Článek
Psychiatr Jan Cimický je obžalován ze čtyř znásilnění a desítek případů vydírání. Soudce prvoinstančního Obvodního soudu pro Prahu 8 Petr Novák měl v polovině listopadu 2024 možnost Cimickému udělit trest v rozmezí šesti měsíců až pěti let. Rozhodl se pro nejvyšší sazbu.
„Z několika důvodů. Kvůli době, kterou páchal trestnou činnost, to znamená během čtyřiceti let. Také kvůli rozsahu trestné činnosti. Máme zde 39 jednotlivých, samostatných trestných činů. Významnou přitěžující okolností bylo, že řada poškozených byla v té době mladší osmnácti let,“ vyjmenoval před půldruhým rokem hlavní důvody udělení trestu.
„Dále, že spáchal trestný čin využívaje nouze a tísně poškozených. Ty ženy k němu přicházely jako psychiatrické pacientky. Měly problémy, byly zranitelné a on zneužil vztahu lékař - pacient pro uspokojení vlastních sexuálních tužeb,“ uvedl dále.
Soudce v ústním rozsudku zdůraznil, že na obětech to zanechalo významné negativní následky. Jmenoval ztrátu důvěry v muže, v lékaře, v psychiatrii, poškození rodinných, partnerských a intimních vztahů.
„Obžalovaný se obětem nijak neomluvil, žádnou sebereflexi ve vztahu k poškozeným neprojevil, nezbývá než toto zadostiučinění přiznat v peněžité výši,“ vysvětlil, proč Janu Cimickému nařídil zaplatit náhradu nemajetkové újmy. Ženy po něm požadovaly dohromady zhruba šest milionů korun. Od 80 do 120 tisíc. S jednou výjimkou.
„Částky považuji za přiměřené a adekvátní k tomu, jak bylo poškozeným zasaženo do jejich života. Jedna poškozená žádala 500 tisíc korun, které jsem přiznal, protože jednání obžalovaného mělo vliv i na její dceru,“ dodal soudce Novák na vysvětlenou.
„Ještě jednou a znovu“
Advokát Jana Cimického se proti verdiktu odvolal a uspěl. Odvolací senát přesně před rokem konstatoval, že Novákův rozsudek je formálně nepřehledný, zmatečný a trpí zásadními nedostatky jako třeba podrobnějšími výpověďmi svědkyň, a tudíž mu případ vrátil zpět k přepracování.
„Odvolací soud nehodnotí, jestli se něco stalo, nebo nestalo. Jestli ta která svědkyně vypovídala věrohodně nebo nikoliv, ale konstatuje, že nelze vycházet z tohoto rozsudku, protože trpí takovými vadami, že není možné jej nahradit v rámci odvolacího řízení. Jedná se o zásadní vady, které musí soud prvního stupně vyřešit,“ konstatoval Pavel Benda, soudce odvolacího Městského soud v Praze. A uvedl příklad.
„Rozsudek v části odůvodnění vůbec neobsahuje konstatování toho, co se stalo. To se týká třeba případů svědkyň, které byly v přípravném řízení vyslechnuty na záznam, ale soudce v rozsudku jen konstatuje, že byly přehrány výpovědi těchto svědkyň, ale co vypověděly, to v rozsudku vůbec nemáme,“ dodal.
Soudce Petr Novák z obvodního soudu pro Prahu 8 tedy v září minulého roku znovu případ otevřel. Sedmasedmdesátiletý psychiatr, který svou vinu dlouhodobě odmítá, nedorazil ani na jedno jednání. Stejně tak před soudem už znovu nevystoupily oběti.
Státní zástupkyně opět navrhla pro Cimického pětileté vězení a desetiletý zákaz činnosti, psychiatrův obhájce Miroslav Kučerka navrhuje zproštění obžaloby. Během středečního jednání by měl proběhnout neveřejný výslech znalkyně, která posuzovala důvěryhodnost jedné z obětí, následně by měly zaznít závěrečné řeči a není vyloučeno, že padne i rozhodnutí.
Čeho se měl lékař dopustit
Jeden z nejsledovanějších případů odstartovala v říjnu 2021 herečka a zpěvačka Jana Fabiánová. Zveřejnila status na sociální síti, kde známého psychiatra obvinila ze sexuálního napadení. Následně se začaly přidávat další ženy. Například moderátorka České televize Martina Vrbová Hynková, kterou prý před 21 lety při přípravě televizního pořadu povalil na sedačku a začal ji osahávat a líbat.

Jan Cimický se objevil pouze u prvního jednání soudu a vinu odmítl.
Případem se začala zabývat policie a v červnu 2023 Jana Cimického obžalovala z 35 případů vydírání a čtyř znásilnění. Těch se měl dopustit v letech 1979 až 2019. Žalobkyně Martina Adámková tvrdí, že Cimického oběti byly pacientky Psychiatrické nemocnice Bohnice a později také centra duševního zdraví Modrá laguna. Mělo jít rovněž o jeho studentky, leckdy mladší 18 let, nebo ženy, které ho navštívily v ordinaci z pracovních důvodů nebo které s ním vystupovaly na literárním festivalu.
Panenství za zásluhy
Případ se před dvěma a půl lety dostal k Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Během jedenáct měsíců trvajícího líčení, čtrnácti soudních dnů byly vyslechnuty desítky obětí, dohromady 85 svědků. Většinou vypovídali za zavřenými dveřmi. Obžaloba popsala jeden z prvních případů z roku 1978.
„Poškozenou, které v té době bylo 16 let a která byla převezena z nemocnice Bulovka do psychiatrické léčebny Bohnice z důvodu neúspěšného pokusu o sebevraždu, po vyřízení administrativních záležitostí odvedl do své kanceláře, kde ji nejprve začal poslouchat fonendoskopem, a to tak, že ji svlečenou do půl těla osahával na prsou a v rozkroku, což ji šokovalo,“ popsala žalobkyně Martina Adámková.
Cimický se podle obžaloby v mnoha případech pokoušel zneužít pacientky, které léčil akupunkturou, tedy jim zapíchl jehličky do těla. Ženy popsaly, že se kvůli tomu mohly jen obtížně bránit. Poté je začal osahávat, líbat a v některých případech i sexuálně zneužívat.
„Pokoušel se o pohlavní styk s odůvodněním, že panenství je jen dívky, která si ho zaslouží. To se mu nepodařilo, neboť mu různě uhýbala a při tom opakovala, že nechce. Nakonec se uspokojil sám rukou. Dotyčná se mnoho let s událostí nikomu nesvěřila, mimo jiné ztratila zcela důvěru v psychologii a psychiatrii, snažila se na to zapomenout,“ popsala obžaloba další z případů.
Oběti opakovaně mluvily o tom, že nedokázaly vzdorovat autoritě lékaře. Některé pacientky popsaly, že byly utlumené v důsledku použití léků. Cimický jim podle obžaloby ordinoval například Xanax. „Nebránila se i proto, že byla pod vlivem léků,“ psalo se doslova v obžalobě.
Jsem nevinný, ale omlouvám se
Jan Cimický se u soudu objevil pouze jednou u prvního jednání a vinu odmítl.
„Musím zcela odmítnout, že bych se kdy dopustil znásilnění nebo jakéhokoli sexuálního násilí či nátlaku. Stále přemýšlím nad tím, zda je možné, aby si některá z mých pacientek mohla vyložit mé jednání špatně,“ uvedl ve své obhajobě, kterou přečetl z papíru.
„Mé jednání bylo vždy vedeno pouze a jedině s úmyslem a cílem léčit pacienta, a pokud to bylo pochopeno některou pacientkou jinak, tak se za to hluboce omlouvám a chápu to jako profesní selhání,“ dodal.
Psychiatr a spisovatel Jan Cimický
Narodil se 23. února 1948 v Praze. Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Psychiatrii se začal věnovat hned po studiu. Čtvrt století působil v psychiatrické léčebně v Bohnicích (nyní Psychiatrická nemocnice Bohnice).
V letech 1981–1996 tam zastával funkci primáře socioterapeutického a rehabilitačního oddělení. Poté, co byl kvůli obtěžování pacientek propuštěn, otevřel v roce 1996 centrum duševní pohody Modrá laguna, kde stále působí.
Nevím, vím
Soudce obvodního soudu Petr Novák si během projednávání kauzy předvolal řadu jeho kolegů a podřízených. Například bývalé lékařky a zdravotní sestry z centra duševního zdraví Modrá laguna, které Jan Cimický vedl, sdělily, že o žádném obtěžování neslyšely ani se jim pacientky s ničím podobným nesvěřily.
„Za celých deset let jsem nic takového nerozpoznala nebo nezachytila, ani vůči mně, ani vůči pacientkám,“ popsala zdravotní sestra Štěpánka Galová.
„Myslím si, že se to nemohlo stát, tam je vždy takový mumraj,“ vypověděla psycholožka, bývalá profesionální tenistka Helena Suková.
Jinou zkušenost nastínil bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Zdeněk Bašný. Uvedl, že Cimický „byl odejit“ z léčebny právě kvůli obtěžování pacientek. Jeho chování bylo v rozporu s lékařskými postupy. „Popisovaly nějaká osahávání, přesně si to nevybavuji,“ uvedl u soudu Bašný.
Svědectví dodala významná sexuoložka Hana Fifková, ke které část žen po obtěžování či napadení Cimickým docházela. Ženy podle ní popisovaly různé typy napadení, od francouzských polibků přes osahávání na intimních partiích až po nucení k manuální stimulaci lékařova penisu. Oběti podle ní věc hlásit nechtěly, a to buď kvůli pocitu viny, že se nedokázaly ubránit, nebo proto, že Cimický byl významný lékař a obávaly se, že jim nikdo nebude věřit.
Narcis bez empatie
Obvodní soud pro Prahu 8 si nechal vypracovat dva posudky od znalců z oboru psychologie a psychiatrie.
„Tím dominantním rysem je, že pan doktor je poměrně málo empatický,“ zhodnotil znalec v oboru psychologie Pavel Král. Podle jeho zkoumání Jan Cimický netrpí duševní poruchou, má ale různá osobnostní specifika – zmíněnou sníženou empatii, klade důraz na vlastní význam či výjimečnost. „Pokud by byla pravda to, co je mu kladeno za vinu, tak by to dávalo z hlediska psychologického a psychiatrického smysl,“ uvedl u soudu.
K podobnému závěru došel i znalec z oboru psychiatrie Jakub Šimek. U soudu uvedl, že Cimický má narcistní poruchu osobnosti, kdy prosazuje své cíle na úkor ostatních.
„U pana obžalovaného je zřejmé jisté zaujetí mocí, patrné prosazování vlastních zájmů a přístupů, tendence nabízet přijatelné vysvětlení pro chování, které ho přivádí do konfliktu se společností, a vztahy nepopisuje jako citově hluboké,“ uvedl.
Veřejné tajemství
Před soudem vypovídali také novináři, kteří se s Janem Cimickým během své práce setkali. Například bývalá redaktorka časopisu Spy, která o jeho chování k pacientkám napsala článek už v roce 1998. Mluvila se ženami, které se jí s obtěžováním svěřily. Řekla, že kvůli článku jí dva muži vyhrožovali, ať „nechá pana doktora na pokoji“.
Soud vyslechl i bývalého novináře TV Nova, který chtěl o Cimickém natočit reportáž. I on mluvil s několika ženami, které mu řekly, že je známý psychiatr obtěžoval. Do ordinace proto poslal figurantky se skrytou kamerou, jedné z nich psychiatr kladl sexuální otázky nebo jí měl aplikovat akupunkturní jehly do blízkosti intimních míst. Cimický se ale podle něj o reportáži dozvěděl a figurantce řekl, ať si najde jiného doktora. Jednu z nahrávek předal svědek podle svých slov policii jako důkaz, co se stalo se zbylými nahrávkami, ale neví.
Některé z dívek měly podle obžaloby dlouhodobé následky a podle svých právníků dosud cítí úzkosti nebo se sebeobviňují. Po Cimickém většina požadovala náhradu újmy v částkách od 80 tisíc do půl milionu korun. Dohromady téměř šest milionů korun.

















