Hlavní obsah

Skoro milion. Studie našla lidi, kteří mají největší problém s energiemi

Foto: Shutterstock.com/Lazy_Bear

Rodiny s dětmi, lidé v nájmu a lidé spíše ve velkých městech. Na ty studie ukázala. Ilustrační foto.

Reklama

30. 11. 2022 7:30
aktualizováno • 30. 11. 2022 10:53

Nová studie se pokusila zmapovat ty, kdo měli problémy s placením energií ještě před začátkem krize a zdražování. Jednalo se o více než 900 tisíc lidí.

Článek

„Nejohroženější populace.“ Těmito slovy popisuje Jan Klusáček, analytik iniciativy Za bydlení, skupinu lidí, kteří byli kvůli energiím ve finančních problémech ještě před aktuálním zdražováním a čelili takzvané energetické chudobě.

Právě jim se věnuje nová studie. Hlavní myšlenkou je, že právě o tyto lidi by se vláda měla zajímat a starat nejvíce.

„Jde o ty, kteří už na jaře 2021 měli minimální životní rezervu na výdaje. Když se teď ještě se zdražováním zvýšily, jsou nejvíce zasaženi,“ vysvětluje Klusáček, jenž je hlavním autorem studie. Podle něj jde v Česku až o 910 tisíc lidí.

Studie přišla s několika překvapivými zjištěními. Do energetické chudoby se spíše dostávají lidé v nájmu než ti, kteří bydlí ve vlastním – těch prvních bylo v problémech 410 tisíc, u druhé skupiny se jednalo o 130 tisíc.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Současně se s energetickou chudobou potýkalo více lidí ve větších městech než na venkově. Ve městech nad 50 tisíc obyvatel mělo finanční potíže s energiemi 320 tisíc lidí, v obcích do dvou tisíc obyvatel 210 tisíc.

A zatímco ve městech šlo především o lidi v nájmu (210 tisíc), v nejmenších obcích o ty bydlící ve vlastním domě (140 tisíc). Problém se navíc ve větší míře týkal domácností, v jejichž čele byl někdo mladší 70 let (100 tisíc) než u starších (40 tisíc).

Foto: Seznam Zprávy

Skupiny v energetické chudobě před současnou krizí – na jaře 2021.

Právě věkové rozložení ukazuje, že v problémech jsou spíše rodiny s dětmi. Ze zmíněných 910 tisíc lidí na ně připadá 45 procent.

Mezi důchodci jsou pak nejohroženější skupinou osamělí lidé (210 tisíc), v převážné většině jde podle autorů studie o ženy. Češi pobírající důchod – ať už starobní, nebo invalidní – pak představují 34 procent ze zasažených energetickou chudobou.

„Řekl bych, že tohle je jádro těch lidí, na které je potřeba se zaměřit,“ tvrdí Jan Klusáček, který na studii pracoval společně s kolegy z Hnutí Duha. Autoři chtějí s výsledky seznámit Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí.

Ministerstvo práce si podobně už během jara zpracovalo takzvanou mapu zranitelnosti, z které vyplynuly podobné skupiny ohrožených občanů: samoživitelé, samostatně žijící senioři a rodiny s větším počtem dětí.

„Při vyhodnocování dat se ukázalo jako nejlepší řešení nasměrovat pomoc právě k těmto skupinám několika způsoby. Jedním z nich byla úprava příspěvku na bydlení a také navýšení normativů. Od ledna by měla začít platit úprava, která vychází právě i z této studie, upravuje se výpočet tak, aby třeba samostatně žijící senioři dosáhli na vyšší příspěvek na bydlení,“ vysvětluje Eva Davidová, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministerstvo v návaznosti na svoji analýzu také spustilo energetické poradenství zaměřené na dlouhodobé úspory. „Na něm spolupracuje od počátku s Ministerstvem životní prostředí a nyní máme proškoleny pracovníky na Úřadech práce a také sociální pracovníky, poradenství již je v běhu,“ říká Davidová a dodává, že MPSV i spustilo nový web ZkrotimeEnergie.cz.

Neřešený problém

Podle dalšího ze spoluautorů Ondřeje Paška z Hnutí Duha je energetická chudoba v Česku dlouhodobý problém, jenž se neobjevil teprve po loňském krachu Bohemia Energy.

„Jde o selhání státu. Stát se nedostatečně zabýval bydlením nízkopříjmových rodin, jejich obydlí jsou energeticky neefektivní a samy to nemohou změnit. Druhým problémem je špatné zaměření – máme tady příspěvek na bydlení, který ale nečerpá tolik lidí, kolik by mohlo, a úsporný tarif, který není zacílený a stát ho dává i těm, kteří ho nepotřebují,“ vysvětluje Pašek, že právě důraz na to, že problém existoval před krizí, je jeden z důvodů, proč pracovali s daty z jara 2021.

Kdo je v energetické chudobě?

Jde o lidi, kteří uvádějí, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět byt, nebo rovnou přiznávají, že v posledních dvanácti měsících měli dluhy u dodavatelů energií.

Do energetické chudoby se započítávají i lidi, kteří mají vysoké výlohy na energie. Konkrétně více než dvojnásobné, než je obvyklé.

V roce 2021 nejčastěji domácnosti utratily 8,65 procenta svých čistých příjmů na energie. V energetické chudobě byl člověk, který vynakládal dvojnásobek, tedy 17,3 procenta, a zároveň autoři vypustili lidi s vysokými příjmy.

„Data z letošního roku ještě nejsou plně k dispozici. Navíc výsledek by mohl být hodně nepřesný. Docházelo k valorizacím, ne všechny domácnosti už měly na jaře vyúčtování za energie,“ doplňuje ho Klusáček s tím, že se raději rozhodli podchytit situaci před krizí.

Podle Barbory Bírové, ředitelky Platformy pro sociální bydlení, je i přes neúplná data jasné, že nárůst ohrožených domácností je aktuálně výrazný.

Energetickou chudobou nyní trpí minimálně půl milionu domácností. Příspěvek na bydlení čerpá jen 30 procent z oprávněných domácností. „Jsme v situaci po pandemii, jsme v energetické krizi, jsme v době válečné – můžeme předpokládat výrazný nárůst ohrožených domácností zhruba o 30 procent,“ odhaduje Bírová.

Studie odhalila, že nejčastější příčinou energetické chudoby je vysoký podíl výdajů za energie vůči příjmům domácností. Vysoká energetická náročnost je problém zejména u nájemního bydlení – 46 procent lidí v energetické chudobě žije v nájmu, zatímco celkově žije v nájmu 17 procent populace.

„Bez důkladného zateplení se ohrožené domácnosti nikdy nedostanou z bludného kruhu špatného bydlení a vysokých účtů za vytápění. Dotace Nová zelená úsporám vyžaduje na důkladné zateplení domů i bytů vysoké vlastní financování, a pro nízkopříjmové domácnosti je proto nedosažitelná,“ podotýká Ondřej Pašek a navrhuje jako jedno z možných řešení změny u dotace, která by se měla odstupňovat a u nejohroženějších nastavit na proplácení až 95 procent nákladů.

Aktualizace: článek jsme doplnili o vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí a informaci, že tamní analytici vytvořili mapu zranitelnosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované