Hlavní obsah

Odškodnění za Vrbětice získají i lidé bez trvalého bydliště v obcích

Foto: Tomáš Škoda, Seznam Zprávy

Muniční sklady ve Vrběticích.

Reklama

15. 6. 11:23
aktualizováno • 15. 6. 12:23

Rozhodl o tom Ústavní soud. Norma vymezuje tři období mezi 16. říjnem 2014, tedy dnem exploze prvního skladu, a 13. říjnem 2020 jako dnem ukončení zásahu. Za každý den mají lidé nárok na 300 korun, 100 korun, respektive 20 korun.

Článek

Ústavní soud zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt.

Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podávala skupina 19 senátorů z klubu Starostů a nezávislých.

Podle soudce zpravodaje Radovana Suchánka je podstatné to, zda konkrétní lidé v obcích skutečně žili, a nikoli to, zda tam měli zapsanou adresu trvalého pobytu. „Trvalý pobyt má toliko evidenční funkci, nevypovídá o faktickém pobytu v obci,“ řekl.

Zákon o jednorázovém odškodnění měl pomoci samosprávám i lidem, kteří pocítili negativní dopady explozí a následná mnohaletá omezení plynoucí z likvidace následků.

Senátoři se domnívali, že část zákona je v rozporu s ústavním pořádkem a má diskriminační dopady. Ústavní soudci rozhodovali zrychleně, protože 30. června končí lhůta pro uplatnění nároku vůči státu. Středeční nález vstupuje v platnost bez odkladu.

Lidé, kteří dosud nárok neměli, se mohou od čtvrtka obracet na Ministerstvo vnitra, a to alespoň prostřednictvím takzvané blanketní žádosti, kterou později doplní konkrétnějším odůvodněním.

Jak se bude faktický vztah k obcím kolem muničních skladů dokládat úřadům, nechtěl Suchánek předjímat. „To bude věcí orgánů, které budou rozhodovat o daných žádostech, to znamená ministerstva vnitra. Ale naše zákony běžně znají institut faktického bydliště, pracují s ním, takže není to žádné novum, s nímž by si nedokázal příslušný správní orgán poradit,“ řekl. Zdůraznil také, že nález nemá žádný negativní dopad na lidi, kteří už nárok uplatnili, případně odškodnění získali.

Zákon rozděluje odškodnění mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a také mezi obyvatele zasažených obcí. Norma vymezuje tři období mezi 16. říjnem 2014, tedy dnem exploze prvního skladu, a 13. říjnem 2020 jako dnem ukončení zásahu. Za každý den mají lidé nárok na 300 korun, 100 korun, respektive 20 korun. V případě města Slavičín zákon částky krátí na 20 procent, ovšem s výjimkou lidí z místní části Divnice.

Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci téhož roku. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav.

Loni v dubnu tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že české orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení, které způsobilo výbuch. Rusko účast svých agentů na explozích popírá. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českou republikou a Ruskem a ke vzájemnému vypovídání diplomatů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované