Článek
Odborníci poukazují na to, že vzhledem k populačně silným ročníkům si žáci, kteří poslední tři roky nastupovali na střední školy, zažili křivdu. Především v Praze se kapacity středních škol dostatečně nerozšiřovaly.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé příspěvky z diskuze pod článkem o tom, že žáci devátých tříd musí každý rok stále více taktizovat s přihláškami.
„Dřív než politici to vyřeší demografická křivka. Dětí bude podstatně míň. Kvalita některých studentů a jejich maturity jsou parodií. I tady Gaussova křivka ukazuje, že většina obyvatelstva nemá dostatečný intelekt,“ reagoval například Robert Junek.
Přečtěte si původní článek:
Miroslav Šilhavý: Řešení by mohlo být poměrně jednoduché:
- udělat testy,
- dát k dispozici online systém, kde se zájemci budou zapisovat na školy a budou online vidět, na kterou by se dostali a na kterou nemají šanci. Během týdne by měli možnost své rozhodnutí měnit podle převisu, ale i podle svých preferencí (jakost školy, vzdálenost atd.),
- teprve po týdnu, kdy se nechá zájemcům na jejich vlastní vůli ještě dělat změny ve své volbě, přistoupit k finálnímu rozdělení míst.
Martin Valenta: Prakticky všechny kraje mají síť středních škol dávno optimalizovanou a nastavenou podle konkrétní situace v daném kraji. Kraje vědí mnohem lépe než úředníci na MŠMT, jaká je struktura zaměstnavatelů v regionu, jaká je poptávka na trhu práce a jaké školy jsou schopné tuto poptávku uspokojit. Ve všech krajích jsou kapacity středních škol dostatečné a většina škol má větší či menší rezervu. Navíc poslední roky signalizují skutečnost, že rodiče a žáci už tak nelpí na všeobecném gymnaziálním vzdělání, ale uvědomují si výhody odborného školství. Takže v krajích žádný problém, pouze média hledají za každou cenu senzaci. Jediný problém je trochu Praha, ale celorepublikově se neděje nic zásadního.
Jan Kliner: Takže když je silný ročník, tak musíme poměrově upravit počet přijímaných dětí na střední školy, aby měly stejnou šanci jako ty předchozí? Co to je za nesmysl? Pak si děcka myslí, že se jim celý život bude takhle ulehčovat… Konkurenční prostředí nic? Zabrat? Snaha být lepší? Taky nic?
- Petra Tomanová (reaguje): Myslíte, že v době, kdy je dětí relativně málo, si můžeme dovolit jimi plýtvat?
Petr Stejskal: Asi jsou hodně lehká přijímací řízení. Přišlo sem několik tisíc cizinců a na střední se dostane každý, kdo požádá. Poté školu nedokončí mnoho žáků, jež nikdo nesleduje. Statistika je pouze o uchazečích, ne o dostudovaných.
- Jarmila Hubačová (reaguje): Nezlobte se, ale zřejmě jste dost mimo realitu, Cermat testy rozhodně nejsou „hodně lehká přijímací řízení“, bohužel, kdo si nezaplatí doučovací kurzy, má smůlu. A na střední školu se určitě nedostane „každý, kdo požádá“. V Praze určitě ne, je tu velký přetlak. Dcera se hlásí na Střední pedagogickou školu, a ta je například v Praze jediná - mluvím o státní neplacené škole. Takže asi tak.
Tomáš Podivinský: Od příštího roku se počty studentů sníží a už budou v následujících letech prakticky jen klesat. Problém se vyřeší sám a dokonce během následujících let pravděpodobně vyvstane problém nový – příliš mnoho učitelů a škol. Když je dnes v ročníku 115 tisíc dětí a za 15 let to bude 70 tisíc, je to prakticky nevyhnutelné.
Karla Střílková: Nesmysl. U nás (MS kraj) gymnázia v okolí silně navýšila kapacity, dostanou se tam tedy i žáci, kteří na studium tak zcela nemají. Na ostatní SŠ proto žáci nezbydou, o učebních oborech ani nemluvě.
- Milena Kotašová (reaguje): Nechápu, proč se všichni cpou na gymnázia. Vždy platilo, že gymnázium je přípravou na VŠ. Bez té nemá smysl gymnázium vůbec studovat. Proto by tam měli chodit jen ti nejlepší. Snad podle toho upravit zkoušky? Dělat nějaké doplňující zkoušky, např. studijních předpokladů.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Miroslav Vítek: Žádná křivda, vždyť na maturitní obory se v mnoha případech přijímají děti, které by ještě před 15 lety skončily na učňovských oborech. Jsem z praxe, takže vím, jaká je realita. Navíc tu jsou soukromé školy, které zažívají doslova žně, tj. pojmou poměrně dost z těch, kteří se nedostanou na vysněnou školu. No a poté se to dá řešit mj. i přestupem, pokud se někde uvolní místo. Byť nutno dodat druhým dechem, že v takových případech je lepší mít známé, neboť „tlačenka“. Mimoto se podívejte na strom života. Nemá cenu posilovat školství, když v následujících dvou dekádách zažijeme prudký úbytek žáků a prozatím není ani náznak toho, že by se tento trend měl v nadcházejících 16 letech měnit. (redakčně kráceno)
Miroslav Havel: Tak zaprvé, kdyby byly přijímačky na střední školy tak těžké jako za našich mladých let, tak by těch žáků byla polovina. Zadruhé, nemůžou být všichni na středních školách, je potřeba také podporovat učební obory, všichni by chtěli sedět v kanceláři, ale jsou potřeba řemeslníci.
- Henrieta Pop (reaguje): Naprosto nechápu stížnosti podobného typu. Dříve nejenže neexistovaly soukromé školy, ale i těch veřejných bylo málo. Např. v Praze před rokem 1989 byly tuším 3-4 střední zdravotnické školy. Na obor zdravotní sestra každá přijímala 30-33 studentek, hlásilo se jich na každou školu také 300. A nikdo nedělal tragédii z toho, že si škola vybrala takové studentky, které zvládly náročné přijímací zkoušky na plný počet bodů a na posledním vysvědčení měly průměr tak 1,3-1,5. (redakčně kráceno)
Zdenek Ebner: Proboha, k čemu další místa na středních školách? Maturita je nyní naprosto devalvovaná, všechny děti chtějí pracovat u počítače, ale neumějí a neznají nic. No, a hraním her se uživí jeden z milionu. Se čtyřkou na SŠ nikdo nemá co dělat.
Zdena Majerova: Spádovost na střední školy nemá existovat. Někdo chce studovat gymnázium, které je považováno za prestižní, a má tu šanci mít každý, i když je třeba z Plzeňského či Jihomoravského kraje, pokud splní náročná kritéria. Mělo by to být i v zájmu té školy, nabrat co nejlepší studenty. A naopak ten, kdo se nedostane v Praze, klidně může do Sušice. Dnešní středoškoláci nejsou malé děti, vycházejí ze školy v 15 či 16 letech. Takové dítě ze Šumavy taky musí na internát, má to tedy platit i opačně. Nemusí mít (a taky nemá) každý školu hned u nosu. Za mě bydlela třetina třídy na internátu, protože ani do krajského města neměli dobré každodenní spojení. Tyto možnosti stále existují, takže proč spádovost?
Radek Vích: Je to škoda, mám asi pokřivený pohled osobní zkušeností, ale jsem ze slabé generace a nikdy jsem nedělal přijímačky, ani na gympl, takže nabrali ty, co chtěli na danou školu, bez ohledu na jejich známky. Začátek byl pro ně těžký, ale nepropadali, a třeba na tom gymplu jsme pak odmaturovali všichni a dnes jde o často ještě úspěšnější lidi ve svých oborech než kdejaký premiant tenkrát… A teď si říkám, co by se z těch známkově „slabších“ dětí tenkrát stalo, kdyby se jako dnes dostali tak max. na nějaký učňák něčeho, co často vůbec nechtějí v budoucnu dělat… (redakčně kráceno)
Ivo Vodička: Prostě ministerstvo a kraje to vyhodnotily tak, že vlnu dětí nějak přetrpí, že děti nějak na dalších pět let do škol nahustí. Pak už jich bude zase míň, takže nové školy by pak byly poloprázdné a učitelé by měli málo žáků ve třídách a moc by si to užívali.
- Zdena Majerova (reaguje): Když teď začnou navyšovat, už to opravdu téměř nemá cenu. Každý další ročník je slabší a brzy přijde výrazný propad.
Miloš Krátký: Na střední školu se dostávají děti, co mají čtyřku nebo několik trojek. To znamená, že míst je dost. Převis nastává, protože se na střední školy hlásí děti, co tam nepatří.
