Hlavní obsah

Málo topit se nemusí vyplatit, varují lékaři

Foto: Shutterstock.com

Jedním z prvních signálů vysoké vlhkosti jsou orosená okna.

Reklama

1. 12. 2022 18:05

Lékaři varují, snižování teplot doma může vést k podchlazení, infekci močových cest, respiračním onemocněním a při vysoké vlhkosti i k výskytu plísní. Šetřit na topení by proto měli lidé s rozmyslem a neměli by zapomínat větrat.

Článek

Státní zdravotní ústav nedávno v souvislosti se současným zdražováním varoval před přílišným snižováním teploty v místnostech.

„Příliš radikální snížení vnitřní teploty a omezení větrání pomáhají vzniku nežádoucích plísní. Stejně tak málo ohřátá teplá voda na potřeby sprchování či koupání nahrává množení nebezpečných bakterií,“ uvádí zpráva.

Podle lékařů je ideální teplota doma 20 až 21 stupňů Celsia. Čím je pak člověk starší, tím vyšší teplotu v místnosti potřebuje. Pro starší lidi je tak optimálních 23 stupňů. Ale i děti doma potřebují vyšší teplotu. Například novorozence je vhodné přebalovat až při 24 stupních.

Při snižování teploty doma upozorňují lékaři v první řadě na možnost podchlazení. „Zejména u starších lidí hrozí, že se nachladí a dostanou infekce. Nejčastější jsou infekce močových cest u starších žen. Dalšími infekcemi jsou ty respiračního traktu, jako bronchitida, tracheitida nebo zápal plic,“ vyjmenovává pneumolog Vladimír Koblížek.

Doplňuje pak, že v hermeticky uzavřených domovech, kde se málo větrá, hrozí také riziko vzniku plísní. „Obecně je to tak, že když má někdo plastová okna, má zateplený a uzavřený dům, vůbec nevětrá a vaří, nepoužívá digestoř, tak se v domě sráží vlhko a je větší riziko plísní,“ popisuje.

Co zvyšuje vlhkost vzduchu v místnosti

Při významném snížení teploty vzduchu v místnosti může docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti, a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř budov. Relativní vlhkost vzduchu by se měla v místnosti pohybovat mezi 45 až 55 procenty.

Zvýšení vlhkosti doma mohou způsobit výpary při vaření, žehlení, praní, sušení prádla nebo sprchování. Proto je důležité vždy následně větrat a při vaření zapínat digestoř.

Také je potřeba zkontrolovat, zda není porušená střešní krytina a jestli dovnitř nezatéká voda zvenčí. Zdroji zvýšené vlhkosti mohou být i akvária nebo terária s domácími mazlíčky.

V ordinaci se ale s pacientem, který by trpěl obtížemi způsobenými plísněmi, nesetkal. „Většina pacientů žije totiž jako dřív, ale snaží se šetřit třeba na jídle. Také podstupují preventivní opatření. Například se nechali očkovat proti chřipce a covidu. Topí také o něco méně,“ popisuje Koblížek.

Ani praktická lékařka Ludmila Bezdíčková se ve své praxi nesetkala s nikým, koho by ohrozily plísně. „Dokážu si to představit jen v prostředí, kde je plísní opravdu hodně, v prostředí, kde by se nevětralo. Například tedy v bytech s plastovými okny bez větrání,“ tvrdí.

„Domnívám se, že je to teď opravdu pouze panika vyvolaná neopodstatněnými obavami. V běžném, normálně zajištěném bytě, to opravdu nehrozí,“ uzavírá Bezdíčková. Snížení teploty do 18 stupňů podle ní zdravého člověka na zdraví neohrozí.

Ideální teplota pro domácnost, ve které je dítě, se pohybuje mezi 21 a 22 stupni. „Záleží ale také na tom, jestli se dítě hýbe a hraje si, jestli spí a je přikryté, nebo jak je staré,“ říká pediatrička Ilona Hülleová.

V ordinaci se nyní setkává s běžnými infekty typickými pro podzimní a zimní období. Žádné onemocnění přímo související se snížením teploty v místnostech nezaznamenala. Pouze varuje před nastupující sezónou chřipky.

Větrat, větrat, větrat

Pro člověka s astmatem nebo alergika jsou ale možným rizikem plísně, které se vytvoří při vyšší vlhkosti vzduchu způsobené nedostatečným větráním a snížení teploty v místnosti. Ten je může vnímat mnohem víc. Pomoci může již zmíněné větrání nebo přístroje odvádějící vlhkost.

„Větrání by mělo být intenzivní. Měli bychom otevřít okno, aby se vyměnil vzduch v místnosti, a větrat pravidelně ráno po probuzení a večer před spaním,“ tvrdí Bezdíčková.

S tím souhlasí i pneumolog Koblížek. „Je zdravé pořádně vyvětrat na minutu nebo dvě. Člověk teď může tedy topit trochu míň, ale měl by udržovat teplotu, aby dům úplně nevychladl,“ vysvětluje. Odvlhčovače podle něj sice mohou trochu pomoct, ale krátkodobé větrání je podle lékařů mnohem důležitější.

Pokud se například lidé s poruchou imunity rozhodnou kvůli úsporám úplně přestat větrat, může nastat problém. Jim pak může hrozit vyšší riziko poškození plic plísněmi. „To u nás sice není časté, ale může hrozit, pokud budou lidé žít v nevětraných studených bytech,“ dodává Koblížek.

Jak na vlhkost a plísně

Pokud se v domácnosti větrá a vlhkost stále neklesá, je možné si pořídit odvlhčovače vzduchu nebo pohlcovače vlhkosti. Prvními signály vysoké vlhkosti jsou orosená skla, zamlžená zrcadla nebo případné rozšiřující se vlhké skvrny v rozích pokojů. Spolehlivě ale pak hodnotu vlhkosti ukazují měřiče teploty a vlhkosti.

Pohlcovače vlhkosti fungují na principu absorpce vzdušné vlhkosti tabletami umístěnými v plastové nádobě, zatímco odvlhčovače jsou přístroje, které je k provozu potřeba zapojit do zásuvky.

Když se člověk rozhodne zbavit se plísní pomocí chemikálií a dezinfekcí, je potřeba používat ochranné prostředky. „Pozor bychom si měli dávat, pokud plísně čistíme savem. V takovém případě může dojít k poškození dýchacího traktu,“ doplňuje Bezdíčková.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované