Článek
Naprostá většina důchodců spoléhá na státní důchod jako na primární zdroj příjmu, vyplývá to z výzkumu penzijní společnosti Generali. Průzkum se zaměřil na důchodce a lidi ve věku nad 55 let, kteří jsou před penzí. Mezi těmito skupinami odhalil značné rozdíly. Průzkumu se účastnilo 497 osob ve věku od 55 do 75 let.
Pouze polovina českých důchodců (65-75 let) se finančně připravila na důchod, u mladší generace jsou to téměř tři čtvrtiny všech dotázaných. „Myslím si, že to je proto, že mladší generace chce mít aktivní důchod - chtějí cestovat, sportovat a vědí, že aktivní životní styl stojí více peněz,“ vysvětluje rozdíly Jana Zelínková, generální ředitelka Generali penzijní společnosti.
Zelínková zároveň doplňuje, že si podle ní lidé více uvědomují nutnost vlastní finanční rezervy na důchod, pro zachování životní úrovně, na kterou jsou zvyklí.
Mladší generace chce aktivní důchod
Budoucí důchodci se na stáří dívají optimističtěji a plánují jej využít k činnostem, na které během pracovního života nemají tolik času. Častěji než dnešní senioři zmiňují cestování, turistiku, kulturní akce nebo sport.
Nejpřekvapivějším výsledkem výzkumu pro generální ředitelku Zelínkovou je právě rozdíl v trávení volného času v důchodu. 58 % současných důchodců považuje za prioritní čas strávený s vnoučaty a rodinou, zatímco stejné procento lidí, kteří ještě v důchodu nejsou, se chce zaměřit především na cestování.
Touha po aktivnějším životním stylu vede mladší generaci k tomu, že více přemýšlí nad financováním svého životního stylu v důchodu. Zatímco jen polovina současných penzistů měla před odchodem do důchodu nějaké úspory, mezi lidmi ve věku 55+ si finanční rezervy vytváří už více než 70 procent. Tato skupina se snaží kombinovat státní důchod s vlastními prostředky, ať už formou spoření, investic nebo plánovaných příjmů z nemovitostí.
Navzdory tomuto posunu začíná většina Čechů s důchodovým spořením až poměrně pozdě. Průměrný věk, kdy lidé začínají myslet na stáří, je 42 let. Nejčastější je, že si poprvé odkládají peníze mezi čtyřicátým a padesátým rokem života.
Přivýdělek k důchodu
Třetina lidí ve věku 55+, kteří se teprve chystají do penze, počítá s tím, že budou pracovat i po odchodu z hlavního zaměstnání. Dalších 42 procent tuto možnost nevylučuje. Mezi současnými důchodci je aktivních na trhu práce menší část, ale i u nich je patrná snaha přivydělat si k důchodu. Celkově si podle průzkumu čtvrtina všech respondentů práci v penzi již našla nebo ji do budoucna plánuje.
Motivace k pokračování v práci je především ekonomická. Až 96 procent těch, kteří si přivydělávají nebo se na to chystají, uvádí jako hlavní důvod zvýšení příjmu. Pro většinu (72 %) je dokonce práce v penzi nezbytnou nutností, aby dokázali pokrýt základní životní náklady.
Zároveň se ale objevují i nemateriální faktory – 92 procent lidí oceňuje, že jim zaměstnání pomáhá zůstat mezi lidmi, a 84 procent říká, že jim práce dodává pocit, že ještě „nejsou důchodci“.
Pokud jde o výdaje, obě skupiny se shodují, že nejnákladnější položkou je bydlení včetně energií. U současných důchodců pak hned na druhém místě následují potraviny. Naproti tomu lidé těsně před penzí předpokládají, že jejich hlavními výdaji v budoucnu budou spíše zdravotní péče a léky.
„Nemyslím si, že to je tím, že by očekávali horší zdravotní stav, ale předpokládají, že za zdravotní péči budou muset více utratit,“ vysvětluje analytička Blanka Jakubková ze společnosti Response Now, která realizovala výzkum.
Ministerstvo práce naposledy zveřejnilo statistiku týkající se pracujících důchodců za rok 2022. Podle ní mělo tehdy zaměstnání či přivýdělek 194 566 lidí pobírajících starobní důchod. Z toho 163 543 pracovalo jako zaměstnanci, zatímco ostatní byli na dohodu nebo podnikali jako OSVČ. Přibližně 3200 seniorů kombinovalo zaměstnanecký poměr s dohodou či vlastní živností.
Ženy mají z důchodu větší obavy než muži
Výsledky se liší napříč různými demografickými skupinami. Nejvýraznější skupinou jsou muži s vyšším vzděláním z velkých měst - tato skupina je příznačná tím, že plánuje důchod financovat z vlastních úspor, výnosů z investic a příjmů ze zaměstnání. Naopak se tato skupina méně těší na čas v penzi.
„U žen podporuje vznik těchto rozdílů nerovnoprávnost v rodinném postavení - mateřská dovolená a tedy méně odpracovaných let a menší platy, někdy i nižší odvaha investovat,“ vysvětluje ředitelka Zelínková.
