Hlavní obsah

Děláme stejnou práci, ale za méně peněz, stěžují si nestátní sociální služby

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

9. 2. 10:50

Máme výrazně nižší mzdy než ve státním sektoru a je to nespravedlivé, tvrdí sdružení deseti nestátních poskytovatelů sociální péče.

Článek

Nestátní poskytovatelé sociálních služeb upozorňují, že mzdy, které dostávají jejich pracovníci, jsou dlouhodobě nižší než platy zaměstnanců státních poskytovatelů sociálních služeb na podobných pracovních místech.

Deset největších neziskových a církevních organizací se proto spojilo do sdružení Platforma 10, které chce vyjednat změny pravidel, podle nichž se peníze v sociální sféře vyplácejí.

„My sdílíme stejné problémy jako ostatní organizace, tedy hlavně nerovnovážné a nespravedlivé nastavení systému financování. Tohle se projevuje ve třech rovinách: rozdíly v odměňování pracovníků, zadruhé státní organizace jsou zvýhodněné i v dalším financování, hlavně ve financování dalšího provozu, kdy tohle břemeno nese státní organizace, a dlouhodobá (ne)udržitelnost financování sociálních služeb,“ vyjmenovává pro Seznam Zprávy hlavní důvody založení Platformy 10 mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE) Ivo Mareš.

Největší problém je podle sdružení v rozdílech platů a mezd, což může být podle organizací i deset tisíc korun měsíčně ve stejném pracovním zařazení.

„Příkladem může být měsíční odměna pečovatelky, která dojíždí za seniory pomáhat jim s domácí přípravou jídla, osobní hygienou nebo nákupy. Pokud bude pracovat pro nestátní organizaci, bude mít na výplatní pásce v průměru o 3 660 korun méně než její kolegyně vykonávající stejnou práci pro organizaci zřizovanou státem, krajem či městem. Ještě větší rozdíl nastane, pokud bude pracovat v domově pro seniory nebo jiné pobytové službě. Zde se průměrná odměna liší až o 5 000 Kč,“ uvádí Platforma 10 v tiskové zprávě.

Rozdíl ale může být podle sdružení ještě vyšší, záleží na pozici a specializaci.

„Systém je skutečně velmi nevyvážený a velmi znevýhodňuje nestátní poskytovatele sociálních služeb. Zatímco zákon říká, že podmínky pro poskytování služeb by měly být podobné a spravedlivé. V nestátních sociálních službách chybí tisíce pracovních sil a kvůli tomuto systému budou i nadále odcházet. Proto musíme na tohle upozornit, abychom předešli kolapsu sociálních služeb v některých segmentech,“ líčí Mareš z Diakonie ČCE.

Nespravedlivé kraje?

Jedním z problémů, které konkrétně Mareš uvedl, je systém, jakým rozdělují peníze poskytovatelům sociálních služeb krajské úřady. „Je potřebné transparentně nastavit rozdělování prostředků. Když kraj dostane nějaký balík peněz, my bychom byli rádi, aby to transparentně řekl a každému poskytovateli sociálních služeb dal z rozpočtu stejně. Aby kraj nejdřív nefinancoval ‚svá vlastní zařízení‘, tedy ty státní organizace, a teprve potom, když něco ještě zbyde, tak se to rozdělí mezi ostatní,“ uvádí mluvčí Diakonie.

Hana Ančincová, statutární náměstkyně Zlínského kraje, která kromě jiného má na starosti i oblast sociálních služeb, ale odmítá, že by kraj takto někoho upřednostňoval.

„To určitě nefunguje tak, že by se něco posílalo dřív vlastním příspěvkovým organizacím. Za Zlínský kraj musím říct, že přistupujeme ke všem stejně a určitě nerozdělujeme nejdřív příspěvkovým organizacím a až pak neziskovému sektoru,“ uvedla Ančincová pro Seznam Zprávy.

Statutární náměstkyně pro Zlínský kraj říká, že právě systémovému rozdílu v platech chtějí předcházet, a proto mají vytvořený platový strop pro své příspěvkové organizace.

„Jsou to mzdové limity. Většinou v dubnu nebo květnu děláme mzdové inventury a porovnáváme hladinu platů v tomto sektoru a pak našim příspěvkovkám udáváme mzdové limity, které mohou vyplácet. Aby nedocházelo k dělání rozdílů mezi jednotlivými organizacemi a fluktuaci jejich zaměstnanců. Odměňování však je čistě v kompetenci jednotlivých organizací,“ popisuje Ančincová.

Může pomoci rozpočet

Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR) Jiří Horecký pro Seznam Zprávy uvedl, že o problému nerovnosti v platech vědí, nicméně je to dané systémovým rozdílem ve vyplácení zaměstnanců ve státním a soukromém sektoru.

„Rozdíl je nejenom v sociálních službách, ale ve všech oblastech, kde jsou profese odměňované paralelně platem a mzdou. Rozdíl býval vždycky 4 až 5 procent, teď se zásadně zvýšil na 8 až 10 procent v neprospěch míst, kde je odměňováno mzdou. Důvodem zvýšení je, že v posledních letech výrazně rostl platový segment ve veřejném sektoru a mzdový segment v soukromém sektoru ho teprve doháněl,“ popisuje původ problému Horecký.

Upozorňuje však, že APSS ČR dlouhodobě tlačí na to, aby se otevřené nůžky v odměňování pracovníků sociálních služeb postupně začaly zavírat.

„Snad se podaří teď změnit systém financování sociálních služeb tak, aby bez ohledu na to, jestli to je neziskovka, soukromý subjekt nebo příspěvková organizace města nebo kraje, dostali lidé za to, co dělají, stejné peníze od státu, a tím pádem měli všichni stejnou možnost odměňovat své pracovníky. Anebo alespoň srovnatelným nebo podobným způsobem,“ říká Horecký.

Se sdružením Platforma 10 však nesouhlasí v tom, že to je akutní problém. „Je to dlouhodobý problém a nůžky se rozevírají, ale není důvod zatím panikařit, protože stále nevíme, jaký bude státní rozpočet pro tenhle rok. Ve středu ráno máme jednání s vládou, kde bychom se měli dozvědět, kolik peněz je vyhrazeno pro sociální služby, předběžně by to mělo být o dvě až dvě a půl miliardy víc než loňský rok. A tohle navýšení by mohlo přinést dost peněz i na to, aby soukromý nebo neziskový sektor mohl mzdy navýšit,“ uzavírá prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované