Článek
Cukrovka druhého typu, která souvisí většinou s nezdravým životním stylem, zvyšuje riziko vzniku demence včetně Alzheimerovy choroby. V Česku toto onemocnění trápí více než milion lidí, potýká se s ní každý třetí starší 65 let. U příležitosti Světového dne diabetu, v den narození vynálezce inzulinu Fredericka Bantinga, to uvedla Michaela Otavová Hýsková ze Státního zdravotního ústavu.
„Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi poškozuje cévy, srdce, ledviny, oči i nervy. Méně známou komplikací cukrovky je rozvoj demence, včetně Alzheimerovy nemoci,“ napsala. Organismus nemocných nedokáže správně využívat inzulín, hormon zodpovědný za udržování hladiny cukru v krvi. Nemoc se léčí úpravou životosprávy, podáváním léků nebo doplňováním inzulinu, který tělo postupně přestane produkovat.
Léčba samotného diabetu stojí veřejné zdravotní pojištění asi 20 miliard korun za rok. Při započtení hospitalizací a řešení komplikací, které nemoc pacientům přináší, jde ročně až o 120 miliard a dalších zhruba 26 miliard stojí nemocní sociální systém na invalidních důchodech či dávkách. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří se zhruba 550 miliardami korun ročně.
Odborníci odhadují, že dalších zhruba 250 tisíc Čechů o své nemoci zatím neví. Podle studie z roku 2019 další až čtvrtina populace ve věku 25 až 64 let má takzvaný prediabetes, tedy stav bez příznaků či obtíží, který cukrovce předchází.
„Pokud lidé s prediabetem včas nezmění svůj životní styl, do deseti let se u nich může rozvinout cukrovka druhého typu. Správně vedená změna životního stylu může snížit riziko rozvoje diabetu až o 58 procent,“ doplnila Hýsková. Riziko rozvoje snižuje snížení tělesné hmotnosti už o pět až deset procent.
Průměrně se lidé s diabetem dožívají o několik let méně než jejich jinak zdraví vrstevníci. Rozdíl se zvyšuje s tím, v jak časném věku se nemoc rozvinula. Ve vyšším věku mají pacienti vážné zdravotní komplikace, jako je srdeční selhání, postižení očí, ledvin nebo jim hrozí necitlivost či amputace nohou.
