Ministerstvo se bojí, že vyšší rodičovská odradí ženy od práce

Rodiče dětí narozených od příštího roku by měli pobírat rodičovský příspěvek 400 tisíc korun. Tedy o padesát tisíc korun více, než je aktuální výška státní podpory.

V rámci jednoduché úpravy zákona, která vychází z programového prohlášení vlády Andreje Babiše, se ovšem odhaluje hlubší problém. Česko tápe v tom, jak správně podpořit rodiče malých dětí v době s historicky nejnižší porodností.

A padají pozoruhodné argumenty. Například Ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k navýšení příspěvku dalo zásadní připomínku.

„Navrhované navýšení rodičovského příspěvku samo o sobě by naopak mohlo motivaci k dřívějšímu návratu na trh práce dále oslabit,“ argumentuje Ministerstvo financí.

Předkládající Ministerstvo práce a sociálních věcí zase v důvodové zprávě k navýšení rodičovského příspěvku vysvětluje, že více peněz zlepší sladění pracovního a osobního života. „Například tím, že navýšený rodičovský příspěvek umožní vyšší míru spolufinancování předškolních zařízení pro děti,“ stojí v ministerském dokumentu.

Ministerstvo financí se zaměřuje na problematické návraty rodičů na trh práce. „Česká republika vykazuje ve srovnání s jinými zeměmi nízkou míru participace žen mezi 25 a 40 lety na trhu práce. Ta je úzce spojena s dlouhou rodičovskou dovolenou,“ stojí v připomínce k navýšení.

Resort dohlížející na státní kasu připomíná, že vzhledem k nepříznivým demografickým projekcím - do budoucna má klesat počet lidí v ekonomicky aktivním věku – je zásadní co nejvíce podporovat zapojení žen do ekonomické aktivity.

„Dlouhá rodičovská dovolená často není svobodným rozhodnutím zejména matek, ale spíše důsledkem obtížného uplatnění na trhu práce a nízké dostupnosti služeb. Dopady na nižší mzdy žen, jejich nedůvodně nízký podíl mezi řídícími pracovníky, nevyužitý pracovní potenciál a v závěru kariéry nízké důchody jsou dostatečně známým fenoménem,“ zmiňuje Karolína Oehmová z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Ubezpečuje ovšem, že navýšení rodičáků ministerstvo blokovat nebude. „Ministerstvo financí ctí obsah programového prohlášení a paní ministryně opakovaně potvrdila, že zvýšení rodičovského příspěvku podpoří,“ hlásí Oehmová.

Takový směr uvažování – tedy, že růst rodičovského příspěvku se propíše do toho, že rodiče budou déle doma s dětmi – ale není správný podle Marie Oujezdské, odbornice na prorodinnou politiku z Rodinného svazu.

„Rodinná politika by měla vždy respektovat princip svobodné volby. Nesmíme vytvářet opatření, která vyvíjejí tlak na zvyšování zaměstnanosti,“ tvrdí Oujezdská. Nastavit rodinný příspěvek tak nízko, že pečující rodič musí nastoupit do práce, i když na to není dítě připravené, je podle ní špatně.

Připomíná navíc, že rodičovský příspěvek dávno zaostává za svojí původní funkcí. „Rodičovský příspěvek je náhrada ušlého výdělku pečujícího rodiče. Byl konstruovaný jako 40 procent výdělku ve státní správě v roce 2008. Dnes by to bylo odhadem nějakých 800 tisíc korun,“ konstatuje.

Naopak sociolog a zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop s Ministerstvem financí souhlasí.

„Investovat peníze do školek a dostupnosti bydlení by bylo lepší. Ne zázračné, ale lepší než 50 tisíc korun navíc k rodičákům,“ myslí si sociolog a odkazuje na vědecké studie a materiály, které vydávala ekonomická rada.

Kateřina Čípová, spoluzakladatelka spolku Máma Job rodičům, vysvětluje, že chování rodičů je pragmatické. „Pokud se rodič nemá kam vrátit, tak raději vyčerpá rodičovskou, než aby se vracel zpátky na trh práce,“ říká s tím, že naopak v situaci, kdy mají jistou pracovní pozici, tak jsou rodiče ochotní se vracet dříve. „Ale takových je opravdu minimum, kteří mají jistou pozici,“ dodává Čípová.

Ministerstvo práce s navýšením rodičovského příspěvku počítá. Ministr Aleš Juchelka (ANO) v médiích mluví o tom, že jde o splnění předvolebního slibu.

„Návrh navýšení rodičovského příspěvku vychází z programového prohlášení vlády, přičemž k tomuto záměru byla v rámci přípravy návrhu dosažena shoda rovněž s Ministerstvem financí. Částka navýšení byla tedy konsenzem vlády,“ uvádí mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Martina Vašková.

Resort práce se navíc v důvodové zprávě v části věnované hospodářským dopadům snaží uklidňovat rozsah nákladů. Mimo jiné argumentuje, že poslední navyšování za předchozí vlády bylo vyšší.

„S účinností od ledna 2024 byl rodičovský příspěvek navýšen o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun, což tehdy činilo zvýšení o 16,6 procenta. Navrhované zvýšení z 350 tisíc na 400 tisíc korun představuje zvýšení o 14,3 procenta,“ stojí v důvodové zprávě.

Podle propočtů ministerstva by tak aktuální navýšení rodičáku mělo v příštím roce vyjít na 230 milionů korun, v dalším na 1,62 miliardy a v roce 2029 na necelé tři miliardy korun.

„Pro vlastní výpočet byly využity matematické propočty vycházející z průměrného měsíčního počtu příjemců a průměrné měsíční výše dávky. Propočty byly rovněž komparovány s již známými dopady předchozích navýšení, a to jak při navýšení pro děti narozené od určitého data v roce 2024, tak při navýšení, které se týkalo všech pobírajících v roce 2020,“ vysvětluje Martina Vašková.