Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V pražské Fakultní nemocnici Bulovka v pondělí kvůli záměně pacientek potratila zdravá těhotná žena. Podle informací CNN Prima News byly obě ženy, kterých se případ týká, cizinky trvale žijící v Česku.
Jedna z žen měla podstoupit takzvanou kyretáž, zákrok byl ale omylem proveden těhotné ženě, která přišla na běžnou kontrolu. Následkem zákroku potratila.
Podle gynekologa a místopředsedy České lékařské komory Jana Přády by neměla celá vina padnout na lékaře, který zákrok prováděl. „Problém je hlavně v tom, že se vůbec dostala na operační stůl,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Mohl byste popsat, co je kyretáž a k čemu se ten zákrok používá?
Kyretáž neboli revize dutiny děložní je zákrok, kdy vybavujete něco zevnitř dělohy. Používá se ze spousty různých důvodů. Může jít o odběr vzorků z dělohy, může to být zástava krvácení. Jeden z důvodů je i umělé přerušení těhotenství.
Jak konkrétně probíhá?
Žena se uvede do krátkodobé celkové anestezie. A buď se použije taková plastová savka, která se zavede vaginální cestou do dělohy, nebo se používá kovová kyreta. Tak se buď odebere část tkáně uvnitř dělohy, nebo se evakuuje děložní obsah.
Používá se přitom ultrazvuk?
Jsou některé případy, kdy ano, ale v drtivé většině případů ne.
Ptám se proto, zda se teoreticky může stát, že když dojde k záměně pacientek, tak doktor provádějící zákrok nemusí poznat, že je žena těhotná?
Určitě tento případ nemůže padnout jen na člověka, který ten zákrok prováděl. Pokud už přišel k ženě na stole, která byla už třeba uspaná, tak při tomto zákroku, kdy se ultrazvuk většinou neprovádí, nemá šanci poznat, jestli je těhotná. Zvlášť pokud se jedná o nějaký nízký týden těhotenství.
Operatér se ptá na jméno i rodné číslo
Nemocnice uvedla, že plod byl starý 16 týdnů.
Nemám o tom konkrétním případu informace, takže bych spekuloval. V 16. týdnu není většinou na ženě zvenku těhotenství poznat. A nemusí to být zcela zjevné ani bezprostředně po zahájení zákroku. Tam je opravdu spíš problém v tom, že se vůbec dostala na operační stůl.
Záměna patří mezi šest nejčastějších poškození pacienta
„Záměna pacienta bohužel patří mezi šest celosvětově nečastějších pochybení, co se týče poškození pacienta,“ řekl Seznam Zprávám David Marx, proděkan 3. lékařské fakulty UK a předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví.
Před jakýmkoliv úkonem by sestra nebo lékař měli podle Marxe ověřit, že se jedná o správného pacienta.
„To se ideálně ověřuje tak, že se zeptá na nejméně dva indikátory - jméno a datum narození. Pokud se jedná o pacienta, který nespolupracuje, tak od toho jsou identifikační náramky, které všichni známe,“ dodal lékař, který je také ředitelem Spojené akreditační komise, jež vydává akreditační standardy pro zdravotnická zařízení.
„Jak došlo k tomuto pochybení, nevím, ale nejslabším článkem v těchto případech, které literatura samozřejmě zná, je selhání lidského faktoru,“ uvedl dále Marx k případu na Bulovce. „Teď je na nemocnici, aby našla způsob, jak dotyčnou nebo dotyčné odškodnit. Současně musí být cílem udělat kořenovou analýzu, identifikovat příčiny a nastavit ten proces tak, aby se to neopakovalo,“ poznamenal odborník.
Jaký přesně je postup, než se žena na ten stůl dostane?
Někdo pacientku přijímá, sepisuje s ní zdravotní historii, provádí vyšetření. Operatér by tedy měl mít v dokumentaci, s čím pacientka přichází. Většinou se ženou mluví ještě anesteziolog, žena má identifikační náramek. Velkou roli v celém tom procesu hraje aktivní identifikace pacientky. To znamená, že se anesteziolog nebo operatér ženy znovu ptají, jak se jmenuje, na rodné číslo.
A v tomto procesu mohlo něco selhat?
Opět opakuji, že neznám detaily případu. Ale proces nemusel zafungovat úplně dokonale, protože to byla cizinka. Pokud by neuměla dobře česky nebo známý mezinárodní jazyk, mohlo to sehrát roli. Překladatelé jsou někdy na telefonu, což také může komunikaci zkomplikovat. Tím neříkám, že si s tím lékaři nemají poradit, jen že se riziko nedorozumění zvyšuje.
Mohlo se také stát, že žena dobře nerozuměla, co se chystá?
Česky mluvící pacientka by se pravděpodobně i aktivně bránila tomu, že se jí jde dělat nějaký zákrok, se kterým není srozuměna.
Setkal jste se vy někdy s podobným případem? Je to předpokládám velmi výjimečná situace.
Je to velmi výjimečné. Občas se záměna stane, ale tím, jak se opravdu identita pacienta ověřuje na několika frontách, tak se včas zjistí, že je to sice paní Marie Nováková, ale není ročník 97, ale 95. Těch mechanismů, jak tomu předejít, je opravdu mnoho. Když se například objeví stejnojmenné pacientky, jsou v dokumentaci ještě nějak zvláštně označeny.
Takže ty případy se dějí, ale daří se je včas zachytit.
V drtivé většině případů se to podaří zachytit velmi brzy právě na základě toho, že se aktivně vyptáváme pacientek, jestli sedí rodné číslo, jestli jsou to opravdu ony. Může se ale také stát, že pacientky jsou poměrně rozrušené a kývnou skoro na cokoliv. Takže proto je potřeba se opakovaně ptát v průběhu celého procesu.
