Hlavní obsah

Ministerstvo chce podpořit 400 znevýhodněných škol téměř dvěma miliardami

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Základní škola Za Chlumem v Bílině.

Reklama

19. 5. 12:46
aktualizováno • 19. 5. 16:14

Projekt Indexace škol by se měl rozjet v září. Ministr Petr Gazdík novinářům v Bílině řekl, že jedním z dalších řešení problémů by mohla být změna spádovosti škol.

Článek

Mezi školy, jichž by se měl program týkat, patří i bílinská základní škola Za Chlumem, kterou kvůli problémovým dětem od začátku měsíce hlídá bezpečnostní agentura.

Plán novinářům po návštěvě školy nastínil ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Problémy v bílinské škole jsou podle něj způsobené pozdním zásahem poradenských zařízení, která zřizuje Ústecký kraj, a také selháním Orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), jehož přístup se zlepšil od loňského listopadu.

Chybí školní psychologové

V Ústeckém kraji je jedna pedagogicko-psychologická poradna, která má odloučená pracoviště po celém regionu. Problém je v personálním obsazení, chybí hlavně psychologové.

„Nemáme dostatek školních psychologů v kraji. Snažíme se to řešit s místní univerzitou, ale není to jednoduché. Upozorňujeme na to dlouhodobě i Ministerstvo školství,“ řekl vedoucí krajského odboru školství Roman Kovář.

Podle něj musí do poraden přijít dítě se zákonnými zástupci, kteří ale mnohdy nejeví zájem. Odbor školství s bílinskou školou spolupracuje, přestože jejím zřizovatelem je město. Kovář řekl, že Indexace škol by mohla v Bílině pomoct. „Dostanou nějaké prostředky nad rámec svých rozpočtů, ale opravdu to, co my tady vnímáme, je nedostatek školních psychologů, a to je záležitost, která nás nejvíc trápí,“ řekl.

„Pomohly by banality“

Peníze z projektu by mohly školy, jako je ta Za Chlumem, využít na zaplacení sociálních a speciálních pedagogů, školních pomůcek nebo stravy pro žáky.

„Pomohly by banality, jako jsou svačiny a obědy zdarma v přípravném ročníku, které by měly motivovat rodiče, aby posílali děti do školy,“ uvedl ministr. Základní školu v Bílině totiž trápí mimo jiné i skryté záškoláctví.

Základní škola se v posledních letech potýká zejména v šestých a sedmých ročnících s nezvladatelnými dětmi. Podle starostky Zuzany Schwarz Bařtipánové (ANO) by měly mít školy větší pravomoce, protože o umístění dětí do speciálních škol mohou rozhodnout pouze jejich zákonní zástupci.

Bařtipánová řekla, že jde o součást inkluzivního vzdělávání, kdy má právo do běžné školy docházet každé dítě. Rodiče přitom podle ní o své potomky nejeví zájem, a tak s dětmi s poruchami učení nebo s psychiatrickými poruchami nejdou ani za odborníkem, přestože by měli.

Popsala, že školu například trápí, že žáci poškozují školní majetek, slovně napadají spolužáky i učitele, kouří na toaletách a nedokážou se přizpůsobit režimu školy.

Situace na bílinské škole je podle Gazdíka vykreslována hůř, než jaká doopravdy je.

Změna spádovosti škol

Jedním z dalších řešení by mohla být podle Gazdíka změna spádovosti škol. Děti z vyloučených lokalit by tak měly na výběr z několika zařízení, kam by se mohly přihlásit.

„Inkluze se netýká dětí, které jsou lidově řečeno nevychované, nebo dětí, které mají psychiatrické diagnózy. S těmito dětmi byl problém i před inkluzí,“ řekl. „Problém tohoto typu, jako je tady v Bílině, se dá vyřešit jen spoluprací všech organizací. Škola většinu věcí dělá dobře,“ dodal ministr.

„Po čem my voláme, je pořád úprava podmínek, aby školy měly větší pravomoce k tomu, které děti mohou být vyučovány v běžné třídě, aby poslední slovo neměl rodič,“ řekla ve čtvrtek novinářům starostka s tím, že je otázkou, zda za to může inkluze nebo nezájem rodičů. „To už pak je třeba na Ministerstvu práce a sociálních věcí a je to pak už na vládě, aby postupovala koordinovaně.“

O příjezdu ministra, kterého k návštěvě vyzvala ředitelka školy Barbora Schneiderová, se škola dozvěděla ráno. Podle ní je pro školu v Bílině důležitá personální podpora, kterou by snad mohly zajistit peníze z projektu ministerstva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované