Hlavní obsah

České školství čeká souboj o druhý povinný cizí jazyk

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

6. 6. 20:00

Ministerstvo školství chce, aby se už nemuseli všichni žáci učit dva cizí jazyky. Školy by ale musely druhý cizí jazyk povinně nabízet jako volitelný předmět. Kritici oponují, že se pak některé děti k výuce obtížněji dostanou.

Článek

Kolik žáků by se chtělo na základní škole učit druhý cizí jazyk, kdyby nebyl povinně? Podle ředitele ZŠ a MŠ Černovice u Tábora Jaroslava Hubaty-Vacka jen minimum. A to zdejší žáci žijí 50 kilometrů od hranic s Rakouskem.

„Zkusil jsem si to schválně ověřit ve třech třídách, kde učím. V sedmé třídě by si volitelně vybraly němčinu tři děti, v osmé třídě jedna dívka váhala a v deváté nikdo,“ předkládá výsledky svého miniprůzkumu Hubata-Vacek.

S jeho pohledem se shodují i zástupci jazykářů. Pokud nebude druhý cizí jazyk pro děti nadále povinný, z některých škol podle nich vymizí.

Na sněmovním panelu argumentovali zastánci této povinnosti daty ze Slovenska. Po zrušení povinného dalšího cizího jazyka v roce 2015 se po dvou letech vyučoval jen jeden cizí jazyk na 16 procentech škol, ačkoliv měly i nadále školy povinnost alespoň jeden další cizí jazyk žákům nabízet jako volitelný předmět.

„Nejvíce na to doplatily školy na venkově, což potvrzuje i naši obavu, že v menších městech mohou mít školy největší problémy výuku dalšího cizího jazyka zachovat,“ bojí se Olga Nádvorníková, předsedkyně sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica.

Školy jsou pro, hájí změnu MŠMT

Experti z Ministerstva školství nedávno v připravované koncepci změny rámcového vzdělávacího programu navrhli, aby byl druhý cizí jazyk v základních školách volitelný. V současnosti je povinný pro žáky osmých a devátých tříd.

Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků a vysokoškolských pedagogů již dříve uvedli, že s návrhem expertů z ministerstva nesouhlasí. Volitelnost druhého jazyka může dál prohloubit nerovnosti ve vzdělávání, které jsou už nyní v Česku veliké, říkají. Je podle nich pravděpodobné, že druhý cizí jazyk si budou volit hlavně děti ze vzdělanějších rodin.

„Podstatou našeho návrhu je, že chceme žáky zodpovědné a zároveň motivované k celoživotnímu vzdělávání. A věříme, že toho nedosáhneme tak, že je budeme nutit do dalšího cizího jazyka,“ uvedl ředitel odboru základního vzdělávání Ministerstva školství Michal Černý.

Podle něj se tento princip v připravované revizi obsahu vzdělávání netýká jen cizích jazyků, ale celé výuky. Ministerstvo školství se odkazuje také na průzkum mezi 2162 řediteli ze začátku května. Z něho vyplynulo, že 78 procent základních škol je pro zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka.

„Nemohou všichni umět všechno stejně. Podle nás je třeba rozvíjet individuální možnosti každého jednotlivého žáka,“ doplnil vedoucí expertního panelu Ministerstva školství Jan Jiterský. Žáci by se podle něj měli ve škole rozvíjet hlavně v tom, o co mají zájem a v čem mohou v životě uspět.

Experti se s jazykáři shodli v tom, že v ČR nejsou k dispozici žádná data o dosavadním fungování výuky druhého cizího jazyka, která by podporovala argumenty pro či proti zrušení jeho povinnosti. Zástupci jazykářů proto požadovali, aby se rozhodnutí o změně odložila, dokud se data nenasbírají. Podle odborníků z ministerstva by to ale oddálilo potřebnou modernizaci vzdělávání. Chtějí data sbírat, až bude druhý jazyk volitelný. Pokud by se ukázalo, že to nebylo dobré rozhodnutí, mohl by se druhý jazyk zavést zase jako povinný, dodal Černý.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované