Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé příspěvky z diskuze pod článkem o prvních zkušenostech škol, které testují, jak by měla výuka v Česku vypadat v budoucnu. Reforma chce například obrátit více pozornosti od učení nazpaměť k pochopení souvislostí nebo zavést povinnou výuku angličtiny už od první třídy.
„Podle mě učit se anglický jazyk od školky nebo od první třídy je úplná blbost. Nejdřív se přeci má dítě naučit správně svůj mateřský jazyk, a ne mu udělat v hlavě guláš,“ myslí si například Božena Svobodová.
Přečtěte si původní článek:
Petr Zdeněk Dundek: Fascinuje mě, jak tady diskutéři obhajují nesmyslné biflování. To jsou přesně pozůstatky socialistického školství. Narvat toho do dětí co nejvíc, nezáživně, přes odpor, naprosto jim to znechutit. A výsledek? Stejně si většina skoro nic nepamatuje. Stejně tak nulová finanční a mediální gramotnost. Školství je zralé na kompletní reformu, je třeba přestat hnít v socialismu a podívat se tam, kde to funguje. Třeba do Finska. Dítě má rozvíjet to, na co má talent, ne být umláceno. A angličtina od první třídy je naprostá samozřejmost, následně druhý jazyk a později jako volitelný i třetí. To využijí úplně všichni, bez ohledu na to, zda půjdou studovat, nebo dělat řemeslo. (redakčně kráceno)
Kamil Novotný: Svět se neuvěřitelně mění, po lidech jsou požadovány úplně jiné dovednosti než dříve. Hrozí zánik spousty povolání a je velká nejistota, jak to do budoucna bude. Tomu se musí přizpůsobovat i školství. Musí se měnit, vyvíjet. Ale my tu máme takový fetiš, že místo vývoje chceme, aby školství zařadilo zpátečku. Fakt super! Respekt těm školám, kde nad vzděláváním přemýšlejí a posouvají ho dál. A používají opravdový rozum, ne ten „selský“, co končí za humny.
- Marie Váňová (reaguje): Jenže ten opovrhovaný selský rozum ve spojení se znalostmi a novými informacemi pomáhá procházet nepříznivými obdobími, pokud možno, beze ztrát. V nejhorším případě krátkodobé ztráty minimalizuje. Člověk se tak nedostane do neřešitelného průšvihu.
Miroslav Štětina: Hrozně smíšené pocity. Chtějí ode mě badatelskou výuku, ale doporučí mi mít míň hodin. Do volitelného bloku dají předměty, které nemají alternativu, takže jsou povinné. Druhý jazyk je povinný, ale má jen hodinovou dotaci v osmé a deváté třídě. Obecně doporučené ŠVP jsou hrozně rozhozené – při jedné hodině týdně skoro neuděláte laboratorní měření. Chceme víc IT a mediální gramotnosti, ale IT, předmět, jehož učitel má největší přehled o těchhle věcech, má hodinu týdně na celém druhém stupni. (Aneb IT učitele neseženeme, tak budeme hrát mrtvého brouka.)
A stále nechápu, jak by měla fungovat výuka povinně volitelných předmětů na jedno pololetí v mixu 8.–9. třída. Úroveň vstupních znalostí, kterou plán předpokládá (deváťák má za sebou rok chemie a fyziky navíc), bude výrazně fluktuovat a volitelný předmět musím mít nastavený tak, aby neovlivnil výuku v souběžně běžící fyzice a chemii…
Asi potřebuju nějakého koordinátora na vysvětlení, připouštím, ale tak, jak to stojí, mám trochu schizofrenní pocit, že plán, jak je, už dopředu počítá s klesající úrovní komfortu výuky na ZŠ a nedostatkem v oblastech jako IT, matika a přírodní vědy obecně.
Jen aby bylo jasno – nekritizuji myšlenky za změnami. Školství potřebuje reformu jako sůl.
Lenka Nováková: V první řadě se zase reforma dělá z obrácené strany: bez zajištění učitelů, učebnic, pomůcek… Fakulty nevědí, co mají dělat! A největší problém je, že všude se počítá s tím, že máme nadšené, zvídavé děti, které se chtějí vzdělávat – omyl! Jediné, co chtějí, je čumět do mobilu a žádné povinnosti. A rodiče je v tom podporují, ve většině. Tak ať se úředníci jedou podívat jinam než do VIP škol!
Zuzana Růžičková: Kritické myšlení bez znalosti faktů a souvislostí nelze. I fakta musíte znát. Nejde vše googlit, proboha. Změna je potřeba, ale spíš v metodách. Obsah není špatný. Někde se RVP změnilo až moc (chemie). Mně v matematice naopak přidali, to mi nevadí. Ale nikdo neurčil minimální počet hodin v žádném předmětu. Čili rozdíl mezi školami bude obří. Jedna dá na matiku tři hodiny a jiná pět hodin týdně. Výsledek? Rozdíl 300 hodin výuky za 2. stupeň. Čili ve škole s častou matikou budou děti o dva ročníky napřed. Revize potřebuje revizi. Bude se do toho muset sáhnout. Nedá se nic dělat. Není to dobře nachystané…
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Roman Sikora: Aby člověk mohl něco uvádět do souvislostí, musí znát ohromné množství faktů. Ono to nejde proti sobě, znáte-li fakta, utvoříte si souvislosti. Znáte-li souvislosti (přes souvislosti), snáze si zapamatujete fakta. Učit se souvislosti bez faktů je jako učit se číst bez znalosti písmen.
- Markéta Plecháčová (reaguje): Velmi hloupý argument. Stejný se používal do devadesátých let ve výuce cizího jazyka: „Dokud neumíš slovíčka a gramatiku, nemůžeš mluvit.“ Víme, jaké škody tento názor způsoboval. Žáci se učili donekonečna slovíčka a gramatiku a mluvit neuměl skoro nikdo. Ještě že dnes jsme v metodice angličtiny již úplně jinde. Škoda jen, že toto ještě neproniklo do ostatních předmětů.
Petr Tyk: Chápu snahu o zlepšení, zkoušet nové věci a zjišťovat, zda je to dobrá cesta. Co ale nechápu a nikdy z praxe nepochopím, proč do první třídy dávat angličtinu. Už roky sleduji, jak je problém zvládnout českou abecedu, nemluvě o poruchách řeči. Každý logoped vám řekne, že pokud dítě nevysloví českou hlásku a vy mu budete „křivit“ pusu anglickým vyslovováním, je to špatně. Děti v první třídě mají problém složit českou větu, mají slabou slovní zásobu a už se mi stalo, že jsme v první třídě nestihli pořádně probrat abecedu, protože forma soustředění je pod bodem mrazu. V první třídě je to náročné už tak. Spíš se mi zdá logičtější v první třídě je připravit na velkou změnu, která je čeká. Zaměřit se na soustředění, vztahy, pravidla, komunikaci. (redakčně kráceno)
Ivo Vodička: Pokud se do mezd při zavádění takové reformy nenaleje alespoň třetina peněz navíc, tak to dopadne jako vždy, jako s předchozími „reformami“. Samotná vize nestačí a je potřeba pro ni získat učitele, jinak zůstane jen na papíře. Na takovou reformu se zase nikdo učitelů neptal, je tvořena opět jen shora. Zatím naopak byly školství zkráceny peníze, dlouhodobě se penězi pro učitele vykrývaly platy personálu, učitelé stávkovali jako nikdy předtím a na nějaké novoty, které půjdou z ministerstva se vykašlou. Navíc nezvládnutou inkluzi a zdivočelost žáků krotili právě technikou „nadiktuji a budu to zkoušet“, protože na některých školách to jinak nejde, a navíc si to rodiče velmi často přímo vynucují, aby měli pocit, že učitel něco dělá a mohli ho z domova kontrolovat. (redakčně kráceno)
Jiří Kobza: Žádné biflování, vše je na internetu… bla bla bla. Stačí delší blackout a máte po civilizaci. To chcete? Já tedy ne, chci, ať se moje děti i vnuci učí, ať cvičí mozek a ať jsou připraveni na těžké časy.
- Natálie Pecková (reaguje): A lidé se neučí, když něco prakticky vyzkouší? Učí se jen biflováním? Nebo proč tak vyhrocený názor?
Lucie Maixnerová: Působím prvním rokem na základní škole jako učitelka chemie a už teď musím učit „praktickou“ chemii, která bude dětem přínosná. Takže se seznamují s tím, jak jsou nebezpečné chemikálie v domácnosti, učí se číst bezpečnostní symboly atp. Troufnu si říct, že se jim to snažím podávat celkem zábavnou formou. Pro mě osobně jsou to tedy strašné kecy a hrozně se mi ulevilo, když jsme se teď poslední hodiny věnovali klasickým, jednoduchým výpočtům. A jedna žákyně mi řekla, že ji s těmi výpočty chemie konečně začala bavit. Upřímně jsem jí řekla, že mě taky nebaví s nimi luštit pokyny na pracím prášku, ale bohužel, výuka chemie se ubírá stále víc tímto „praktickým“ a nevědeckým směrem.
Jana Mlejnková: Jestli každá škola v každém ročníku bude učit něco jiného, bude to problém, pokud se rodina s dětmi v průběhu školní docházky bude muset stěhovat. Dále by bylo potřebné těmito změnami ve vzdělávání dosáhnout toho, že rodiče si nebudou muset připlácet pro dítě přípravku k přijímačkám. Důležité bude, aby děti neměly v rozvrhu mezi hodinami okna a netrávily zbytečný čas ve škole. Větší volitelnost předmětů se mi zamlouvá obzvláště v posledním ročníku nejen ZŠ, ale i SŠ, neboť by volba předmětů měla směřovat k maturitě a přijímacím zkouškám.
Hana Vejsadová: Základní myšlenka učit děti více logicky myslet je určitě dobrá. Ale to můžou aplikovat učitelé i nyní a mohli i dříve bez reformy. Ovšem vystudovat např. medicínu znamená umět biflovat. Učit dohromady český jazyk s anglickým zvládnou asi bez problémů děti, které navštěvují odmala česko-anglické školky, ale to jsou soukromá zařízení.
Lucie Březinová: Osobně bych uvítala i předmět komunikace, protože mi přijde, že v tom je dost často největší problém… Neumíme spolu mluvit, a pak se logicky nemůžeme ani na něčem domluvit, ani se něco nového naučit.
