Hlavní obsah

ČT bude propouštět, vypne ČT3 a omezí sport

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

31. 5. 12:29
aktualizováno • 31. 5. 13:41

Šéf České televize Petr Dvořák oznámil škrty. Politici podle něj nemají vůli řešit financování veřejnoprávní televize, a proto představil plán, jak může přežít v následujících letech.

Článek

„Aktuální strategie udržitelnosti veřejné služby počítá se změnami ve většině oblastí činnosti České televize. Součástí těchto opatření jsou i náročné změny a škrty, které se nám rozhodně nebudou realizovat snadno,“ uvedl generální ředitel Petr Dvořák na úterní tiskové konferenci na Kavčích horách.

Česká televize podle něj hodlá v následujících dvou letech ušetřit 910 milionů korun. A bude proto muset šetřit v mnoha oblastech.

Jako důvod škrtů označil inflaci, která snížila reálnou hodnotu koncesionářského poplatku, tedy hlavního zdroje jejich financování. Ten se naposledy zvyšoval v roce 2008. Diváci dnes platí 135 Kč. Podle Dvořáka je reálná hodnota poplatku dnes již pod stokorunou a v roce 2024 by se dokonce kvůli vzrůstu cen mohla pohybovat na 50 korunách. Podle Dvořáka by přitom dle vývoje inflace měla být letos ve výši 209 korun.

Nutnost navýšit poplatek přitom ČT podle ředitele zmiňuje neustále. „Píšeme to do všech dokumentů, které Česká televize oficiálně publikuje, ať už to jsou dlouhodobé plány, nebo výroční zprávy, které by každoročně měli číst a následně schvalovat poslanci. Takže není to tak, že by to od nás nevěděli,“ uvedl.

Anketa

Souhlasili byste s navýšením koncesionářského poplatku za ČT?
Ano
19,2 %
Ne
80,8 %
Celkem hlasovalo 25913 čtenářů.

Právě poslanci totiž jako jediní mohou výši televizních poplatků změnit. Podle Dvořáka ale není v současnosti o toto téma ve Sněmovně zájem a z konzultace s politiky nabyl dojmu, že ke změně může dojít až za rok či dva.

O místo přijde 250 lidí

Česká televize proto bude muset šetřit na provozu, programu, původní tvorbě i na investicích. Propustit do roku 2024 chce 250 lidí napříč regiony i pražskou centrálou, udržet ale chce zpravodajství, a to i v regionech, nebo zahraniční zpravodaje.

Od 1. ledna pak hodlá ukončit vysílání kanálu ČT3, který Česká televize spustila během pandemie pro seniory. Omezit by se měly i sportovní přenosy a Dvořák plánuje zakonzervování studia v Ostravě, jež měla ČT v plánu modernizovat.

Obdobné potíže v současnosti řeší i Český rozhlas. Dle jeho mluvčího Jiřího Hošny rovněž dlouhodobě usiluje o navýšení rozhlasového poplatku. Ten stagnuje od roku 2005 a činí 45 korun měsíčně. „Jeho reálná hodnota se vlivem inflace v současné době pohybuje cca na 27 korunách. Za optimální výši rozhlasového poplatku bychom považovali částku 60 korun měsíčně,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Podle Hošny se ČRo na současnou situaci připravoval, v roce 2018 zrušil zhruba 100 míst a letos propustil dalších 50 lidí. „V letošním roce již žádné další rušení pracovních míst neplánujeme,“ dodal.

Stejně jako vedení České televize i vedení Českého rozhlasu tvrdí, že pokud v následujícím roce či dvou letech nedojde k navýšení rozhlasového poplatku, budeme muset přistoupit k dalším škrtům. „Například méně premiér v oblasti výroby, zastavení rozvojových projektů, omezení počtu vysílacích hodin některých stanic, další redukce počtu pracovních míst,“ vypočítal Hošna.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované