Hlavní obsah

Deset let poté ztrácejí firmy víru v právní stát. Do Vrbětic i proto přijel Pavel

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Na desítky milionů odškodného zatím marně čekají některé firmy, jichž se dotkly výbuchy ve Vrběticích. Prezident se problémem ve středu zabývá přímo na místě.

Reklama

Petr Pavel ve středu zamířil do Vrbětic, kde v roce 2014 opakovaně explodovaly muniční sklady. Pokračují tady soudní spory o odškodnění. Agenti ruské tajné služby, kteří za výbuchy patrně stojí, prchají před spravedlností.

Článek

Ani po deseti letech nejsou vyřešené všechny otázky ohledně výbuchů muničních skladů ve Vlachovicích-Vrběticích ve Zlínském kraji. Kromě neodsouzených viníků stát skrze své organizace nadále řeší odškodnění místních i vypořádání pozemků.

Do míst výbuchů, při nichž v roce 2014 zahynuli dva lidé, ve středu dopoledne dorazil prezident Petr Pavel.

Areál s muničními sklady spravují Vojenské lesy a statky. Z rozhodnutí vlády a kvůli zajištění vyšší bezpečnosti má státní firma vlastnit všechny pozemky v areálu. Scelení však není dodnes vyřešené.

Třeba město Slavičín vlastní v areálu přes 30 hektarů lesních pozemků. Vedení avizuje, že je ochotné se dohodnout na případné směně parcel, ale jednání nadále pokračují.

„Z hlediska nevypořádaných vlastníků je Slavičín asi ten největší případ. Státu se podařilo vypořádat asi z 90 procent. Zbytek přestavuje naše město, které požaduje za pozemky adekvátní náhradu, tedy obdobné kvality jako původní les, který byl později zničen muničními sklady,“ sdělil starosta Tomáš Chmela (nez.).

Jednání vojenských lesů považuje za korektní, ale zdlouhavé. „Po opakovaných jednáních se to snad někam hýbe. Rád bych vzkázal i panu prezidentovi, že je potřeba vypořádání dořešit,“ doplnil starosta.

Vojenské lesy a statky v úterý na dotazy redakce nereagovaly.

Peníze dostaly tisíce místních

Politici kvůli odškodnění v minulosti schválili speciální zákon. Norma je účinná od ledna roku 2022. Odškodnění se mimo jiné dočkalo 8980 lidí. Jednotlivec mohl získat až 90 tisíc korun, čtyřčlenná rodina 360 tisíc korun. „Ministerstvo vnitra na odškodnění fyzických osob vyplatilo částku v celkové výši 310 milionů korun,“ uvedla mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá.

Výši částky určilo rozhodné období mezi 16. říjnem 2014, tedy dnem exploze prvního skladu, a 13. říjnem 2020 jako dnem ukončení zásahu. Za každý den měli lidé nárok na 300 korun, 100 korun, respektive 20 korun. V případě města Slavičín zákon částky krátí na 20 procent, protože jeho obyvatelé už byli dále od výbuchu, ovšem s výjimkou lidí z místní části Divnice.

Po zásahu Ústavního soudu se o peníze mohli nově přihlásit také lidé, kteří v dotčených obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. O odškodné tak dodatečně žádalo několik stovek místních.

Ministerstvo vnitra vyplatilo na náhradě škody za omezení po výbuchu i pět obcí v okolí skladů. Celkově obdržely asi 310 milionů korun, v případě Zlínského kraje šlo o 59 milionů korun.

Odškodnění pro obce za výbuchy

  • Bohuslavice nad Vláří – 36 568 000 korun
  • Haluzice – 15 976 000 korun
  • Lipová – 36 064 000 korun
  • Slavičín – 104 290 000 korun
  • Vlachovice – 116 560 000 korun
  • Zlínský kraj – 59 000 000 korun

Poznámka: Částky určuje zákon na základě podílu z rozpočtového určení daní. Zákonodárci o něco vyšší částku přiřkli obci Haluzice, protože má jen 72 obyvatel a dostala by tak velmi nízké odškodnění.

Třeba Bohuslavice nad Vláří inkasovaly přes 36 milionů korun. Z peněz opravily dva mosty, v květnu také začnou stavět cyklostezku. „Peníze jsme nerozházeli. Jednáme v tom s rozmyslem, uložili jsme je na dobrý úrok a z toho postupně čerpáme. Po cyklostezce se dostaneme až na Slovensko. Nemůžu mluvit za občany, ale obec je s vypořádáním víceméně spokojená,“ uvedl starosta Bohuslavic František Machuča (nez.).

Podobně to vnímají ve Slavičíně. „Cítím, že po letech stagnace, kdy město trpělo uzávěrami, přítomností armády a omezením dopravního provozu, teď nastal rozvojový impulz. Lidé opravují své nemovitosti. Postavili jsme dvě desítky bytů, další chystáme. Velmi to oceňujeme,“ doplnil starosta Chmela.

Seznam Zprávy už dříve popsaly, že místní zákonné vypořádání většinou uvítali. „Samozřejmě to potěší. Žádost vyplňovala dcera, nechávala v ní telefonní číslo a z ministerstva už jí potvrdili přijetí,“ říkala v lednu 2022 padesátnice Helena Míčová.

Odškodnění se naopak nedočkaly firmy, podle starosty Chmely jich byla asi třicítka. „Měly zadokladované škody. Vyčíslily ztrátu z výroby, pracovníci nesměli vstoupit do svých podniků. Lidé zůstali doma na překážkách. Firmy se odškodnění nedočkaly. Nejspíš už přestaly věřit v právní stát,“ sdělil starosta Slavičína.

Česko prostřednictvím Ministerstva vnitra vede dva soudní spory se společností Imex Group s.r.o., která měla v areálu pronajaté muniční sklady, v nichž byla uskladněna munice a zbraně. Právě v prostorách firmy došlo k explozím. „Označená společnost požaduje náhradu škody ve výši zhruba 72 milionů korun za zbrojní materiál, který byl v důsledku výbuchů znehodnocen,“ sdělila mluvčí Malá.

Foto: hrad.cz

Prezident si v úterý v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku prohlédl společnost Ton, která vyrábí ohýbaný nábytek. Na chvíli se i zapojil do práce.

Vybrané pozvánky

Prezident Pavel dnes míří přímo do areálu muničních skladů, mimo jiné se potká se starosty Vlachovic, Lipové a Haluzic.

Starosta Slavičína Chmela zalitoval, že k němu pozvánka nezamířila. „Muniční sklady Vrbětice leží z největší části na katastru našeho města. Na návštěvu jsem nebyl pozván. Nevím proč. Lidsky mě to mrzí, ale beru to jako fakt,“ sdělil Chmela pro Seznam Zprávy.

Podle prezidentské kanceláře toto Hrad neřešil. „Přesný program ve Vlachovicích a pozvánky hostů řešilo hejtmanství. S dotazy se prosím obracejte na něj,“ reagoval mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga.

Hejtmanství dlouhodobě marně žádá od vlády provedení hloubkového pyrotechnického průzkumu i mimo areál skladů. Munice a úlomky totiž létaly stovky metrů daleko. Také toto téma chtějí starostové s prezidentem řešit. „Na setkání ve Vrběticích kraj dostal prostor 30 minut, proto jsme po dohodě se starosty pozvali na setkání s panem prezidentem pouze ty, kterých se provedení průzkumu na území jejich obcí zásadním způsobem dotýká,“ sdělil pro Seznam Zprávy hejtman kraje Radim Holiš (ANO).

Doplnil, že o setkání s prezidentem usilovali i další starostové, ale nebylo možné vyhovět všem. „Panu starostovi Chmelovi jsem to osobně vysvětlil a mé zdůvodnění přijal,“ řekl hejtman.

Podezřelí unikají soudu

Česká justice se ani po letech s výbuchy nevypořádala. V dubnu 2021 vládní představitelé upozornili, že za explozemi ve skladech firmy Imex patrně stojí agenti ruské tajné služby. Bezpečnostní složky označily za hlavní podezřelé agenty Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Rusko zapojení popřelo. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českou republikou a Ruskem a ke vzájemnému vypovídání diplomatů. I vzhledem k mezinárodní situaci se agenty nepodařilo dostat před soud.

Výbuchy ve Vrběticích

  • K explozím ve vrbětickém armádním areálu došlo v roce 2014. Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci téhož roku. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group.
  • V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav.
  • České bezpečnostní složky měly důvodné podezření, že do ničivého výbuchu muničního areálu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, což na jaře vyvolalo diplomatickou roztržku s Ruskem.
  • Okolní obce byly opakovaně evakuovány, až do října 2020 tam záchranné složky čistily areál od trosek a nebezpečných částí munice.
  • Po tříletém pátrání v pondělí policie oznámila závěry jednoho z nejsledovanějších vyšetřování posledních let. Potvrdila, že za explozí muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku stálo Rusko, konkrétně dva jeho tajní agenti.

Reklama

Doporučované