Článek
„Musíte sem přijet na jaře,“ radí reportérovi Seznam Zpráv Simona Merklová, která žije s manželem Tomášem ve východočeské vesnici Starý Ples, zatímco louky v okolí zahaluje sníh.
„Kdybyste se tady prošel v květnu po těch lukách, tak byste našel neuvěřitelný klid, který je málokde. Jsou tady hektary luk, kde vám létají jeřábi nad hlavou, potkáte i ledňáčka. A ty žáby, které slyšíte… to jsou koncerty,“ popisuje žena okolí vesnice spadající pod město Jaroměř, kde lze najít přírodní památku Stará Metuje nebo ptačí park Josefovské louky.
V jejím hlase je ale slyšet starost. Poslední rok strávila v obavách z toho, jaká budoucnost lokalitu čeká. Před rokem místní zjistili, že zdejší pozemky koupila firma ATM CZ s úmyslem prozkoumat možnosti těžby štěrkopísku, který se pod lukami nachází. A bojí se, že by to mohlo poškodit zdejší přírodu.
Teď ale dostali místní do rukou účinnou zbraň. Uprostřed pozemku investora stojí mohutný dub. A ten je od ledna zákonem chráněný - na popud protestujících se z něj stal památný strom i s ochranným pásmem. Místní doufají, že to zkomplikuje plány investora. Ten pouze sděluje, že ještě není stoprocentně rozhodnutý na místě usilovat o těžbu.
Obavy z těžby i zavození odpadem
Simona a Tomáš Merklovi vlastní ve Starém Plese několik pozemků včetně rybníka, kde provozují rybářský revír. Ten přímo sousedí se zmíněným pozemkem investora, který doposud částečně sloužil zemědělcům. „Podle územního plánu by tam měl být trvalý travní porost, ale je to částečně rozoráno. Jsou to ale přírodní mokřady, takže tam občas zapadne technika,“ říká Tomáš Merkl.
Že by se na místě mohlo začít těžit, poprvé zjistil předloni v červnu, kdy nedaleko Staré Metuje narazil na vrtnou soupravu, kterou sem poslala jiná soukromá firma. Podruhé pak vrty Merkl objevil v prosinci - tentokrát už šlo o firmu ATM CZ. „Vrtali v noci, potají, bez povolení,“ říká.
Manželé následně zjistili, že investor místo zkoumá kvůli možné těžbě štěrkopísku. Že o těžbě firma skutečně uvažuje, potvrdil následně v dubnu jednatel firmy Tomáš Michalička České televizi.
To obyvatele Jaroměře, nyní sdružené ve Spolku občanů proti těžbě štěrkopísku na Starém Plese, vyděsilo. A to nejen kvůli možným dopadům těžby na místní přírodu nebo zásoby pitné vody, které se pod lukami nacházejí. „Firma se zabývá bouráním fabrik a zpracováním stavebního odpadu. Bojíme, že by díra po těžbě byla cennější než štěrkopísek. Že to vytěží, zavozí stavebním odpadem a zahrnou,“ říká Tomáš Merkl.
Mezi lidi z Jaroměře a okolí tak začali obyvatelé Starého Plesa šířit petici, ve které žádali zastupitele o zachování současného územního plánu, podle kterého je místo trvalým travním porostem.
„Na základě provádění nepovolených vrtů za účelem zjištění ložisek štěrkopísku v katastrálním území Starý Ples / část Jaroměře vznikají obavy, že dojde k ohrožení kvality života občanů, zničení chráněné fauny a flóry, ohrožení zdrojů pitné vody a také zatížení dopravy města Jaroměře a okolních obcí,“ uvedli v textu.
Petici ve fyzické i digitální formě nakonec podepsalo 6586 lidí. Díky tomu se dostalo téma na zastupitelstvo dvanáctitisícové Jaroměře, které se zavázalo, že ve zbytku svého funkčního období, tedy do října 2026, nebude územní plán měnit.
„Vyhlášení památného stromu nesmí sloužit jako odveta“
Nyní se protestující mohou opřít ještě o jednu věc. Dub, který stojí uprostřed pozemku, je nově památným stromem. Rozhodl o tom uprostřed prosince jaroměřský odbor životního prostředí, zjistily Seznam Zprávy.
Stalo se tak na podnět Simony Merklové. „V květnu jsem se zadívala z okna. A říkala jsem si, že ten strom je krásný. Zjistila jsem, že není památný, tak jsem podala podnět,“ vysvětluje.
V odůvodnění, které mají Seznam Zprávy k dispozici, odbor píše, že k rozhodnutí přistoupil na základě posudku Agentury ochrany přírody a krajiny. Na místě podle něj strom stojí minimálně 88 let, pravděpodobně ale déle, a jeho stav je výborný.
„Předmětný dub na místě plní své ekologické, biologické a společenské funkce, a to především v poskytování kyslíku, příznivém ovlivňování zdejšího mikroklimatu (klimatizační funkce), zadržování vody, jako útočiště pro ptáky, savce a hmyz a jako krajinná dominanta,“ stojí v odůvodnění.
Podle zákona je památný strom zakázáno jakkoli ničit nebo mu bránit v rozvoji. Vzniká kolem něj také ochranné pásmo s poloměrem 13 metrů, kde se bez souhlasu nesmí například upravovat terén.
Seznam Zprávy zaslaly firmě ATM CZ několik otázek, společnost na ně ale odmítla odpovědět. Jednatel Tomáš Michalička se vyjádřil jen krátce po telefonu. „To nic neřeší, ten strom. Plány zatím neřeším. Uvidíme finančně a tak dále. Nemáme rozhodnuto,“ uvedl pouze po telefonu. Dodal, že ví, že se na místě „řeší nějaká petice“, k jejímu obsahu se ale nevyjádřil.
Jako majitel pozemku každopádně firma rozporovala vyhlášení památného stromu, jak se lze dočíst v odůvodnění.
„Na ochraně předmětného stromu jako stromu památného neměl nikdo doposud žádný zájem. Je zjevné, že uvedené řízení bylo zahájeno v návaznosti na události, k nimž došlo koncem roku 2024, kdy jsme na daném území provedli několik orientačních průzkumných vrtů za účelem prověření stavu podzemní vody a skladby podloží,“ uvedla firma.
„Institut ochrany památných stromů však dle našeho názoru nemůže být prostředkem libovůle ani ‚odvety‘ za činnosti, které jsme na dotčeném pozemku provedli v přesvědčení, že na pozemcích v našem vlastnictví lze provést tyto práce svépomocí a bez zvláštního povolení či specifických podmínek,“ vyjádřila se společnost.
Udělali jsme pro ochranu vše, říká starosta. Autoři petice nesouhlasí
Mezi místními občany a investorem se ocitl starosta Jaroměře Jan Borůvka (ANO). „Ochrana přírody je jedna věc, druhá věc jsou ekonomické zájmy, to se musí vyvážit,“ říká pro Seznam Zprávy.
Dodává ale, že opakovaně vyjádřil svou podporu protestujícím a že petici sám podepsal. „Jako město na těžbě nemáme sebemenší zájem,“ říká. To, že úřady na místě vyhlásily památný strom, je podle něj „super“.
S tím ale nesouhlasí autoři petice. „Starosta říká, že deklaruje podporu. Ale aktivně neudělal doposud vůbec nic. Město mělo říct, že je to nesmysl, že za námi stojí a udělají nějaké aktivní kroky, aby ochránili přírodu a ta firma neměla šanci,“ říká Tomáš Merkl.
Kriticky se autoři petice ke starostovi vyjadřovali i na sociálních sítích. Borůvkovi tam vyčítali, že s firmou zatím nezahájil jednání, že se na místo nepřijel dříve podívat. Borůvka ale výtky odmítá. „Někdo si našel smysl života v tom, že bude napadat starostu a natáčet nějaká facebooková videa,“ říká.
„Za nás je to dostatečně ošetřeno. Nevlastníme tam žádné pozemky. Co můžeme udělat víc? Maximálně můžeme říct, že záměnu územního plánu nepovolíme. Ale já nevím, jestli přijde nějaký vyšší zájem, jestli legislativa upraví, že lze třeba z nedostatku ložisek sáhnout i do nějakých ložisek, které jsou v rezervě,“ uvedl starosta.
Na nový seznam strategických lokalit, kde by se mohlo začít těžit například i navzdory nesouhlasnému referendu, už loni upozornily Seznam Zprávy. Plocha na Starém Plese v nich ale zahrnuta není.
Starosta navíc upozorňuje, že i Merklovi mají na místě podnikání. „Aby nás někdo jako samosprávu vtahoval do nějakého sporu mezi dvěma soukromými subjekty, to bych strašně nerad,“ říká starosta.
Manželé ale říkají, že jejich zájmem je zejména ochránit zdejší přírodu. A proti těžbě chtějí bojovat i dále. „Nechceme nikomu komplikovat život, ale ten člověk víceméně zkomplikoval život všem nám, co tady žijeme,“ říká na adresu investora Tomáš Merkl.
