Roupy se lidé nakazí častěji, než to vypadá. Chybí navíc lék pro těhotné

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Není to nic výjimečného. I když se s nákazou pojí poměrně velké stigma. Roupi se ale objevují relativně běžně hlavně v dětských kolektivech.

Rodiče školkových dětí to vědí moc dobře, protože upozornění se spolu s dalšími zprávami o přenosných nemocech objevují na nástěnkách, ať už těch elektronických, nebo přímo ve školách. Což je i nedávný případ Michaely.

„Ve školce už jednou loni taková cedule visela. My jsme to měli ale poprvé. U syna jsem na to přišla náhodou při nutné toaletě během bruslení,“ popisuje Michaela svou zkušenost.

Roupi jsou lidskými parazity, kteří přežívají v lidském střevě. Nezpůsobují většinou závažnější komplikace, ale mohou vyvolávat u dětí nespavost a s tím související únavu, nebo noční pomočování.

V noci totiž samice roupa vylézá z konečníku a klade vajíčka v jeho okolí, což může vést k dráždění a svědění. Obvyklé je tak častější puzení ke stolici, řidčeji bolesti břicha a průjem.

„Některé děti nákaza ani neobtěžuje, ale pokud mají výrazné svědění, tak rodiče přijdou a napíšeme léky. Když se roupy pomnoží třeba více, tak už děti problémy mít mohou,“ vysvětluje praktická lékařka pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Ročně se v Česku objeví podle dat Státního zdravotního ústavu zhruba tisíc případů, během pandemie počty poklesly, teď se zase vracejí k vyšším hodnotám.

„Domnívám se, že tato čísla zdaleka nevypovídají o realitě,“ je přesvědčený Libor Mikeš z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a předseda České parazitologické společnosti.

Podle něj bude případů násobně více, protože většina infekcí se do statistik nedostane.

„Důvodem je evidentně to, že se nejedná o závažnou nákazu, a lékaři ji jednoduše nehlásí do systému,“ doplňuje Mikeš.

Situaci srovnává s daty o případech výskytu vší, které se také hlásí do Informačního systému infekčních nemocí. Loni se tak ve statistice objevuje jen 60 případů zavšivení v celé České republice, což evidentně nevypovídá o skutečnosti.

„Opačným případem je svrab, který je považován lékaři i pacienty za vážnou infekci, a tomu odpovídají čísla v hlášeních – až přes devět tisíc případů v roce 2023. Domnívám se, že reálná čísla u enterobiózy (nákaza roupy, pozn. red.) budou nejspíš ještě větší než u svrabu,“ dodává Mikeš.

Že je případů daleko více, než vyplývá ze statistik, potvrzuje i Státní zdravotní ústav (SZÚ).

„Výskyt enterobiózy je často asymptomatický a mnoho případů není v systému surveillance zachyceno. Odhad počtu nediagnostikovaných případů a podhlášenosti však v České republice neexistuje,“ vysvětluje mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

V Česku je na roupy dostupný jediný lék s účinnou látkou mebendazol. Problém je, že účinky léku nebyly dostatečně sledovány u dětí mladších dvou let, jak se píše v příbalové informaci. U dětí mezi prvním a druhým rokem tak musí vždy lékař rozhodnout, jestli přínos převažuje nad riziky.

„S naší lékařkou jsme se domluvili, že syn bude brát půl tablety,“ říká Marie, která řešila nákazu u svého rok a půl starého dítěte.

U dětí do jednoho roku se ale lék nemá používat vůbec kvůli velmi vzácným hlášením křečí. A nejde o jedinou skupinu, kde není léčba vhodná.

„Jeho podávání se nedoporučuje zejména těhotným a kojícím ženám, což je pro některé pacientky významná komplikace. Další lék, který se historicky u nás vyráběl, se jmenoval Pyrvinium. V současnosti se u nás nevyrábí, ani se léky se stejnou účinnou látkou do České republiky nedováží,“ dodává parazitolog Mikeš.

Takové pacientky buď zůstávají bez léčby, nebo si pomáhají stejnou cestou jako loni při loňském a předloňském nedostatku léků na horečku. Vyrážejí pro přípravek proti roupům do okolních zemí, kde je volně prodejný lék, který mohou užívat i těhotné a kojící.