Článek
Za půldruhého měsíce to bude rok. I tak je spoušť, kterou říčka Branná nadělala v klidné jesenické vesničce Petříkov, stále na očích. Voda s sebou brala kusy silnice, mosty i části domů. Podél hlavní cesty, kterou lemuje penzion za penzionem, se tady udělal kus práce, některé ze starých chat ovšem i tak vypadají, že po povodni sotva stojí.
Je pěkný letní den, ale člověk v obci turistu téměř nepotká. Do obcí, které loni zasáhla velká voda, se zatím vrací jen pomalu. „České Švýcarsko zažilo požár. Všichni si tam řekli, že po roce tam bude to, co tam bylo předtím. A trvá to už několik let. I my čekáme, že se to bude tři až pět let dávat dohromady,“ říká k současné situaci ředitel Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak.
Stačí se ale přesunout o asi 17 kilometrů dál k Pradědu a atmosféra je úplně jiná. Zde před rokem sice také pršelo, voda ale stekla dolů a nezanechala tady velké následky. Na nejvyšší horu Jeseníků tak proudí dav lidí nejrůznějšího věku i výbavy. Někteří na elektrokole či standardním bicyklu, jiní se psy, jedni v pohorkách s obřími krosnami, další v žabkách s kočárky.
Povodně nepovodně – pokud bude pokračovat trend z minulých let, bude letošek pro centrální oblast Jeseníků rekordním rokem, co se návštěvnosti týče.
Hříšníků přibývá
„V Jeseníkách provádíme anonymní monitoring návštěvnosti dlouhodobě a lze říci, že se nyní návštěvnost vrátila na čísla před covidem. Přibylo spíše jednotlivých dnů s vysokou návštěvností, kdy třeba na Praděd vystoupí 3000 turistů denně,“ uvedl Pavel Jurka z Agentury přírody a krajiny ČR.
Podle dat loni navštívilo národní přírodní rezervaci Praděd celkem 226 965 lidí, což je jen o dva a půl tisíce méně než v mimořádně silném roce 2020, kdy bylo omezené cestování za hranice a velká část lidí tak upřednostnila dovolenou doma.
V některých místech, jako je právě Praděd, se tedy návštěvnost dostává na hranici únosnosti. To potvrzuje i Petr Šaj, ředitel olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny, pod které Jeseníky spadají. „S přibývajícím počtem návštěvníků totiž přibývá i množství přestupků a nevhodného chování,“ říká.
Více než kdy jindy se nyní například podle něj lidé odváží v chráněném území tábořit. To je přitom zakázané. „To dříve nebylo. Setkávali jsme se s tím, že nouzově někdo někde přebivakoval. Dnes sem jdou cíleně a mají dopředu vytipované lokality, kde přespí se stanem,“ říká Šaj.
Podle něj jsou v Jeseníkách i místa, kde se v létě na noc najednou nelegálně utáboří i kolem třiceti lidí. To s sebou nese třeba problémy s nepořádkem, jako jsou ubrousky. „To místo vypadá samozřejmě jinak, když si tam všichni odskočí. Jsou místa, která jsou v tomto tragická,“ říká ředitel.
Turista dostal pokutu deset tisíc
Mimo to může mít nejen toto táboření, ale třeba i scházení ze stezek v místech, kde je to zakázané, zásadní vliv na přežití místních ohrožených druhů, jako je jeřábek lesní nebo sokol stěhovavý. Stačí jen malé vyrušení a ptáci se nemusí rozmnožit či zahnízdit, případně hnízdo opustí a založí si nové na méně vhodném místě.
Táborníky může přitom za takové chování potkat vysoká pokuta. Šaj zmiňuje třeba nedávný případ turisty, který si postavil stan přímo v národní přírodní rezervaci Praděd a k tomu si rozdělal oheň. „To považujeme za aroganci. Víme, co dokáže napáchat oheň v nedostupném prostředí,“ uvádí Šaj. Za porušení pravidel muž zaplatil deset tisíc korun.
A zatímco někteří lidé tráví noc v CHKO ve stanu, přibývá i těch, kteří si i za tmy jdou do hor zasportovat - a to i mimo vyznačené trasy. Strážcům přírody to odhalují třeba mapy tras, které si lidé sdílí ve sportovních mobilních aplikacích.
I to může být pro přírodu problém. „I v nejklidnějších oblastech a nejklidnější době dne, kdy by příroda měla mít oddych, pořád někdo je,“ vysvětluje Šaj. Podobný efekt má i boom elektrokol. Díky nim se dostane do dříve odlehlých oblastí zásadně víc lidí než dříve.
Na nejzahlcenějších stezkách navíc rozvoj nového dopravního prostředku může vést i k potyčkám. Pěší turisté, cyklisté, elektrocyklisté i pejskaři, kterých podle Šaje také zásadně přibývá, se podle správy CHKO často neshodnou, kdo má na dané stezce přednost. „Tolerance mezi jednotlivými skupinami klesá,“ říká Šaj.
I proto sleduje, že i samotní návštěvníci bývají čím dál více otrávení z davů na nejvytíženějších místech. „Požitek návštěvníka není zdaleka takový, když musí čekat v údolí Bílé Opavy na žebřík,“ míní šéf CHKO.
Jeseníky mají ale podle něj oproti leckterým jiným cenným oblastem tu výhodu, že kdo se chce vyhnout davům, má spoustu možností. Se 743 kilometry čtverečními patří k největším CHKO a turistických stezek je zde dost. „Slýchám i od lidí, že ujdou za den 15 kilometrů a potkají čtyři lidi. To pořád můžeme nabídnout,“ říká Šaj.
„Není to zrovna letní pohoda“
Naopak za více turistů by byli rádi ve zmíněných obcích, které poničily zmíněné loňské povodně. Ztráty z minulého roku se částečně povedlo nahradit speciálními vouchery, i tak se podle Tomáše Raka lidé vracejí jen velmi pomalu a sezona je podle dosavadních čísel ve srovnání s tou loňskou slabší.
„Lidé na dovolenou nejezdí jen za nějakým cílem, ale chtějí mít i dobrý pocit z lokality, kde bydlí. A když projíždíte kolem rozbořených baráků a neupravených vodních toků, tak to není zrovna letní pohoda,“ zdůvodňuje to Rak.
Úbytek ubytovaných turistů zaznamenávají třeba v hotelu Skiland v Ostružné a Petříkově. „Ale jestli to má přímou souvislost s povodněmi, netuším. Může to být kombinace více faktorů – povodně, zdražení, srovnatelné ceny u moře a na horách,“ říká provozní Martina Valůšková.
Slabší začátek sezony hlásí i v Koutech nad Desnou. „Myslím si ale, že to je spíše počasím. Letní teploty zatím příliš nebyly. Jakmile si lidé přečtou předpověď, tak si to rozmyslí a nejedou,“ říká manažerka areálu Kouty Zuzana Zemková.
