Hlavní obsah

Jurečka: Bydlení v Pařížské už dotovat nebudeme

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Nové sloučené dávky se mají chovat jinak k lidem v produktivním věku a ke zranitelným skupinám, říká Marian Jurečka.

Reklama

Drahé bydlení už nebude tak velkoryse podporované, popisuje ministr práce Marian Jurečka v první části rozhovoru s odkazem na žadatele o dávky z luxusních adres.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nová jednotná „superdávka“ má od ledna nahradit příspěvek na dítě, příspěvek a doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že na rozdíl od dosavadní praxe umožní nový systém rozlišovat, z jaké sociální skupiny žadatelé jsou.

Zvýhodněny budou zranitelné skupiny, kam se počítají například senioři, invalidé nebo rodiče s malými dětmi.

„U nich se budeme chovat v rámci bydlení pořád velmi solidárně. Ale v okamžiku, kdy to bude někdo, kdo bydlí na Pařížské a je v produktivním věku života, tak se podmínky výrazně změní. Bude nás zajímat, zdali pracuje nebo kolik má domácnost členů,“ zdůrazňuje ministr.

Plánujete velké změny v oblasti dávek. Jednou z novinek má být majetkový test. Kolik peněz na bankovním účtě budou moci mít lidé, kteří žádají o dávky? Já jsem se doslechl, že se pracuje s variantou 100 tisíc korun na první dospělou osobu a na další už méně.

Byl bych nerad, aby se celá agenda revize dávek smrskla na majetkový test. První, co chci vetknout před závorku, je, že pokud má člověk vlastní nemovitost, dům či byt, a případně ještě nějakou další, nebude to něco, co by člověka v rámci majetkového testu vyautovalo.

Takže chalupáři a chataři budou mít také nárok na dávky?

Ať už jsou to chalupáři nebo zdědíte nemovitost po prarodičích a počítáte, že tam jednou někdo z dětí bude bydlet, nebo na stáří dáte svoji nemovitost dětem a půjdete tam bydlet. To je velmi častý model v české společnosti, takže to nebude překážkou pro člověka, že by neprošel majetkovým testem.

Druhý moment je vlastnění motorového vozidla. A tady počítáme s tím, že budeme brát na jednu dospělou osobu v domácnosti jedno vozidlo a nebudeme zkoumat stáří, velikost, značku.

A potom je ten majetek finanční, kde nebudeme posuzovat produkty, jako je stavebko a penzijko.

A ostatní finance?

Teď to finalizujeme a za nějaké tři týdny počítáme s tím, že bychom měli jít ven s návrhem paragrafů. A ano, tam se bavíme o nějaké částce, která by byla na osobu v domácnosti na účtu. A nad ní už by člověk tím testem neprošel a musel by napřed využít tu částku. Jestli to bude finálně 100 tisíc korun na osobu v domácnosti, nebo to bude nějaká ještě jiná částka, to ještě řešíme.

Není to ale diskriminační? Máte nějaké chudší nájemníky, kteří neměli štěstí, že by zdědili nemovitost, ale zodpovědně si našetřili nějakou rezervu - 100 tisíc není zas tak moc. A je to vyřadí, zatímco lidi s domem a chatou ne. Přitom, co jim brání prodat dům a jít do menšího, když jsou v krizi?

Nechci, abychom říkali, že to je 100 tisíc korun na jednu domácnost, já se bavím o částce, kterou řešíme i na jednotlivé členy domácnosti. A řekněme si na rovinu: Většina lidí v České republice nemá finanční rezervu, která by překračovala 100 tisíc korun.

Vnímám realitu české společnosti, která je poměrně častá. Proto si stojím za tím, že mít tu vlastní nemovitost plus ještě jednu je něco, co mi dává logiku. Nevidím důvod, proč by takový člověk testem nemohl projít. Zase pokud je to někdo, kdo má pět nemovitostí a třeba mu neslouží ani k tomu bydlení, tak to už není normální stav.

Často nám čtenáři píšou, že vidí nespravedlnost v tom, kde nemovitost je. Když to přeženu, tak že i lidé žijící v Pařížské ulici si mohou žádat o příspěvek na bydlení. Budete řešit lokaci a hodnotu nemovitostí?

Příspěvek na bydlení změníme do jedné dávky. A dokážeme zajistit, že dávka, která dneska je schopná kompenzovat i někoho, kdo bydlí řekněme velmi draze, tak to bude mít nově své limity, které budou přísnější.

Jestliže bydlí člověk draze s vysokými energetickými nároky, tak to už nebude tak velkoryse podporováno, jako je tomu nyní. Na druhou stranu máme seniory, kteří bydlí třeba v centrální části Prahy. Nemohu úplně říct, že na ně nebudu brát ohled.

Takže budete nějak rozlišovat skupiny lidí žádající o dávku?

Dávka začne být nově konstruovaná tak, že rozdělí lidi na ty, kteří jsou zranitelní a kteří nejsou zranitelní. Bude se odlišovat přístup k seniorům nebo rodičům, kteří mají malé děti, nebo osobám se zdravotním postižením. Tam se budeme chovat v rámci bydlení pořád velmi solidárně.

Ale v okamžiku, kdy to bude někdo, kdo bydlí na Pařížské a je v produktivním věku života, tak tam se ta podmínka výrazně změní. Bude nás zajímat, zdali pracuje, kolik má domácnost členů. Kolik tvoří nájemné, bude mít z pohledu dávky daleko menší váhu, když bude bydlet na takovéto lokalitě.

A to se doteď takto nedělalo, že byste rozlišovali zranitelné a nezranitelné skupiny obyvatel?

U příspěvku na bydlení nikoliv. Roky byl ponechán velmi štědře. Vlastně jste mohla mít člověka, který nedělá vůbec nic. Jak se říká, mohl sedět doma na gauči a kombinace příspěvku a doplatku na bydlení mu zaplatila celé náklady na bydlení.

Roli bude hrát i to, jestli člověk bude bez práce déle než šest měsíců. Pak bude podmínka, aby spolupracoval v rámci aktivizačního plánu, kam patří dluhová poradna, veřejná služba a rekvalifikace.

Co se stane, když nebude člověk spolupracovat v rámci aktivizačního plánu?

Tak nedostane lidově řečeno superdávku a zůstane pouze v režimu hmotné nouze.

Příspěvek na péči

Jste terčem kritiky, že při zvýšení příspěvků na péči nepamatujete na první stupeň. Mám informace, že to STAN a Piráti na K5 navrhovali, pro byli i někteří lidovečtí poslanci, ale vy jste řekl ne. Je to pravda a proč nechcete první stupeň navýšit?

Já bych si tady ty poslance posadil. Protože fakt nemám rád, když se komentují věci, že někdo něco povídal. Příspěvek na péči byl dohodnut na celé koaliční úrovni s tím, že nakonec všichni souhlasili, že se zkoncentruje podpora lidem ve druhém, ve třetím a ve čtvrtém stupni. To jsou lidé, kteří se prakticky neobejdou bez podpory, která je velmi intenzivní, často v dosahu celého dne a tam je ta naléhavost obrovská.

Vím, že tam byl návrh, aby se například ve třetím stupni nepřidávalo tolik a alespoň část těch prostředků se nalila do prvního stupně. Nestálo by to za diskuzi? Protože z toho je velké téma i pro opozici.

Považuju za nefér od současné opozice, že teď chodí a dávají návrhy, jak na příspěvek na péči. Kde byli v dobách, kdy byli u vlády? Kdy byl přebytkový rozpočet a nebyli ochotni zvýšit příspěvek na péči? My jsme tenkrát příspěvek na péči prosadili navzdory tehdejší vládní koalici ANO a ČSSD v Senátu.

Vyplatí se ale ještě o ten první stupeň žádat? Služby se zdražily, koupíte si za to vůbec něco?

Tak je to zhruba 100 tisíc lidí, kteří ho mají. Není to malá skupina. V prvním stupni je spíše výjimečný moment, že si klient kupuje nějakou sociální službu, jako je donášková služba a tak dále.

Na sociálním výboru se řešily i hodnoticí parametry, podle kterých se lidé přiřazují do stupňů příspěvku na péči. Například jedním parametrem je orientace v prostoru. Už jen to je dost znevýhodňující faktor, člověk si sám nezajde ani na nákup. Zvažujete to přehodnotit?

Podívejte, můžete zreformovat úplně všechno, akorát je na to potřeba tak aspoň osm let. Vím, že ten současný systém těch deseti kritérií není nastaven objektivně, chceme nachystat změnu pro příští volební období. Ale to, co mě teď u příspěvku na péči trápí akutněji, je kromě jeho výše délka vyřizování. Naše ambice je tu lhůtu, která je dneska kolem 130, 140 dnů, zkrátit do 60 dnů.

Další změnu, kterou tam uděláme, je, že u nezvratných diagnóz nebude posuzování probíhat jako teď, ale bude stačit rozhodnutí specialisty, například onkologa. Toto chci odpracovat v příštím roce jako další krok.

Výpověď bez udání důvodů? Nedám to tam

V koalici se mluví o změnách ve výpovědní době. Vím z vašich předchozích vyjádření, že toho nejste úplně fanoušek, ale asi jste to teda dostal z logiky věci za úkol.

Ne, já to tam nedám. Já to do novely zákoníku práce dávat nebudu.

Ale ve Sněmovně to téma žije…

Ta tematika, pokud se má řešit, tak to nejde jednoduše tím, že doplníme do zákoníku výpověď bez udání důvodů. Musí to být vyřešeno na dvou rovinách. Kolik případně má být odstupné ze strany zaměstnavatele? A jak změníme nastavení podpory v rámci nezaměstnanosti tak, abychom garantovali, že lidi a jejich rodiny nedostaneme do neřešitelných situací? Debata k tomu zatím nedospěla ani se neblížíme k dohodě mezi zaměstnavateli i odbory.

Takže pravděpodobnější spíš v tuto chvíli je, že takto složitá debata už se do voleb nestihne?

Já jsem k tomu skeptický. Ale zároveň říkám, že dělám celou řadu zásadních opatření, která náš pracovní trh potřebuje mnohem víc.

Reklama

Doporučované