Hlavní obsah

Ministerstvo razantně: Nezákonné, nelogické, rozsáhlá těžba nechránila přírodu

Foto: Jan Mihaliček

Lužické hory v posledních letech těžce zasáhla kůrovcová kalamita a s ní spojená těžba dřeva.

Reklama

21. 3. 14:00

Státní agentura pro ochranu přírody šla v Lužických horách příliš na ruku těm, kdo prosazují intenzivní těžbu v chráněné oblasti, vyplývá z rozhodnutí úředníků.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Intenzivnější těžba dřeva nepomohla chránit lesy před kůrovcem, ukazuje čerstvé rozhodnutí Ministerstva životního prostředí. Úředníci zkoumali podnět od ekologické organizace Hnutí DUHA, která dlouhodobě kritizuje způsob těžby v chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Závěr je jednoznačný: „Ministerstvo odvolání Hnutí Duha beze zbytku vyhovělo a s drtivou většinou jeho odvolacích námitek se ztotožnilo,“ píše se v dokumentu, který má redakce k dispozici.

Lužické hory v posledních letech silně zasáhla kůrovcová kalamita. Lesy České republiky proto opakovaně žádaly o výjimku, aby mohly rychleji a ve větším měřítku těžit napadené stromy. A opakovaně tyto čím dál rozsáhlejší výjimky dostávaly. Zalesněné kopce se tak z velké části proměnily v pustou planinu rozbitou těžkými koly těžebních strojů. Hnutí DUHA na tuto skutečnost opakovaně upozorňovalo.

Podstata sporu je jasná. Pro pochopení jeho nuancí je ale potřeba alespoň zlehka vysvětlit principy, kterými se řídí těžba dřeva v chráněné krajinné oblasti. Lužické hory jsou krajina s různými stupni ochrany a zároveň z velké části hospodářský les. To se samo o sobě nevylučuje. Důležité je, jakým způsobem je možné v takovém lese těžit dřevo.

Striktní a závazná pravidla určují, jak velké paseky bez stromů mohou při těžbě vzniknout, jakou techniku je možné použít, kolik (byť třeba i úplně suchých) stromů musí zůstat stát, aby pomohly vyrůst další generaci lesa. Pokud pravidla zúžíme jen na to nejpodstatnější, tak by v lese měli pracovat lesní dělníci s motorovými pilami, a nikoliv takzvané harvestory, tedy těžké těžební stroje, které rozbíjejí lesní půdu a potoky.

Těžba dřeva v CHKO Lužické hory v květnu 2021:

+38

Lesy České republiky ale kvůli rozšíření lýkožrouta smrkového v posledních letech požádaly postupně o několik čím dál větších výjimek, které v chráněných krajinných oblastech vydává Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), tedy orgán spadající pod MInisterstvo životního prostředí. O takové výjimky mají logicky zájem především těžařské firmy. Plošné nasazení harvestorů namísto vytipování jednotlivých napadených stromů a jejich citlivého odstranění je pochopitelně finančně mnohem výhodnější. Významnou těžařskou firmou – v Lužických horách stejně jako jinde po republice – je Uniles bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Od Lesů ČR dostává Uniles pravidelně mnohamiliardové zakázky na těžbu a prodej dřeva.

Proti výjimkám, které vydává AOPK, naopak zpravidla protestují místní aktivisté nebo ekologické organizace. Spor nestátních ochránců přírody se státní agenturou potom rozhoduje nadřízený orgán, tedy Ministerstvo životního prostředí.

Agentura ochrany přírody a krajiny skutečně několikrát vyhověla Lesům ČR a umožnila v Lužických horách intenzivní těžbu s pomocí harvestorů, vytváření obřích holin až do rozměru tří hektarů nebo pokácení i těch několika posledních mrtvých stromů, které měly zůstat stát kvůli stínění před sluncem a ochraně půdy před odplavením. To všechno s argumentem, že se tím chrání krajina před kůrovcovou kalamitou.

„Rozhodnutí o výjimce je nesprávné a nezákonné“

Hnutí DUHA vydávání těchto výjimek opakovaně napadalo. Námitky jdou skutečně do detailu – aktivisté se handrkují se státní agenturou o to, kolik procent jakého dříví je možné odvézt a kolik je nutné nechat na místě, které vodní toky těžba narušila nebo jak přesně široké musejí být pásy stromů mezi jednotlivými holinami.

Poslední epizoda tohoto sporu se týká dalšího rozšíření výjimky k těžbě, kterou AOPK vydalo ve prospěch žadatele – státního podniku Lesy ČR – 5. listopadu 2021. Rozhodnutí ministerstva je až překvapivě jednoznačné: „Po tomto přezkoumání dospěl odvolací orgán k závěru, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nesprávné,“ píše se v dokumentu.

„AOPK rozhodovala na základě nedostatečných a často rozporných podkladů a důvodů ke změně rozhodnutí. (…) Podmínky jsou stanoveny nejednoznačně a v některých případech i nelogicky. Jejich odůvodnění není dostatečné a přesvědčivé,“ popisují v dokumentu ministerští úředníci.

Rozhodnutí vypočítává několik konkrétních bodů, ve kterých výjimka nedává smysl. Lesy ČR například žádaly o povolení kácet i ty suché stromy, které měly zůstat stát kvůli oddělení jednotlivých holin. A to především s argumentem, že by tyto stromy mohly spadnout na turisty. Jenže už nikdo nedodal, kolik takových případů se reálně v Česku odehrálo, proč by měli turisté chodit po rozbitých holinách na místě bývalého lesa nebo kolik takových lidí tam skutečně chodí.

„Žadatel žádnými jinými cestami o bezpečnost lidí v lese v místech po asanaci kůrovcové kalamity neusiluje, ať už informováním lidí na cestách při vstupu do lesa či znepřístupněním skupin sterilních souší. Žádnou podobnou aktivitu žadatel v průběhu řízení nedoložil ani není odvolacímu orgánu z jeho správní praxe známa,“ poznamenává ministerstvo. „Přitom není problém jednoduše připíchnout na strom nebo ceduli zalaminovaný papír s varováním,“ poznamenává ministerstvo.

Proti smrkovým monokulturám smrkovými monokulturami

V jiných případech je výjimka dokonce nelogická nebo si sama odporuje, konstatuje rozhodnutí. Žadatel (Lesy ČR) například tvrdí, že „vytěžené plochy budou obnovovány přirozeně a uměle tak, aby nevznikal následný porost smrkových monokultur“. Podporuje to ale tvrzením, že nebude vysazovat monokultury na větší ploše než 1 hektar. No a 1 hektar, to je ve skutečnosti obrovská plocha, na které by se právě neměly sázet stromy jen jednoho druhu, poznamenává ministerstvo. Žadatel v podstatě tvrdí, že bude bojovat proti smrkovým monokulturám vysazováním smrkových monokultur.

„Z pěstebních zkušeností či výzkumných doporučení výměra jedné dřeviny dosahující 1 hektaru vytváří opět stejnověké a stejnorodé porosty, které nezaručí ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při působení biotických či abiotických činitelů,“ připomíná ministerstvo.

Hnutí DUHA na podobné problémy se střídavými úspěchy upozorňuje dlouhodobě. S AOPK tam má dlouhou historii výměny názorů, i na to ministerstvo upozorňuje.

Ministerstvo odvolání Hnutí Duha beze zbytku vyhovělo a s drtivou většinou jeho odvolacích námitek se ztotožnilo.
Ministerstvo životního prostředí

„K rozporuplnosti a nesprávnosti napadeného rozhodnutí přispívá i vypořádání některých vyjádření Hnutí Duha. Obecně se toto vypořádání dá shrnout tak, že AOPK Hnutí Duha vymezujícímu se proti návrhu žadatele přisvědčí, ale ve výrokové části rozhodnutí tento svůj souhlas s Hnutím Duha nijak nezohlední,“ píše se v rozhodnutí.

Agentura jde Lesům ČR na ruku

Jinými slovy, státní agentura jde firmě na ruku. Lesy ČR naopak argumentují tím, že se při likvidaci kůrovcové kalamity musí řídit i jinou legislativou, než je zákon o ochraně přírody a krajiny. Lesní zákon například ukládá povinnost provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les.

Opatření Ministerstva zemědělství zase ukládá povinné aktivní vyhledávání kůrovcových stromů a jejich včasnou těžbu a asanaci. Proti tomu Ministerstvo životního prostředí namítá, že Lesy ČR stejně netěží stromy dost rychle na to, aby kůrovcovou kalamitu odvrátily. A že výjimky pod záminkou ochrany přírody ve skutečnosti přírodu nechrání.

AOPK nyní musí znovu přezkoumat žádost Lesů ČR, aby vydanou výjimku Ministerstvo zrušilo. Agentura musí zohlednit všechny nedostatky, na které Ministerstvo poukázalo. Vykácené lesy budou dorůstat další desítky let. Ať už ochránci přírody zastávají jakýkoliv názor na těžbu kůrovcového dříví, může je těšit jedna dobrá zpráva – kvůli chladnějšímu počasí se loni na rozdíl od předchozích let kůrovec stihl vyrojit pouze dvakrát.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované