Článek
Nový zákon o pobytu cizinců má podle ministerstva vnitra posílit bezpečnost a zároveň digitalizovat agendu žádostí o pobytová oprávnění v Česku.
Odborníci na cizinecké právo ale upozorňují, že novinka zasáhne smíšené česko-zahraniční páry a rodiny. A fakticky představuje možnou bariéru pro to, aby se ve smíšených vztazích rodily děti. Česko přitom zažívá historicky nejnižší porodnost.
„Češi si budou muset dobře rozmyslet, jestli mají mít dítě s cizincem,“ upozorňuje Anna Pavlíková, právnička specializující se na cizinecké právo a členka Sdružení imigračních advokátů. Nový zákon podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové dopadne na mladé lidi, kteří se rozhodují o společném soužití.
Chystaná změna zákona míří na cizince ze zemí mimo EU, kteří žádají o pobyt jako rodinní příslušníci Čechů. Podle odbornic jim novela, kterou ve Sněmovně čeká závěrečné schvalování, výrazně ztíží podmínky. Problém se příliš netýká nejpočetnější menšiny v Česku, tedy Ukrajinců, kteří v tuzemsku žijí na základě speciálního pobytového oprávnění - dočasných ochran. Jde proto statisticky spíš o Vietnamce, Rusy, Mongoly, Číňany nebo Brity či Američany.
Anna Pavlíková uvádí modelový příklad ženy z USA, která v Česku pracuje a jejíž manžel je Čech. „Má zaměstnaneckou kartu a otěhotní. Kartu jí zaměstnavatel logicky neprodlouží. Dnes si může požádat o pobyt jako matka, ale podle novely zákona už by to nebylo možné,“ popisuje.
Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá zmiňuje, že návrh zákona se projednává od roku 2023 a schválila ho už předchozí vláda Petra Fialy (ODS). „Umožní online komunikaci a lepší prověřování cizinců díky napojení na příslušné databáze státu. Posiluje také možnosti zrušit pobyt pachatelům trestných činů a osobám, které ohrožují veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost,“ vysvětluje.
„Většiny smíšených párů se úprava nijak nedotkne, řeší pouze případy nelegálního postavení,“ doplňuje Hana Malá. Podle ní má novela zákona za cíl zejména omezit zneužívání pobytového systému a eliminace účelových manželství.
Lenka Kopecká z Konsorcia nevládních organizací pracující z migranty podotýká, že dopadnout může i na žadatele o azyl, kteří zde studují nebo pracují a dostali se do takzvané fikce pobytu. To připouští i mluvčí Malá.
Čekání na české rozhodnutí
Do fikcí pobytu se ovšem cizinci dostávají relativně často a ne vždy svojí vinou, ale tím, že české úřady nestíhají rozhodnout. „Většinou je zdržení na straně ministerstva, které nestíhá zákonné lhůty,“ říká Kopecká.
Do fikce se člověk může dostat jednoduše. „Když někomu třeba dobíhá studium, on požádá o prodloužení pobytového oprávnění a vnitro nedokáže rozhodnout v čase, než mu skončí studium, tak je ve fikci pobytu. Mezitím se třeba ožení, vdá nebo otěhotní. Je to jasný rodinný příslušník Čecha,“ vysvětluje Kopecká s tím, že jde o zcela legální pobyt.
Nyní mohou cizinci v takové situaci žádat o pobyt jako rodinní příslušníci. Nově ale hrozí, že budou muset vycestovat ze země.
„Museli by se vrátit do země původu a tam to řešit. To může být v případě mnoha zemí velký problém. Je to finančně nákladné a v neposlední řadě to rozdělí rodinu,“ uvádí Lenka Kopecká. Odkazuje přitom třeba na občana Venezuely, který by se musel vrátit do země vypořádávající se s dopady zemětřesení i politickými zvraty.
Podle ní mají navíc české úřady na rozhodnutí tři měsíce a v některých případech i půl roku, následně může probíhat odvolání. A z vycestování se tak může stát odloučení na dlouhou dobu.
Expertky přitom zmiňují, že připravovaný zákon je přísný jen na české smíšené rodiny. Například rodinný příslušník v Česku žijícího Slováka vycestovat nemusí, aby mohl podat žádost.
Rozdílné postavení rodinných příslušníků Čechů a ostatních občanů EU se snaží řešit pirátští poslanci. Nahráli pozměňovací návrh, který se podmínky snaží sjednotit. „Jeho cílem je odstranit nejzávažnější nerovnosti mezi rodinami českých občanů a rodinami občanů jiných členských států Evropské unie,“ stojí v odůvodnění.
Situace se může teoreticky týkat desetitisíců smíšených rodin. Podle posledních zveřejněných dat ministerstva vnitra bylo v Česku ke konci března 56 749 cizinců z třetích zemích s pobytem za účelem sloučení rodiny. Dalších 4988 zde podnikalo, 28 232 studovalo a 105 440 pracovalo.
