Agresivních řidičů přibývá, vliv mají i sociální sítě, říká nový šéf dopravní policie

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dopravní policie má po propuštění Jiřího Zlého nového šéfa. Je jím dosavadní pověřený ředitel Michal Hodboď, ve výběrovém řízení byl jediným uchazečem. Prioritou pro něj nyní bude rostoucí agresivita řidičů, snižování administrativy v řadách dopravní policie a zavádění moderních technologií.

Bývalý ředitel Jiří Zlý utrpěl těžké zranění hlavy na poradě prezidia na jižní Moravě na začátku roku 2024, v případu nebyl nikdo obviněn. V letošním květnu vedení Zlého propustilo kvůli jeho zdravotnímu stavu.

Hodboď již dříve působil na ředitelství dopravní policie jako vedoucí odboru metodiky a koordinace výkonu služby, v červnu 2022 získal cenu Policista roku. Mimo jiné se podílel na zavedení lepší vymahatelnosti nedoplatků pokut za dopravní delikty nebo na řešení digitalizace procesu ukládání pokut příkazem na místě. Digitalizace a nové technologie jsou podle něj i v současnosti nadále zásadní. „Pokud na ně najdeme zdroje, tak nám moderní technologie mohou nejen práci usnadnit, ale co je důležitější, mohou zefektivnit dohled tak, že posílí bezpečnost na silnicích,“ řekl Hodboď.

Michal Hodboď v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje budoucí koncepci dopravní policie, zhodnocuje nový bodový systém nebo program jízdy od 17 a rozebírá kauzu rychlé jízdy Motoristy Filipa Turka.

Ředitelem z pověření jste byl od května, teď jste se stal ředitelem „oficiálně“. Co se pro vás mění?

Vím, co ta práce obnáší, na ředitelství jsem už dlouhodobě. Nějakou zásadní změnu v přístupu tak nepředpokládám, samozřejmě jsou tu ale nějaké činnosti a priority, které bych teď z oficiální pozice chtěl nastavit.

Na jaké oblasti se tedy chcete zaměřit?

Jde především o tři základní body. Tím prvním je snižování administrativy, která je u služby dopravní policie opravdu rozsáhlá. Tam je hlavním řešením v současné době digitalizace pokutových bloků. Elektronická verze má oproti klasickým papírovým bločkům, které lidé znají, řadu výhod, především v rychlosti a kvalitě zpracování.

Dalším velkým tématem, které sledujeme dlouhodobě, je agresivita řidičů. To znamená úmyslné porušování pravidel a ohrožování účastníků silničního provozu. Je to samozřejmě o diskuzi na úrovni ministerstev, ale i o změně legislativy, protože současná právní úprava na tuto tématiku úplně nereaguje.

Už v současnosti analyzujeme situaci a diskutujeme s dalšími zapojenými subjekty nad tím, jaké by bylo možné řešení, ať už v úpravě správního trestání nebo dokonce trestního zákoníku.

Třetím stěžejním bodem je pak využívání nových technických prostředků, což souvisí i se snižováním administrativy. Dopravní policista dnes bez kvalitního technického vybavení nemůže dělat svou práci efektivně, v rámci našeho rozpočtu tak chceme hledat i využívat technické novinky.

Vezměme to tedy postupně. Jaké možnosti se dopravní policii otevírají skrze digitalizaci?

Mobilní bezpečná platforma, můžete si pod tím představit klasický chytrý telefon, dnes umožňuje každému policistovi přístup do řady evidencí, má to proto do budoucna obrovský potenciál. Díky tomu například u sebe už dnes nemusíte mít řidičák, anebo dokážeme zadokumentovat komunikační závadu přímo na místě a rychle ji předat správci komunikace.

Otevřel se nám teď také přístup do systému RESPER, díky kterému můžeme lustrovat řidičáky řidičů ze států napříč Evropskou unií. Dříve jsme v tomto ohledu byli do značné míry omezeni, což ovlivňovalo výkon služby a naši efektivitu.

Mimo jiné díky změnám v evropské legislativě budeme také moct automatizovaně lustrovat vozidla ze zahraničí u většího množství přestupků, například u parkování, doteď to bylo možné jen u osmi konkrétních vyjmenovaných přestupků.

Zmiňoval jste i agresivitu řidičů, jde u nás o zásadní problém?

Přinejmenším pozorujeme to, že ve statistikách nám forma zavinění agresivitou řidiče od roku 2021 stoupá. Roli samozřejmě hraje i využívání technologií, stále častěji mají řidiči kamery na vozidlech, informace se sdílí i na sociálních sítí, takže se dá toto jednání lépe odhalovat.

Jaká se v této oblasti nabízejí potenciální řešení?

Dělali jsme si k tomu poměrně velké srovnání skrze organizaci Roadpol, která sdružuje dopravní policie napříč Evropou. Nejvhodnější inspirací, kterou jsme našli, byl pro nás německý model. To znamená určitou část jednání při řízení upravit tak, aby za ně byl významnější postih, současný systém totiž nepočítá s tím, že by ty přestupky někdo páchal úplně úmyslně. V současné době jsou vedeny jako nedbalostní.

Nelze v této souvislosti nezmínit současný případ spojený s rychlou jízdou Filipa Turka.

Ano, tento případ je samozřejmě mediálně známý, je potřeba nejdříve upozornit, že jsme součástí moci výkonné a musíme tak postupovat podle zákona a nástrojů, které máme k dispozici. Můžeme trestat jen to, co je doloženo podle určitých zásad.

Tento případ každopádně částečně souvisí i právě s agresivitou řidičů, i sdílení těch projevů agresivního řízení na sociálních sítí je problematické, protože to nabádá ostatní k napodobování daného jednání. Pokud bude zájem společnosti, můžeme se bavit o tom, jestli nepostavit na úroveň trestného činu i veřejnou prezentaci takového jednání, jako je bezohledná agresivní jízda a případy s extrémním překračováním rychlosti, kde jsou ostatní účastníci provozu vystaveni nebezpečí.

Řešíte tedy i právě případy, kdy lidé podobné jednání napodobují?

Ano, tento problém v rámci sociálních sítí sledujeme, můžeme ale opravdu postihovat jen to, co je jasně definováno v zákoně. V rovině přestupků se musí rychlosti nějakým způsobem věrohodně prokázat.

Když jsme se dívali do zahraničí, dá se v této oblasti přinejmenším inspirovat tím, že když něco postavíte na úroveň trestného činu, můžete pak mimo zákon postavit i propagaci takového jednání.

Na druhou stranu definovat překročení rychlosti jako trestný čin zřejmě reálné není.

To je právě diskuze, která se teď vede. Trestnými činy samozřejmě musí být jen ta nejzávažnější jednání. Nejde tedy o překročení rychlosti jen tak bez kontextu, ale například s ohrožením nějaké skupiny účastníků provozu. Zatím jsme v takové fázi, kdy je ještě brzy na to být konkrétnější, trestní zákoník by ale měl být odrazem zájmu společnosti a ten zájem je v tomto případě evidentní.

Nově platný bodový systém zavedl jiné bodování i pokuty. Jak ho hodnotíte?

Za mě je jednoznačně efektivní, současný bodový systém je dobře nastaven na to, aby cílil na řidiče, kteří nejsou úplně ukáznění. Body teď řidiči opravdu dostávají jen za jednání, která považujeme za nebezpečná.

Důležité je také si uvědomit, že bodový systém vznikl v roce 2006 a až do loňského roku se nějakým zásadním způsobem nezměnil. Novelizace tedy byla na místě, i když to samozřejmě nevylučuje, že se během dalších let znovu nezmění, aby se přizpůsobil aktuálním trendům. I poslední zvýšení pokut bylo právě v roce 2006 a právě výše pokuty v dodržování pravidel sehrává určitou roli. Pokuty musí být dostatečně vysoké na to, aby člověka odrazovaly.

Jaké máte zkušenosti s program jízdy s mentorem od 17 let?

Čísla jsou za nás zatím dobrá, mezi sedmnáctiletými řidiči nebyli prakticky žádné nehody, zásadní pro nás ale teď bude pozorovat letošní rok, protože se nám tito řidiči přesouvají do pozice běžných osmnáctiletých řidičů. Z průběžných statistik nám zatím mladí nějakým způsobem nevybočují, hodnotíme to pozitivně. Přece jen i ze zahraničí jsou zkušenosti takové, že podobné programy přispívají k výchově začínajících řidičů.