„Všechno, co si pěstuju na zahradě, letos uschlo.“ Na jihu Moravy dochází voda

Sluncem spálená tráva, prázdné studny a skrz naskrz vyschlá půda. S takovou situací se potýká velká část jižní Moravy, kde nedostatek vody a s tím související sucho dosahuje kritických hodnot.

„Je to smutný pohled,“ říká dlouholetá obyvatelka Březí u Mikulova Věra při pohledu na hlavní ulici obce. Zelenou trávu tam člověk nenajde. „Myslím si, že je to rok od roku horší. Dřív to takhle hrozné nebývalo. Všechno, co si pěstuju na zahradě, letos uschlo. Úplně všechno na zahradě. Člověk to může zalévat, jak chce, a stejně to nepomůže,“ vrtí hlavou.

Podobně jako v dalších obcích v oblasti je v Březí od poloviny června zakázané používat vodu k nadbytečným účelům, například pro napouštění bazénů, zalévání zeleně nebo mytí aut. Místní tak k zalévání používají především vlastní studny, i ty už jsou ale v mnoha případech na suchu.

Někteří tak do budoucna uvažují o tom, že je prohloubí, aby do nich dostali alespoň nějakou vodu. „Studnu máme, ale není v ní voda. Ta trocha na dně stačí tak akorát na zavlažování rajčat jednou za týden, a i to je málo. Zvažuji, že půjdeme hlouběji,“ říká například místní vinařka Marcela Kadrnková.

Redaktorův dotaz na zachytávání dešťové vody se vždy setkává se smíchem. „Tady neprší. Všechny srážky nás minou. Je to špatné,“ krčí rameny Kadrnková.

Nedostatek vody v půdě je podle projektu InterSucho právě na jižní Moravě a také v části Olomouckého kraje kritický. „Naděje na zlepšení v příštích dvou týdnech je bohužel nepatrná,“ uvedla organizace. V některých jihomoravských oblastech kleslo nasycení půdy vodou pod deset procent. Právě Březí se pak nachází v lokalitě s nejhorším stupněm sucha.

Mezitím, co půdu ve velké části Čech nasytily vodou vydatné deště minulého týdne, na Moravě pršelo jen velmi slabě nebo vůbec. V Březí podle místních spadlo „pár kapek“, čerstvě mají lidé v paměti teplotní rekordy, které padaly na konci června.

Omezení užívání pitné vody museli kromě Březí přijmout také v dalších sedmi obcích v okolí Mikulova, Blanska, Břeclavi nebo Boskovic. „Situace může mít dopad i na běžné zásobování pitnou vodou a je nutno v daných obcích přijmout opatření regulující odběry vody z veřejného vodovodu,“ popisuje mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová. Zákaz se mimo jiné vztahuje například i na odběr vody pro požární cvičení.

O vydání zákazu nadbytečného používání pitné vody požádala i společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, která zásobuje velkou část nejjižnější části Jihomoravského kraje. Podle ředitele společnosti Milana Vojty je situace nejhorší v obcích zásobovaných úpravnou vody Lednice.

„U úpravny Lednice je nevýhodou, že neleží v centru zásobované oblasti, ale na jejím okraji a zásobuje města a obce po trase směrem na západ, na Mikulovsko a hranici se Znojemskem. Vliv na současné problémy má i sucho, které je letos v našem regionu značné. Oblast je turisticky hojně navštěvovaná a začátek sezony znamená dramatický nárůst spotřeb, ne v průměru, ale hlavně ve špičkách ráno a večer,“ popsal Vojta aktuální situaci.

Podle Vojty se vodárna spíše než s kritikou setkává s pochopením. „Bazény byly napuštěny v dubnu i květnu. Nabízíme dovážku vody cisternou z úpravny vody Břeclav. Zálivka je problém u odběratelů, již nemají studnu nebo retenční nádrž, jsou odkázáni na atmosférické srážky, kterých je zde nedostatek,“ řekl ředitel podniku.

Právě kriticky vytížená úpravna vody v Lednici zásobuje vodou i Březí. V minulém týdnu dokonce nastala situace, kdy několik hodin nebyl vody dostatek a obec se ocitla bez dodávek. „Snažíme se různými opatřeními podobným situacím vyhnout. Situace je nyní velmi problematická, ale zvládáme území zásobit,“ doplnil Vojta.

Místní považovali krátkodobý výpadek dodávek vody jen za běžnou poruchu. „Všichni jsme volali na obec, zjišťovali jsme, co se děje. Mně bylo na telefonu řečeno, že to za chvíli znovu poteče, a bylo to tak, tak už jsem to neřešila,“ říká k tomu obyvatelka Březí Michaela Pešinová.

Nedostatek vody v půdě mimo jiné výrazně dopadá i na místní vinaře. V Březí sídlí například vinařství Kadrnka, jeho majitelka Marcela Kadrnková popisuje, že s podobnými podmínkami se místní vinaři ještě nesetkali. „Letošní rok je extrém. Spadlo tady minimum srážek a v půdě skoro není voda,“ říká.

Starší vinice si sice pro vodu díky hlubokým kořenovým systémům dokážou „sáhnout“ až tam, kde ještě v půdě zůstala. To stejné ale neplatí pro ty novější. „Mladá vinice má kořeny mělké a tam je to sucho tak extrémní, že nám ty vinice začínají chřadnout. Kdo ví, jak to bude s úrodou. Kuličky jsou menší, než je obvyklé. Budeme rádi, když to ty nově vysázené vinice přežijí,“ přiznává Kadrnková.

I když nejde o běžný postup, uvažuje už i o zavlažování vinice. „Tak moc špatné to letos je. Museli bychom udělat vrty, někteří vinaři, kteří teď vysazovali, už je udělali. Jinak bychom to zavlažovat nemohli, protože vodu nemáme,“ popisuje Kadrnková. V praxi k tomu ale zatím přistoupit nehodlá. Umělé zavlažování má totiž vliv na kvalitu révy. Takzvaně rozmazlená réva, která dostává vláhu tímto způsobem, nemá tendenci se zakořeňovat tak hluboko a chybí jí tak minerály z půdy.

Plány do budoucna Kadrnková zatím nemá. „To nikdo neví, co bude. Na druhou stranu, tím podnebím se čím dál víc podobáme třeba Itálii nebo Chorvatsku, kde se pěstuje víno ve velkém, takže si s tím ta réva snad poradí,“ doufá vinařka.

Výhled na léto v souvislosti se suchem příliš optimistický není. Na jihu Moravy se v nejbližší době srážky neočekávají, což platí i pro Březí. „Tu spálenou trávu už ani nevnímám, to je tady v podstatě normální, ale ty teploty! Abych měla na teploměru 41 stupňů, to jsem opravdu ještě nezažila. Je to hrozné,“ shrnuje další z místních Eva. Hůř než ona vedra snášel její starý pes, který ve vysokých teplotách téměř nechodil.

Ne každý ale vnímá vedra a sucho jen negativně. Michaela Pešinová, která v Březí pracuje v baru u místního koupaliště, si počasí pochvaluje. „My jsme na koupališti samozřejmě rádi, když nám neprší. Pro nás jsou tropy žádoucí,“ říká s tím, že minulý rok bylo koupaliště z osmi prázdninových týdnů otevřené jen tři. „To pro nás bylo katastrofální. Samozřejmě, kdybych neměla tenhle bar, tak řeknu, že je to vedro nesnesitelné,“ doplňuje.

Na koupališti pracuje i mladík Matěj Kadlec, i on už ale za svůj život pocítil změnu. „Každý rok se to zhoršuje. Co si pamatuji, i když to není zase tak dlouho, tak přes prázdniny normálně pršelo, nebyla taková vedra, čtyřicítky jsem doteď určitě nezažil,“ říká a ukazuje na trávník u koupaliště, který je z velké části uschlý. „A tohle je vlastně ještě v pohodě. U nás v ulici mají suchý trávník všichni. Ani zalévání nepomáhá, to by musel člověk dělat několikrát denně,“ komentuje.