Hlavní obsah

Polední menu zdražila. Zaměstnanců, kteří si nosí jídlo z domova, přibývá

Foto: Shutterstock.com

Nejlevněji se mohou lidé naobědvat v Karlovarském kraji, kde průměrná cena za oběd aktuálně činí 124 korun. Ilustrační foto.

Reklama

17. 6. 11:19

Restaurace se po pandemii potýkají s dalším úskalím v podobě prudce rostoucích nákladů. Zdražování doprovázejí i obavy, že se zákazníci nevrátí k dřívějším stravovacím návykům a oběd v restauraci nahradí jídlem z domova.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Počet Čechů, kteří si s sebou do práce nosí doma uvařené jídlo, za poslední půlrok vzrostl ze 45 na 49 procent. Nejčastější motivací je úspora peněz, na druhém místě pak to, že sami pro sebe si lidé uvaří lépe a kvalitněji.

Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro stravenkovou společnost Edenred, jehož se zúčastnilo 1 500 respondentů.

Pokles obědových strávníků potvrzují i odborníci z branže. „Počty vydaných obědů se snížily o 20 až 30 procent, což vím jak od kolegů, tak z aktuálních dat společnosti Dotykačka. Lidé na ně nyní chodí méně a i celková tržba je menší, což je ovlivněno hned několika faktory. Není to jen důsledek covidu, ale třeba i zavedení stravenkového paušálu,“ říká pro Seznam Zprávy Luboš Kastner, restauratér a člen představenstva Asociace malých a středních podniků.

Stejně jako řada dalších oborů, i gastronomie se nyní potýká s nárůstem cen energií, surovin i rekordní inflací. Řada majitelů restaurací tak pod vlivem dražšího provozu musela přistoupit k navyšování cen.

Podle Kastnera se ve větších městech jedná o růst mezi 15 až 20 procenty, v těch menších zhruba o desetinu. „Nejvíce se zdražovaly právě obědy a pivo, protože to jsou položky, na kterých až doposud byla nejmenší marže. Nicméně i přesto jsou u nás polední menu v rámci Evropy když ne nejlevnější, tak hodně levné,“ uvádí.

Z dat o cenách poledních nabídek, která sbírá webový portál menicka.cz od 6 tisíc restaurací, vyplývá, že nejlevněji se mohou lidé naobědvat v Karlovarském kraji, kde průměrná cena za oběd aktuálně činí 124 korun. Naopak v hlavním městě hosty vyjdou obědy v celorepublikovém srovnání nejdráž – v průměru na 145 korun.

Nízká cena je sílou zvyku

To, že jsou ceny v české gastronomii ve srovnání s okolními zeměmi stále poměrně nízko, potvrzuje i Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky. „Pokud srovnáte české restaurace s těmi v zemích, kde jsou prakticky stejné náklady, ať už na Slovensku, nebo Maďarsku, tak všude jsou ceny podstatně vyšší než u nás,“ tvrdí.

Příčinou je podle Stárka konzervatismus, který tu vládne už od 90. let minulého století. „Zatímco většina cen se srovnávala, v gastronomii ten nárůst nenastal. Díky tomu máme poměrně hodně zákazníků a lidé jsou ochotni akceptovat, že zaplatí více za spotřební zboží. Těžko už ale vstřebávají, že by měli zaplatit více i v restauracích,“ pokračuje s tím, že v současné chvíli už není možné, aby se provozovatelům dramaticky zvyšovaly náklady a zároveň ceny pro koncového zákazníka zůstaly stejné.

Podle majitele několika pražských restaurací Zdeňka Pohlreicha se jako zákazníci příliš upínáme k představě zafixovaných cen, které se nám líbí. „Nikdo nemůže ignorovat ekonomickou realitu. To, že stoupají náklady na provoz firem, je nad slunce jasné a nemyslím si, že hospodští mohou hrát nárazník mezi veřejností a dodavateli,“ komentuje situaci v gastronomii.

To, jestli zdražování přispěje k většímu odlivu hostů z restaurací, se podle něj nedá předvídat. „Doufám, že ne, ale do budoucna nikdo nevidí. Obecně si myslím, že se to bude řešit hodně regionálně. Někde mají lidé pocit, že kvůli tomu, že se zdraží něco o desetikorunu, by měli jít na barikády. Pro někoho je to normální a pro někoho je to vysloveně málo. Ale v zásadě se zkrátka musí prodávat za peníze, které jsou zaprvé lidé ochotni zaplatit a zadruhé, které dávají ekonomický smysl,“ vysvětluje podnikatel.

Vlastní krabička, nebo polední menu

Z již zmíněného průzkumu vyplývá, že krabičková forma stravování, tedy to, že si lidé nosí do práce vlastní jídlo z domova, je momentálně nejčastější. Zkušenosti zaznívající z firem, které Seznam Zprávy oslovily, se ale různí.

Změnu ve stravovacích návycích svých kolegů vnímá například Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti Manpower. „V kanceláři máme v centrální části desetimetrový bar a po covidu je teď často úplně plný, zatímco dříve ho zaměstnanci využívali minimálně. Myslím si, že během pandemie si lidé zvykli jíst doma, navíc jim vlastní jídlo šetří čas a mohou dříve skončit. A současně je pravda, že v restauracích se teď hodně zdražilo,“ popisuje zkušenost.

Naopak mluvčí společnosti O2 Veronika Zachariášová uvádí, že žádné přelivy ani trend ústupu od jídelen k vlastním krabičkám na pracovištích aktuálně nepozorují.

„Každý má možnost si zvolit, co mu nejlépe vyhovuje. Také proto se společnost O2 vydala již před časem cestou stravenkového paušálu, aby si každý ze zaměstnanců mohl vybrat, kde a jak se chce stravovat – zda v restauracích, smluvní jídelně, nebo si chce vařit ze surovin, které si sám nakoupí,“ dodává.

Ústup od stravování v restauracích nezaregistrovaly ani komunitní týmy z coworkingové společnosti Impact Hub. „Krabičky si nosí ti, co je nosili vždycky. A tím, že sídlíme v centru větších měst, je stravování v restauracích dostupné a časově nenáročné. Za pár minut máte objednán dovoz nebo jste v restauraci a dáte si, na co máte zrovna chuť,“ uvedla marketingová specialistka Vesna Mrázková.

Anketa

Jak se stravujete v práci?
Chodím na obědy do restaurace.
9,4 %
Ve firemní jídelně.
13,8 %
Nosím si jídlo z domova
76,8 %
Celkem hlasovalo 2819 čtenářů.
Sdílejte článek

Reklama

Doporučované