa se pohybuje mezi tisícem a patnácti sty korunami za kilo. I kdyby chybělo třeba jen sto kilo, jedná se o škodu za sto tisíc,“ doplňuje Zelinka.

Tato nesrovnalost je jeden z bodů, který Zelinka zmínil v oznámení případu policii. Vyšetřování ještě není u konce.

„Přijatým oznámením z minulého týdne se nyní intenzivně zabývají brněnští kriminalisté a zjišťují, zda nedošlo k porušení zákona,“ uvedl mluvčí jihomoravské policie Petr Vala a dodal, že více podrobností zatím nemůže sdělit.

Ředitelka Dungelová čísla vysvětluje specifickým zpracováním. „Kostra se preparovala pro vzdělávací účely. Zaměstnanci muzea si ho zpracují tak, aby ho mohli použít pro další účely. To zřejmě znamená, že kostru nezpracují běžným způsobem. Všechno se ale zvážilo a postupně zkrmilo. Jakýkoliv jiný postup vylučuji,“ zdůrazňuje.

Případem se zabývala i Státní veterinární správa, která už šetření ukončila. „Prováděli jsme šetření, odbornou část jsme posuzovali my. Ale vzhledem k tomu, že tam probíhá i šetření policie, moc informací dávat ven nemůžeme,“ vysvětlil Jaroslav Salava, ředitel sekce Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj.

Jak celý případ dopadne, budeme dál sledovat.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované