Kdo může, ten žádá. Příspěvek na bydlení využil rekordní počet domácností

Čerstvá data Ministerstva práce a sociálních věcí odhalují, že padl dosavadní milník v počtu měsíčně vyplacených příspěvků na bydlení.

Dlouho platilo za absolutní vrchol období červen a červenec 2015, kdy stát vyplatil 246 tisíc, respektive 242 tisíc příspěvků. Za březen 2023 ale Ministerstvo práce uvádí 259 337 vyplacených dávek.

Je to nejvíc v celé časové řadě, kterou ministerstvo od roku 2012 zveřejňuje. A podle oslovených odborníků je to i nejvíc od samotného vzniku dávky, která se vyplácí od druhé poloviny devadesátých let.

„V devadesátých letech se v žádném případě nevyplácelo v takových počtech. Celý zákon o státní sociální podpoře byl myšlený jako rodinná politika, že rodiny, protože mají děti, tak mají nižší příjem a je potřeba jim pomoci s bydlením. Rozhodně nic masového,“ říká Alena Zieglerová, expertka na sociální systém působící v Institutu pro sociální inkluzi.

V únoru a březnu letošního roku také skokově vzrostla průměrně vyplácená částka příspěvku na bydlení. V lednu to bylo pod pěti tisíci korunami, v únoru suma poskočila o více jak šest set korun a v březnu se v průměru vyplácelo 5657 korun.

Podle mluvčího Ministerstva práce Jakuba Augusty je za tímto růstem lednové zvýšení takzvaných normativů, které představují maximálně státem uznatelné výdaje na bydlení. Příspěvek se pak počítá rozdílem mezi 30 procenty příjmu žadatele a normativem pro jeho domácnost.

„Zvýšení se projevilo až od února hlavně z toho důvodu, že je tento typ pomoci vyplácen zpětně. To znamená, že v únoru byly vyplaceny příspěvky za leden, který byl prvním měsícem, v němž byly zohledněny změny v zákoně,“ vysvětluje Augusta.

Bezmála 260 tisíc vyplacených dávek podle Aleny Zieglerové představuje zhruba polovinu podpořených domácností, které by na příspěvek mohly mít nárok.

Daniel Hůle, analytik z neziskové organizace Člověk v tísni, mluví o trochu nižším podílu. „Řádově si myslím, že to bude čerpat 35 procent domácností, které na to mají nárok, ale započítávám tam i domácnosti, které mají nárok na příspěvek třeba jen 150 korun,“ říká s upozorněním, že pro některé se úsilí spojené s žádostí fakticky nevyplácí.

Podle experta z Člověka v tísni se podařilo v posledních měsících změnit uvažování lidí. Část o dávky nechtěla žádat a vnímala to jako něco, co se „nesluší“. „Nedokážu vysvětlit proč, ale zvyšuje se ochota lidí si o ty peníze říct. Myslím, že je to spíš v důsledku toho, že zdražení je tak velké a tak dlouhotrvající, že už hrdost šla stranou,“ říká Hůle.

Podle něj tak větší vliv než propagace dávky – vláda Petra Fialy si příspěvek na bydlení vybrala jako hlavní nástroj pro pomoc lidem zasaženým energetickou krizí nebo extrémní inflací – sehrálo zejména to, že se lidé dostávají do finančních problémů.

Alena Zieglerová zas mluví o tom, že víc než čtvrt milionu vyplacených dávek představuje počet domácností, které si zažádat zvládly.

„Vlastně nám to ukazuje, kdo všechno zvládl, nebo má dostatečný okolní sociální kapitál na to, aby si podal žádost o příspěvek na bydlení a aby podal všechny doplňující doklady. Někdo kolem sebe lidi má a někdo je nemá,“ říká expertka z Institutu pro sociální inkluzi.

Zdůrazňuje tak, že je potřeba zaměřit se na osoby, které jsou v problémech, ale nezvládnou sami nebo s pomocí o pomoc požádat. „Osoby s duševním onemocněním jsou na tom dost špatně. Bydlení je to první, co potřebují vyřešit, a buď kolem sebe mají neziskovky, nebo nemají. Také senioři, nebo zdravotně postižení,“ vypočítává Zieglerová.

Samotná dávka prošla od loňského léta řadou změn: Lze žádat elektronicky, není nutné žádost každý rok opakovat a namísto čtvrtletního dokládání příjmů a výdajů nově stačí jednou za šest měsíců.

To oceňují i oslovení experti. „Nechci upírat snahu ani zásluhy. Dokládání jednou za půl roku místo za čtvrt roku je celkem velký úspěch, nebylo to snadné prosadit. Nicméně to přineslo větší nával v dubnu a říjnu,“ upozorňuje Zieglerová, podle které by se mělo ještě pracovat na tom, aby se proces víc rozložil v čase nebo zautomatizoval.

„Třeba se podaří prozatímnímu řediteli úřadů práce získat mnoho údajů bez dotyku ruky klienta. Když to bude důchodce, tak se podívají do České správy sociálního zabezpečení a uvidí jejich důchod. Možná to povede k tomu, že minimálně příjmy si budou úřady schopny ověřit samy bez toho, aby je žadatelé museli jednou za půl roku dokládat,“ doufá odbornice.

Daniel Hůle zase vyzdvihuje, že se zlepšily podmínky i pro samostatně žijící jednotlivce. „To znamená, že domácnosti jednotlivých seniorů začaly na dávce dostávat výrazně více, a to zase zvýšilo lákavost,“ dodává expert z Člověka v tísni.