Hlavní obsah

Předčasně do penze? Lepší než se nechat v práci buzerovat, vysvětlují lidé

Foto: Shutterstock.com

Otrávení atmosférou v práci – i to je jeden z důvodů, proč lidé jdou raději do předčasného důchodu. (Ilustrační snímek)

Reklama

1. 11. 2022 7:05

Spíše než zdravotní komplikace je podle zkušeností odborníků hlavním důvodem předčasných odchodů do penze přehlížení lidí nad 50 let v práci. Roli hraje i chuť si ještě užít život.

Článek

Do předčasného důchodu šla Dagmar Kaňoková z Moravskoslezského kraje tři roky před řádným termínem. Popisuje, že jedním z důvodů byla pracovní atmosféra.

„Nechci říct, že by to bylo přímo pohrdání, ale bylo mi naznačováno, že jsem stará, že je mi přes 55 let a už nerozumím věcem,“ říká i po několika letech mírně rozzlobeně.

„Stejně se zachoval i můj manžel, šel také dříve do důchodu, z pozice dělníka. Úplně to samé… Cítil něco jako pohrdání, jednalo se s ním ve stylu, že mladí umí lépe,“ vypráví seniorka s tím, že ani u manžela si kolektiv nepovažoval jeho dlouholeté zkušenosti s řemeslem.

Že se oba rozhodli jít do předčasného důchodu i na úkor menších penzí, nelitují. „Vůbec, udělali jsme si rozpočet a víme, co můžeme a co nemůžeme, a máme se dobře,“ tvrdí Dagmar Kaňoková. Sama se vrátila ke stolnímu tenisu, který dlouho hrála závodně, a s manželem si užívají, že získali čas věnovat se tomu, co je baví, a potkávat se s lidmi.

Dagmar Kaňoková je i předsedkyní Centra aktivních seniorů a líčí, že z podobných důvodů míří do dřívějšího důchodu i další. „Ještě to můžou být zdravotní důvody, ale všeobecně si lidé řeknou, že jim to nestojí za to. Je jim přes šedesát a nestojí jim za to se nechat v práci buzerovat, že nejsou dostatečně namotivováni,“ odkazuje seniorka na fráze, které sama slýchala.

Předčasné důchody? Podle expertů je to problém

Jak už Seznam Zprávy napsaly, počet lidí odcházejících do předčasného důchodu neustále roste: ve třetím čtvrtletí letošního roku předčasnou penzi pobíralo 673 049 seniorů, to představuje 28,6 procenta ze všech vyplácených penzí.

Podle expertního týmu, který připravuje důchodovou reformu, jsou předčasné odchody do důchodu problém, který už dál nelze ignorovat – zejména proto, že do důchodu míří početně silné ročníky.

Statistiky České správy sociálního zabezpečení ukazují, že do předčasného důchodu míří častěji muži než ženy. Jde ovšem jen o mírný rozdíl, který se v čase příliš nemění. Aktuálně ve třetím čtvrtletí je v předčasném důchodu 30,4 procenta ze všech mužů důchodců a 27,4 procenta žen důchodkyň.

Podle oslovených odborníků jsou důvody k předčasnému odchodu do penze spíše měkké a statistikami ne vždy dobře zachytitelné, protože vyplývají z osobního a rodinného života, ale zejména i z postavení na trhu práce.

Část lidí se rozhodne jít do předčasného důchodu, protože se už není schopná uplatnit v práci.

„Znáte to, když se někoho chtějí zbavit, tak si najdou způsob, může to být i tak, že vás otráví natolik, že sami rádi odejdete,“ říká Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR, s tím, že úvodní příběh odchodu paní Dagmar bývá častým důvodem odchodu do penze.

„Další důvod je, že člověk třeba rok dva hledá práci, a když žádnou stálou nenajde, tak zvolí jako variantu odchod do předčasného důchodu. Člověk je namotivovaný, ale trh práce ho najednou nechce. Proto volí raději jistý příjem,“ říká Kateřina Musilová, koordinátorka projektu Zlatá práce při Nadaci Krása pomoci, která zprostředkovává práci lidem ve věku nad padesát let.

Neočekávají, že budou žít příliš dlouho

Tento důvod potvrzuje i Robert Jahoda z Masarykovy univerzity, vedoucí Katedry veřejné ekonomie a autor publikací o sociálních dávkách.

Vysvětluje, že zejména u manuálně pracujících se za vrchol schopností bere věk kolem 50 let a následně hrozí vyšší riziko vzniku nedobrovolné a opakující se nezaměstnanosti. Dodává, že letos ale Parlament schválil opatření pro snadnější zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku, kdy v případě částečných úvazků stát zaměstnavateli odpouští placení části povinných odvodů.

Část lidí má podle Roberta Jahody pocit, že se jim dřívější odchod do důchodu vyplatí. „Protože neočekávají, že budou žít příliš dlouho,“ říká vedoucí Katedry veřejné ekonomie.

Jako příklad uvádí člověka se základním vzděláním, manuálně pracujícího, který vidí, že ani jeho rodiče se nedožili příliš vysokého věku. „Pokud k tomu navíc kouří, může si takový jedinec říkat, že to jsou indicie, že ani já bych v řádném důchodu nepobyl moc dlouho. Pak je racionální a finančně výhodné jít do předčasného důchodu,“ doplňuje Jahoda.

Rovnou ale varuje, že lidé mají tendenci podceňovat věk svého dožití a průměrně žijí déle, než si původně mysleli.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí se zabýval důvody odchodu do předčasného důchodu před pěti lety. Z jeho šetření vyplývá, že do předčasného důchodu míří spíše právě nezaměstnaní. Obecně pak jmenoval tyto hlavní důvody: problémy v práci, to, jak vychází zaměstnavatel pracovníkovi vstříc, a pak to, zda vůbec člověk může najít dobré zaměstnání. Následně až poté rozhoduje fyzické zdraví a finanční výhodnost.

Například různé zdravotní problémy podle výzkumníků těsně před odchodem do důchodu řeší většina lidí. „Pokud se k takovým problémům připojí problémy jako pracovní stres, špatné vztahy na pracovišti či projevy ageismu, řada pracovníků zvažuje odchod do předčasného důchodu,“ uvádí autoři studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Užít si důchod, dokud to jde

Lenka Desatová zmiňuje, že odchodům do předčasného důchodu pomáhají i roky, kdy vláda mimořádně valorizuje důchody a je tak paradoxně výhodnější jít do předčasné penze než vyčkat na řádný termín.

„Letos je to markantní. Ale podobná situace se opakuje třeba jednou za čtyři roky. I to hraje roli,“ vysvětluje předsedkyně Rady seniorů ČR a dodává, že v posledních dvou letech byl dalším faktorem i covid, zavřené školy a potřeba, aby někdo dohlédl na děti, zatímco jejich rodiče pracují.

Další výraznou motivací jít do předčasného důchodu je chuť „užít si život“, dokud jsou na to ještě síly a zdraví. „Jsou to lidé, kteří chtějí cestovat, užít si rodinu a třeba vnoučata, dokud mají fyzické síly. Už chtějí mít jiné zájmy než práci,“ říká Kateřina Musilová z projektu Zlatá práce.

Robert Jahoda dodává, že jde především o páry, jež mají díky dvojímu příjmu „finanční volnost“. „Velmi tvrdá situace nastává později, kdy už jim je třeba 75 let a kdy jeden z partnerů umře. Stát v minulých letech navíc omezil nárok na pozůstalostní důchody a dříve nebo později pak jedinec skončí sám s jedním příjmem,“ zmiňuje Robert Jahoda s tím, že sice existuje záchranná sociální síť, ale ta nedokáže zcela vyřešit skokový propad příjmů takové domácnosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované