Hlavní obsah

Máme se lépe než před rokem 1989? Polovina lidí o tom není přesvědčená

Foto: Shutterstock.com

Oslavy 30. výročí sametové revoluce 17. listopadu 2019.

Reklama

17. 11. 17:55

Jen necelá polovina lidí věří, že by se dnes společnost dokázala postavit totalitě, ukazuje průzkum, který zkoumal postoje Čechů ke svobodě.

Článek

Většina mužů si myslí, že se máme jako společnost lépe než před rokem 1989. Jenže pro většinu žen už odpověď není tak jednoznačná. Rozdělení společnosti je patrné i v jiných ohledech – vývoj po roce 1989 hodnotí výrazně hůř voliči hned několika politických stran. A překvapivě nejsou na prvním místě komunisté.

Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Seznam Zprávy, který zkoumal postoje obyvatel České republiky k zásadním otázkám dneška:

Máme se dnes lépe než před sametovou revolucí? Dokázala by se dnešní společnost postavit totalitě? Je v Česku ohrožena svoboda? Ohrožují nás dezinformace? Šli byste na demonstraci svolanou lidmi, kteří chtějí vyjednávat s Ruskem? Je správné pomáhat Ukrajině? A je správné jí dodávat zbraně?

Průzkum: Máme se jako společnost lépe než před rokem 1989?

  • Průzkum probíhal od 25. října do 7. listopadu 2022.
  • 633 stálých respondentů vyplnilo online dotazník formou CAWI (Computer Assisted Web Interviewing).
  • Na jednotlivé otázky odpovídali: určitě ano, spíše ano, ani ano ani ne, spíše ne nebo určitě ne.
  • Průzkum rozlišuje odpovědi podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje bydliště, velikosti místa bydliště, zaměstnání a politických preferencí respondentů.

Máme se jako společnost lépe než před rokem 1989?

Většina mužů (62,2 %) tvrdí, že ano. Ale mezi ženami zvolilo kladnou odpověď jen 44,1 %. Skoro třetina žen (30,2 %) si dokonce myslí, že společnost je na tom hůř než před revolucí. Zbylých 25,7 % žen se nepřiklání ani na jednu stranu.

Názor na to, zda se společnost měla za socialismu lépe, nebo hůře, jednoznačně souvisí se vzděláním respondentů. Čím více mají škol, tím lépe vnímají polistopadový vývoj. Dvě třetiny (65,3 %) vysokoškoláků si myslí, že se společnost má lépe než před rokem 1989, zatímco 38,8 % lidí s výučním listem (přesněji se středoškolským vzděláním bez maturity) si myslí pravý opak.

Zajímavé je, že nejkladnější vztah k současnému vývoji mají obyvatelé nejmenších obcí. Pouze 3 % lidí z obcí do 999 obyvatel říkají, že před revolucí bylo určitě líp, dalších 11,5 % tvrdí, že se společnost měla spíš lépe před revolucí. Naopak u menších měst mezi 5000 a 19 999 obyvateli je to každý pátý (19,4 %), resp. sedmý (13,5 %).

Co se týče politických preferencí, tak největšími kritiky předlistopadové společnosti jsou voliči Spolu. Naopak nejlépe na komunistické Československo vzpomínají… nikoliv komunisté (69,9 %), ale voliči Volného bloku (78,8 %).

Také většina (52,3 %) voličů SPD si myslí, že se společnost nemá lépe než před listopadem 1989. Na této otázce je také vidět rozdíl mezi sympatizanty Volného bloku či SPD na jedné straně a Trikolóry či Přísahy na druhé. Všechny tyto partaje ostře kritizují současný establishment. Voliči Trikolóry či Přísahy při tom ale většinou netrpí sentimentem k době před revolucí.

Dokázala by se dnešní společnost znovu postavit na odpor totalitě?

Většina české společnosti si zdaleka není jistá, jestli bychom se dokázali postavit totalitě. ANO nebo SPÍŠE ANO odpovídá pouze 44,4 % z nás. Čtvrtina (26,9 %) společnosti neví a více než čtvrtina (28,7 %) si myslí, že ne. Lehce „odvážnější“ jsou v tomto ohledu muži (47,8 %) než ženy (41,4 %).

Zajímavé je, že nejoptimističtější jsou dvě oddělené věkové skupiny: tou první jsou lidé ve věku 18–24 let, kteří předlistopadový režim nezažili (53,9 %). A tou druhou skupinou lidé, kterým bylo 17. listopadu 1989 jen o něco málo přes dvacet let a často právě oni demonstrovali na náměstích – dnes je jim 45–54 let a mírná většina z nich (53,6 %) věří, že by se společnost znovu dokázala postavit totalitě.

U všech ostatních věkových skupin platí, že jen méně než polovina lidí věří, že by se Češi totalitě postavili.

Je podle vás v dnešní době ohrožena svoboda v Česku?

Zajímavá otázka, kterou si každý může vykládat po svém. Někdo se bojí vlády oligarchů, jiný varuje před proruskými dezinformátory a dalším mohou vadit třeba zákony tvořené na úrovni Evropské unie. Skoro polovina (46,4 %) společnosti si každopádně myslí, že svoboda v Česku je dnes v ohrožení.

Nejvíc jsou znepokojení voliči Volného bloku (100 %), Trikolóry (74,7 %), SPD (71,4 %) a KSČM (69,6 %).

Nejméně se o svobodu obávají studenti (20,9 %). Zaměstnanci, podnikatelé, živnostníci, důchodci i nezaměstnaní mají o svobodu větší obavy.

Ohrožují dnes Česko dezinformace?

Dezinformací se obávají více ženy než muži. Možná s tím souvisí i jedna profesní kategorie – dezinformace vnímají jako problém ponejvíce lidé na rodičovské/mateřské dovolené (86,1 %).

Z pohledu politických preferencí mají na dezinformace největší pifku voliči Pirátů a STAN (90,1 %), zatímco voliči Trikolóry s nimi problém většinou nemají (pouze 14,2 %).

Celkem souhlasí s tvrzením, že Česko ohrožují dezinformace, skoro dvě třetiny (65,8 %) lidí. Dalších 21,7 % nechce říci ani ano, ani ne, a zbývajících 12,5 % si myslí, že nikoliv.

Šla/šel byste na demonstraci, kterou svolávají lidé, kteří v dnešní době chtějí vyjednávat s Ruskem?

Více než dvě třetiny (67,1 %) lidí deklarují, že by nešli na demonstraci svolanou lidmi, kteří chtějí v dnešní době vyjednávat s Ruskem.

Zbývající třetina s tím ale problém nemá. Typicky jsou to voliči Volného bloku (65,8 %), KSČM (63,2 %) nebo SPD (62,2 %) v předdůchodovém věku, kteří bydlí v menším městě v Ústeckém nebo Královéhradeckém kraji a mají spíš nižší vzdělání.

Největší protivládní demonstrace organizované lidmi, kteří relativizují vinu Ruska na rozpoutání války na Ukrajině, se odehrály v Praze na Václavském náměstí. Paradoxně ale právě v Praze nejvíce lidí deklaruje, že by se takové demonstrace nezúčastnili (77,4 %).

Je správné, že Česko pomáhá Ukrajině?

Muži a ženy se na odpovědi zásadně neshodnou. A pro někoho možná překvapivě jsou to ženy, které Ukrajincům přejí pomoc podstatně méně (36,2 %) než muži (59,5 %). Pouze necelá šestina mužů (15,2 %) si myslí, že pomáhat Ukrajině není správné, zatímco u žen je to více než čtvrtina (25,7 %). Ostatní na to nemají jasný názor.

Ve výsledku je společnost poměrně rozpolcená – za pomoc Česka Ukrajině se staví pouze necelá polovina (47,3 %) obyvatel, ostatní jsou buď proti (20,7 %), nebo nechtějí jasně odpovědět (32 %).

Je podle vás správné, že Česko dodává zbraně na Ukrajinu?

Ještě více se odhalí rozdíl mezi názorem mužů a žen v okamžiku, kdy otázku upřesníme na dodávky zbraní. Většina žen (51,1 %) odmítá dodávání zbraní na Ukrajinu, zatímco většina mužů (52,8 %) to podporuje. Napříč společností je názor vyrovnaný – 38,2 % lidí podporuje dodávání zbraní Ukrajině, 21,6 % neuvedlo jasnou odpověď a 40,2 % lidí je proti.

Zároveň platí, že čím vzdělanější lidé jsou, tím spíše vojenskou pomoc podporují. Politické preference potom odhalují, že jde o bytostně politické téma. Zbraně by Ukrajině neposlal žádný z dotazovaných voličů Volného bloku a jen 7 % voličů SPD, komunisté jsou v tomto ohledu až na třetím místě s 13,1 %. Naopak nevětší podporu má vojenská pomoc proti ruské agresi u voličů Pirátů a STAN (74,8 %) v závěsu s voliči Spolu (65,9 %).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované