Nejen gymnázia zažívají přetlak. Podívejte se, o které obory je největší zájem

Česko stále nemá dostatek gymnázií a lyceí, aby uspokojilo zvyšující se zájem o všeobecné vzdělávání. Nejsilnější ročník za posledních 15 let přitom od září nastupuje na střední školy.

Jak ukazují data ze čtyř krajů, která Seznam Zprávy poskládaly dohromady, letos připadají na jedno místo na gymnáziu tři přihlášky. Celkově ale mají žáci stále větší zájem o všeobecné vzdělání na středních školách – vysoké převisy zájmů tak registrují lycea nebo také obchodní akademie.

Česko v tomto ohledu pouze kopíruje mezinárodní trend. Potřeba stále větší specializace v modernizujícím se světě práce tlačí vyšší a vyšší podíl mladší generace na vysoké školy. A nejlepší přípravou jsou na ně všeobecně zaměřené obory.

„Převis zájmu v některých oborech vzdělání je běžný každoroční stav. Jedná se například o obor gymnázium, veterinářství, předškolní a mimoškolní pedagogika nebo informační technologie,“ doplňuje statistiky za Středočeský kraj jeho radní pro vzdělávání a sport Milan Vácha (STAN).

To potvrzují také data, která zobrazuje graf výše. Všechny jmenované obory včetně uměleckých nebo právních činností se těší velkému zájmu budoucích středoškoláků a dá se očekávat, že letos bude přetlak ještě vyšší. Navíc převis zájmu se oproti předchozímu přijímacímu řízení výrazně zvýšil ve všech oborech vyjma technické chemie.

Čísla ale nelze vykládat tak, že na jednoho přijatého gymnazistu připadají dva nepřijatí. Každý uchazeč totiž může podat dvě přihlášky a ve statistikách se počítá právě s počtem přihlášek, nikoliv jednotlivými žáky. Jako každý rok vypršela doba pro přihlášky 1. března.

Významně se ale liší situace podle regionů. Právě Středočeský kraj může dobře posloužit jako příklad. Zatímco v některých jeho částech se převis poptávky nevymyká celorepublikovému průměru, v okrese Praha-západ usiluje o jednu vstupenku na nejvyhledávanější všeobecně vzdělávací obor 15 deváťáků.

„Kapacitu navyšujeme. Vedení Černošic a Středočeského kraje jednalo o přípravě výstavby krajského gymnázia v Černošicích. Další nové gymnázium bude v Jesenici,“ uvedla na twitteru hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková. Rozšiřují se také gymnázia v Říčanech a Hostivicích.

Česko je ale ve všeobecném vzdělávání obecně na chvostu Evropy. Ze zemí Evropské unie chodí tolik žáků na střední odborné školy jako v Česku - 71 procent z ročníku - jen ve Slovinsku. Průměr za sedmadvacítku činí 49 procent. A například v Polsku pokračuje v odborné větvi vzdělávání jen 53 procent žáků.

„Jakmile přibudou děti (v přijímacím řízení), můžeme pozorovat, že zatímco gymnázia nabírají pořád stejný počet, na střední odborné školy se to zvyšuje podle toho, kolik dětí máme,“ vysvětluje analytik informačního centra o vzdělávání EDUin Jan Zeman.

Jinak řečeno: s nedostatkem míst na gymnáziích se zbytek zájemců o všeobecné vzdělání přelije na odborné školy, ačkoliv o takovou dráhu zájem nemají a jinde v Evropě by se na gymnázium nebo podobný druh školy dostali.

Největší tlak na gymnázia je v Praze. Podle dat Národního pedagogického institutu z roku 2021 nastoupilo v hlavním městě do prvního ročníku 28 procent z celkového počtu všech tamních žáků. Praha tak od příštího září přidává tisíc míst pro současné deváťáky – celkově tedy gymnázia nabídnou pro prváky 12 680 židlí. Čtyřletá gymnázia otevřou v září 64 tříd, o osm více než minulý školní rok.

Žáci, kteří nenastoupí na maturitní, ale učební obor, své volby v budoucnu nejčastěji litují. Ukazuje to průzkum společnosti Trexima. Celkem 42 procent žáků posledního ročníku učebního oboru by volilo jinou přípravu na budoucí povolání, kdyby se mohli rozhodovat znovu. U gymnazistů je to jen zhruba pětina žáků.

„Pokud se na výsledky díváme podle oborové struktury, existují oblasti, kde volby oboru lituje minimum žáků, k těm patří například pedagogika, učitelství a sociální péče nebo veterinářství a veterinární prevence,“ popisuje specialista trhu práce David Dušánek ze společnosti Trexima.

Se žádanými obory jsou tak žáci i ve čtvrtém ročníku střední školy nejčastěji spokojení.

„Naopak nespokojenost se studovaným oborem je vyšší u těch, kteří studují obory ze skupiny obchod, gastronomie, hotelnictví a turismus. Více než polovina žáků v této skupině by dnes již stejný obor nevolila,“ doplňuje Dušánek.

Žáci sice původně vybraný obor nakonec dostudují, velká část z nich v něm ale nikdy nepracuje. V případě hotelnictví nachází 40 procent absolventů uplatnění ve zcela odlišném oboru, u obchodu jsou to dokonce dvě třetiny lidí.