Článek
Vládní většina uhájila před Ústavním soudem (ÚS) novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh hnutí ANO na zrušení novely soudci zamítli, zabývali se obsahem právní úpravy i procedurou přijetí, kdy sněmovní většina kvůli opozičním obstrukcím ukončila rozpravu, aniž se vyjádřili všichni přihlášení poslanci. Šlo o krajní, avšak přípustnou reakci na obstrukce. Ani vystoupení přednostních řečníků nejsou časově neomezitelná, plyne z nálezu. Napadený předpis zpomalil valorizace a zpřísnil předčasné penze. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů.
ANO tvrdilo, že novela narušila principy právního státu, včetně ochrany legitimního očekávání a právní jistoty. Novela se dotkla pravidel výpočtu důchodů, mechanismu valorizace a podmínek pro přiznání předčasného důchodu. Pod návrh na zrušení se podepsalo 71 poslanců, tedy celý klub ANO.
„Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, ale lidsky nás velmi mrzí. Mimořádně komplikovaná životní situace, do které vláda bez varování dostala tisíce lidí v předdůchodovém věku, tímto nálezem nikam nezmizela,“ uvedla Alena Schillerová. Je to podle ní signál, že chytat vlastní občany do pasti není protiústavní. „Což rozhodně není dobrá zpráva pro důvěru ve stát,“ dodala bývalá ministryně financí.
Podnět ANO zdůrazňoval negativní dopady novely na lidi, kteří už jednou splnili podmínky pro odchod do předčasného důchodu a nárok dosud neuplatnili. Kvůli nové úpravě totiž o možnost dřívější penze znovu přišli, respektive dopadly na ně přísnější podmínky. Hnutí ANO vadilo také to, že z novely vypadlo přechodné období, které podle původních plánů mělo činit 13 měsíců.
Návrh dále poukazoval na legislativní proceduru a údajné omezení diskuze ve Sněmovně. Rozprava ve třetím čtení skončila, aniž měli možnost vystoupit všichni přihlášení poslanci. Přihlášených bylo ještě 36 lidí. „Koaliční vládní většina zneužila své převahy nad opozicí a vykládala jednací řád Poslanecké sněmovny účelově a svévolně,“ stálo v návrhu ANO.
„Bylo to očekávatelné, očekával jsem takovýto výsledek, že návrh stěžovatelů bude odmítnut,“ řekl Jurečka. Poukázal na to, že co se týče postupu ve Sněmovně, soud už dříve opakovaně podobné návrhy odmítl, přičemž opozice podle něj nemůže destruovat jednání tím, že si opakovaně bere dlouhé řečnické doby, přednostní práva.
„Pokud zákonodárci nějak rozhodnou, vláda nějak rozhodne, tak rozhodujeme za předpokladu, že naše kroky určitě ústavní jsou,“ řekl novinářům vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Je podle něj legitimním právem nechat věc posoudit Ústavním soudem.
ÚS sice potvrdil, že vládní většina porušila jednací řád, avšak měla k tomu relevantní důvod, a to opoziční obstrukce. Soud neposkytne sněmovní menšině ochranu v případech, kdy svých práv podle jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který byla zakotvena, plyne z nálezu.
Diskuze ve Sněmovně byla podle ÚS dostatečně dlouhá a důkladná, poslanci ANO měli prostor se vyjádřit, jenom projevy předsedy ANO Andreje Babiše trvaly asi osm hodin, mluvili i další přednostní řečníci. ÚS zdůraznil, že porušování jednacího řádu ze strany sněmovní většiny lze chápat jen jako naprosto krajní východisko za situace, kdy jednací řád nedává většině efektivní nástroje, jak prosadit svoji legitimní většinovou vůli proti odhodlané obstrukci.
ÚS i proto znovu vyzval k reformě jednacího řádu Sněmovny, která je podle soudců v zájmu jakékoliv současné i budoucí vládní většiny a opozice. „Paralyzovaný Parlament nemůže řádně plnit ani svoji zákonodárnou funkci, ani sloužit veřejnosti jako fórum pro argumenty a protiargumenty. Dobré fungování Parlamentu je přitom zásadní pro dobré fungování demokracie,“ stojí ve Wintrově nálezu.
Před účinností novely měli lidé možnost odejít do předčasného důchodu až pět let před dosažením řádného důchodového věku, od 1. října 2023 jsou to už jen tři roky. Zvýraznilo se také krácení předčasného důchodu oproti standardnímu. Valorizaci zásluhové části novela odložila až na řádný důchodový věk.
Soud se problematikou zabýval od listopadu 2023. Šlo o nejstarší dosud nevyřízený návrh v agendě pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. Původní soudce Josef Fiala pro své řešení nenašel dostatečnou podporu kolegů. Nahradil jej Jan Wintr. Fiala jako jediný uplatnil odlišné stanovisko.
