Hlavní obsah

Neviděli jste tento hmyz? Vědci volají o pomoc v boji s invazními druhy

Foto: Michal Skalský, NAJDI.JE

Invazní tmavka švestková způsobuje předčasný opad ovoce.

Reklama

2. 10. 22:24

Invazní druhy hmyzu se v naší krajině rychle šíří. Mohou ničit úrodu, ale také vytlačovat původní druhy. Projekt NAJDI.JE pomáhá držet nepůvodní druhy pod kontrolou.

Článek

Zahradnice Hana Turecká z Mladoboleslavska si při své práci všimla nevšedních housenek. Žlutých, později zelených s podélnými černými a bílými vlnitými pruhy a dvěma páry černých skvrnek na hřbetě každého článku. Líhli se z nich bílí motýli s tmavými lemy křídel.

Když se pídila, co jsou zač, zjistila, že se jedná o nepůvodního škůdce zavíječe zimostrázového, jehož housenky poškozují oblíbené zahradní keře zimostrázu neboli buxusu.

Nakonec se dostala k tomu, že se zapojila do projektu NAJDI.JE a začala výskyt škůdce mapovat. A pomáhat tak vědcům. Do projektu se může zapojit každý.

„Je to velmi jednoduché, sledování zvládne i běžný zahrádkář a hlavně je to strašně důležité,“ shrnuje Turecká, pro kterou je monitoring škůdců důležitý i profesně, ale především ji baví pomáhat vědě.

Foto: NAJDI.JE/Ján Kulfan

Housenka zavíječe zimostrázového.

Teď už na své zahradě sleduje i vrtuli ořechovou (viz fotogalerie). Invazní druh mouchy, jejíž larvy napadají ořešáky. Při výskytu více larev dochází k předčasnému opadu ořechů.

„Na naše ořešáky jsem podle návodu rozmístila lepové desky nebo jsem koruny stromů ošetřila zaslaným postřikem. Pak už zbývalo nafotit výsledky a odeslat je internetovým formulářem,“ popisuje.

Jiří Skuhrovec, koordinátor projektu NAJDI.JE, říká, že mapování vrtule ořechové už probíhá na 70 zahradách. „Snažíme se motivovat lidi, aby se postupně podíleli i na složitějších věcech než jen daný druh najít. A tím je také vzděláváme,“ uvádí Skuhrovec.

Jako příklad jmenuje kutilky. U tohoto blanokřídlého hmyzu občanští vědci nejprve zmapovali výskyt a nyní už zkoumají i jeho hnízdění a to, zda potravně nekonkuruje jiným druhům. Protože se larvy hmyzu živí pavouky, které jim dospělci paralyzované připraví do hnízda, zajímá vědce také to, zda nemohou rozšiřující se kutilky ohrožovat vzácné druhy pavouků.

Foto: NAJDI.JE

Kutilka mexická, jeden ze čtyř druhů nepůvodních kutilek, které NAJDI.JE zkoumá. Zdroj: NAJDI.JE

Pomoc k nezaplacení

Skuhrovec vysvětluje, že pomoc veřejnosti je k nezaplacení. Aby se totiž omezily negativní dopady invazí, je nutné je co nejdříve zjistit, lokalizovat a sledovat, případně proti nim i včas zasáhnout. „U invazí platí, že čím víc očí máte, tím víc vidíte,“ říká entomolog.

Vítá tak každého, kdo se chce stát takzvaným občanským vědcem. Stačí se pak rozhlížet při venčení psa nebo na procházce přírodou.

Na začátku je ale potřeba založit si na webu uživatelský účet a zjistit, které druhy je nejdůležitější v danou chvíli hledat a jak je poznat. A když potom při pobytu v přírodě nebo na zahradě některé objeví, odešlou přes kontaktní formulář fotografie, místo nálezu a další detaily o nálezu.

Takových hlášení už od šesti stovek občanských vědců přišlo více než dva tisíce a někteří z nich se do ochrany před invazními druhy zapojují i aktivněji. Pomyslná tečka na mapě dokládající místo výskytu je tak často jen začátek.

Ochrana úrody

Lidé se podle Skuhrovce do sledování nepůvodního hmyzu zapojují někdy proto, aby pomohli ochránit vlastní úrodu, kterou vetřelci ohrožují, především ale ze zájmu o vědu a ochranu přírody. „Dělají něco nového a neobvyklého a to je motivuje,“ říká.

Projekt NAJDI.JE s daty od svých uživatelů nepracuje sám, slouží totiž jako spojení specialistů na konkrétní druhy hmyzu a veřejnosti, která jim pomáhá nasbírat mnohem větší objem dat a navíc z mnohem širší řady lokalit, než jaké by byli schopni pokrýt sami.

„Ve výzkumu pak můžeme pozorovat i vývoj v průběhu času nebo v závislosti na různých lokalitách. Máme zkrátka mnohem robustnější data,“ dodává Skuhrovec.

+1

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované