Hlavní obsah

Do Česka uprchlo z Ukrajiny asi 1 200 Romů. Někteří čelí rasismu

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

8. 4. 15:00

Před válkou z Ukrajiny uprchlo do Česka zhruba 1 200 Romů. I když jsou ve stejné situaci jako Ukrajinci, často mají mnohem větší problémy najít odvoz, ubytování či práci. Na rasismus upozorňují lidskoprávní i romské organizace.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Zprávy o rasismu vůči běžencům se začaly objevovat od začátku války. Mapováním nevhodného chování vůči Romům přicházejícím z Ukrajiny se v Česku zabývá organizace Romea. Informovala například o příběhu dvou žen s dětmi, které byly dvakrát za sebou odmítnuty u ubytování, o řidičích autobusu, kteří odmítli odvézt romské matky původem z blízkosti Kyjeva do bezpečí, nebo o případech, kdy dobrovolníci nechtějí odvážet romské rodiny.

„Jeden z posledních případů se týkal nevraživého přístupu k romským uprchlíkům a napadení v Božičanech. Nyní sledujeme případ segregace romských uprchlíků v centru v Ostravě,“ uvedl ředitel organizace Romea Zdeněk Ryšavý.

Nelze přistoupit na to, že o míře pomoci bude rozhodovat barva kůže.
Zdeněk Ryšavý, ředitel organizace Romea

V České republice se nyní množí především případy diskriminace romských uprchlíků při umisťování do ubytovacích zařízení. Například iniciativa Hlavák informovala o případu několika romských rodin, které byly poslány z Kongresového centra, kde funguje Asistenční centrum pomoci Ukrajině, zpět na hlavní nádraží v Praze. Rodinám bylo řečeno, že pro ně není možné najít ubytování.

Podle Ryšavého by v případech, kdy se pro ně ubytování nepodaří najít, měl pomoci stát a adekvátní bydlení jim nabídnout. „Nelze vše házet na romské a proromské neziskové organizace, které kromě pomoci českým Romům a sociálně vyloučeným obyvatelům poskytují pomoc více než 500 romským uprchlíkům z Ukrajiny,“ myslí si. Aktuální odhad počtu romských běženců v Česku je zhruba 1 200 osob.

Například na hranicích se Slovenskem měli romské rodiny problém s odvozem. Bylo tam spoustu dobrovolníků, kteří sváželi uprchlíky dál do vnitrozemí. Ale když tam přišla romská rodina a oslovila je, tak byla odmítnuta.
Zdeněk Ryšavý, ředitel organizace Romea

Romy z hranic neodvezli

Na případy rasismu upozorňují různé lidskoprávní organizace od začátku války. Hnutí Amnesty International, které se dlouhodobě zabývá bojem za lidská práva, vypracovalo report o situaci na hranicích, kde problematické chování popsalo.

„Byli tam naši výzkumníci a situaci sledovali. Monitorovali jsme, že dochází k segregaci lidí, například že i studenti tmavší pleti, kteří na Ukrajině pobývali, měli problém se přes hranice dostat. Nebylo s nimi zacházeno stejně jako s Ukrajinci,“ uvedl mluvčí Amnesty International Erik Bartoš.

Podobné situace popsali i na serveru Romea.cz. „Například na hranicích se Slovenskem měli romské rodiny problém s odvozem. Bylo tam spoustu dobrovolníků, kteří sváželi uprchlíky dál do vnitrozemí. Ale když tam přišla romská rodina a oslovila je, tak byla odmítnuta,“ popsal Ryšavý.

Zdůrazňuje také, že Romové v Česku všem ukrajinským uprchlíkům, tedy nejen těm romským, pomáhají od začátku. „Ať už se jedná o pomoc jednotlivců v podobě potravin, oblečení a bydlení, nebo o pomoc profesionální od neziskových organizací. Některým romským uprchlíkům pomáhají organizace i s odjezdem do jiných zemí,“ doplnil.

Ryšavý zároveň velmi kriticky hodnotí politiky, kteří podle něj svými výroky rasismus otevřeně podporují. „Dalo se čekat, že populističtí politici budou uprchlíky zneužívat. Měli by vážit slova a zamyslet se, zda hrát na ty nejnižší pudy některých voličů je v této vážné situaci rozumné. Ještě více tak zhorší přístup k již tak diskriminovaným a válkou zasaženým romským ženám a dětem,“ uvedl.

„Proti těmto věcem se lze bránit jen tím, že na takové případy budeme upozorňovat my i další média a budeme nekompromisně vyžadovat rovný přístup ke všem uprchlíkům z Ukrajiny. Nelze přistoupit na to, že o míře pomoci bude rozhodovat barva kůže,“ uzavřel Ryšavý.

Otevřený rasismus není jen vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Je to odraz společnosti a toho, jakým způsobem je v aktuální chvíli v České republice nastavená. I když se to zlepšuje, rasismus tu pořád je.
Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury

Do pomoci se zapojily i další romské organizace, většinou se zaměřují na překlady mezi romštinou a češtinou. „Naše organizace zajišťuje tlumočnické služby pro asistenční centrum na výstavišti. Kdykoliv tam je jakýkoliv jazykový problém, zajišťujeme nonstop pohotovostní službu na telefonu. Naši pracovníci navíc chodí pomáhat jako dobrovolníci,“ popsala ředitelka romského střediska DROM Jarmila Kouřilová.

Na jazykovou bariéru ale naráží. Velké množství Romů, kteří do střediska přichází, jsou totiž z oblastí poblíž hranic a mluví jen maďarsky. „Máme potom velký problém se s nimi dorozumět,“ uvedla.

Ona osobně se s případy rasistického chování nesetkala. „V asistenčním centru jsem nikdy žádné náznaky rasismu nezaznamenala. Myslím si, že k romským uprchlíkům se tam přistupuje naprosto standardně. Úplně stejnou reakci jsem dostala od mých spolupracovnic,“ řekla.

Rasismus tu pořád je

Informace pro romské běžence shromažďují také v Muzeu romské kultury v Brně. S veřejností sdílejí kontakty na organizace, které bezprostředně pomáhají ukrajinským Romům. Mimoto také poskytují tlumočníky z romštiny do češtiny do asistenčních center i terénu.

I oni mají zkušenosti s problematickým chováním. „Otevřený rasismus není jen vůči uprchlíkům z Ukrajiny,“ zdůraznila mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová. „Je to odraz společnosti a toho, jakým způsobem je v aktuální chvíli v České republice nastavená. I když se to zlepšuje, rasismus tu pořád je,“ dodala.

Bojovat proti jednotlivým projevům rasistického chování je podle Spielmannové velmi náročné. „Samozřejmě se snažíme proti němu bojovat už jen tím, že chceme veřejnosti ukázat romskou kulturu a to, že je krásná. Ale jinak je to hrozně těžké. Když nejsme přímo aktéři v dané situaci, nemůžeme s tím nic udělat. Můžeme nabídnout pomocnou ruku, zviditelnit dané téma, mluvit o něm v různých diskusích, ale do soudního sporu bychom se nehnali,“ uzavřela.

Na 8. dubna připadá Mezinárodní den Romů. Řada romských organizací pořádá oslavy, na nichž nabízí koncerty, debaty či umělecká vystoupení. Součástí oslav letos budou také dobročinné sbírky na pomoc Ukrajině a lidem, které zasáhla válka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované