Článek
„Prostě není možné, abychom tady měli porodnice, které dělají 150, 200 porodů za rok. To je nebezpečné pro rodičky i pro miminka,“ prohlásil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Síť porodnic by se podle něj měla kvůli rekordně nízké porodnosti upravit, a to v rámci připravované reformy porodnictví. Ministr se přitom odkazuje mimo jiné na doporučení odborníků, podle kterých by se měla zachovat pouze pracoviště, kde ročně zvládnou alespoň šest set porodů.
„Nedávají smysl“
Počet dětí, které se rodí v českých porodnicích, klesl během posledních deseti let víc než o třetinu. A loni se jich v Česku narodilo vůbec nejméně nejen v celé moderní historii, ale i od prvního statistického sledování na začátku 19. století. Šlo o 77 636 dětí.
I proto velká část zařízení nedosahuje minimálního počtu 600 porodů ročně stanoveného experty - loni to byla více než třetina z 84 porodnic v Česku.
„Zařízení, která skutečně odvádějí velmi málo porodů, příliš medicínský a patrně ani ekonomický smysl nedávají,“ konstatuje předseda České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák.
Podle zástupců odborné společnosti je limit především nástrojem pro udržení kvality a připravenosti pracoviště. „Pokud ale existují zařízení, kde lékaři neodvedou třeba ani jeden nebo dva porody za den, tak je erudice personálu otázkou. A je otázka, jestli je opravdu nutné držet týmy, které se starají nejen o tu porodnickou část, ale také o novorozeneckou. To znamená, že je tam k dispozici spousta lékařů i dalších vysoce erudovaných specialistů, aniž by vykazovali větší činnost,“ vysvětluje Dvořák.
Co se bude měnit
Pokles pod doporučenou hranici samozřejmě automaticky neznamená uzavření porodnice. „Setrvalý pokles porodnosti v Česku má samozřejmě velký dopad do spektra čerpání zdravotní péče, (…) VZP doporučení odborníků ve svém rozhodování samozřejmě zohledňuje a s gynekology jej diskutuje, pro pojišťovnu ale nejde o jediný posuzovaný aspekt,“ komentuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Každé takové rozhodnutí musí být individuální s ohledem na dojezdovou vzdálenost pro rodičky, dostupnost péče v daném regionu, personální situaci a schopnost zajistit bezpečný provoz.
Počet porodů není jediným kritériem ani podle šéfa odborné společnosti Vladimíra Dvořáka. Zároveň však zmiňuje, že je toto číslo dobře vypočitatelné a predikovatelné. Počty porodů navíc v zařízeních, která limitu nedosahují, většinou dále klesají. „A není příliš naděje, že by se ta situace lepšila, protože počet porodů se asi v nejbližších letech směrem nahoru měnit nebude,“ dodává.
Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek zdůrazňuje, že připravovaná reforma porodnictví není jen o „škrtání“ zařízení: „Nejedná se o konkrétní seznam pracovišť ke zrušení, naopak na Ministerstvu zdravotnictví je ustavena skupina top expertů, která reformu připravuje a bude ji mít do podzimu hotovou.“
Dodává, že celý systém je mnohem komplexnější a zahrnuje i další lékařské odbornosti nebo rozsáhlou prevenci. ÚZIS podle něj poskytuje pouze podklady, přičemž finální podoba a řízení reformy je plně v režii ministerstva.
Aktuálně pod resortem vznikla pracovní skupina pro porodnictví, která se zabývá právě restrukturalizací zařízení. „Ministerstvo zdravotnictví průběžně vyhodnocuje vývoj sítě porodnických pracovišť, kdy zohledňuje zejména bezpečnost a organizaci poskytované péče, a je připraveno o případných změnách jednat se zřizovateli, zdravotními pojišťovnami i dalšími dotčenými subjekty, kterým rozhodování o provozu jednotlivých porodnic náleží,“ shrnuje mluvčí resortu Martin Novotný.
Právě tyto subjekty totiž v konečném důsledku rozhodují o případném omezení nebo ukončení provozu regionálních porodnic. Prioritou je podle Novotného především zachování bezpečné a kvalitní porodnické péče pro pacientky.
Snížení dostupnosti péče?
Nejčastějším argumentem kritiků rušení porodnic jsou obavy ohledně snížení dostupnosti a kvality péče. K tomu by však podle České gynekologicko-porodnické společnosti nemělo dojít. „Pokud srovnáme situaci u nás s ostatními zeměmi, které dosahují obdobných vynikajících výsledků, tak zjistíme, že hustota porodnic je tam podstatně nižší. A na porodnických výsledcích se vůbec nic nemění,“ myslí si gynekolog Dvořák.
Jako příklad uvádí Skandinávii. „Když porovnáte velikost těch zemí a hustotu obyvatel, tak je rozhodně prostor pro redukci. Ta dostupnost nebude problém ani po ní,“ tvrdí.
V posledních dvou letech skončily v Česku čtyři porodnice, které se potýkaly s výrazným poklesem počtu porodů - k 31. srpnu 2025 v Prachaticích, ke konci roku pak v Rychnově nad Kněžnou. Předloni byly zrušené porodnice v jihomoravských Ivančicích a ve Stodu na Plzeňsku.
Další čtyři až šest zařízení mají debatovat s VZP o možné transformaci lůžkového fondu. O tom ostatně mluví také ministr zdravotnictví. „Do roku 2040 se počet lidí nad 80 let zdvojnásobí. Budou mít více přidružených nemocí. Bude potřeba zajistit následnou péči,“ uvedl Adam Vojtěch s tím, že podle propočtů do roku 2035 až 2040 mělo v Česku vzniknout 9500 následných lůžek a změnit by se na ně měla nevytížená akutní lůžka.
Podle projekce statistiků bylo v Česku předloni asi 494 tisíc lidí nad 80 let, v roce 2041 by jich mohlo být přes 871 tisíc.
Děti později nebo vůbec
Proč porodnost klesá? Důvodů je podle statistiků a demografů hned několik. Tím prvním je čistá matematika generací – do věku, kdy se zakládají rodiny, nyní vstupují populačně slabé ročníky žen narozených v devadesátých letech. Vzhledem k tomu, že žen v reprodukčním věku v Česku ubylo, logicky se rodí i méně dětí.
Zároveň se mění styl života a mladí lidé odkládají početí prvního potomka na později. Průměrný věk prvorodiček se dnes pohybuje kolem třicítky i nad ní. Z demografického pohledu přitom platí, že čím později žena první dítě porodí, tím spíše už zůstane pouze u jedináčka.
Třetím faktorem jsou jiné priority nejmladší generace. Sociologické výzkumy ukazují, že pro řadu mladých lidí, včetně žen, už není výchova dětí automaticky hlavním životním cílem - a přednost dostávají jiné osobní nebo kariérní plány.
