Hlavní obsah

Ruské budovy jako reparace za Vrbětice? Starosta Prahy 6 by nebyl proti

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář

Reklama

6. 5. 18:05

Původně mluvil o tom, že Ruská federace „tu školu prostě navalí“, nyní řeší další postup s pražským magistrátem a Ministerstvem zahraničí. Dovede si představit i „započtení majetku vůči dluhům za Vrbětice“.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po loňském odhalení, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích stojí agenti ruské GRU, notně prořídlo obsazení ruské ambasády v Praze.

S vyhoštěnými diplomaty Česko opustili i jejich rodinní příslušníci a v metropoli zůstala řada prázdných prostor. Jedním takovým je střední škola při ambasádě Ruské federace.

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) už v březnu avizoval, že by chtěl budovu využít pro výuku ukrajinských dětí, které z rodné země do Česka prchly před ruskou agresí.

„Je mi úplně jedno, co si myslí ruský velvyslanec o mých kompetencích,“ napsal tehdy na twitteru a dodal: „Tu školu prostě navalí.“

S odstupem několika týdnů už není tak impulzivní. „Prvním krokem je si říct, co z budov, co tu po nich (Rusech) zůstaly, chceme. A pak vymyslet proces, jak na to,“ nastínil pro Seznam Zprávy postup vůči Ruské federaci, která je vlastníkem několika budov. 

Městská část proto žádá o součinnost pražský magistrát i vládu. Magistrát pro změnu kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) nabádá, aby udělal zákon, který by problematiku řešil. „Jsme připraveni na spolupráci s magistrátem i s vládou České republiky. Prozatím nás neoslovili,“ řekla Seznam Zprávám radní pro školství Prahy 6 Marie Kubíková (ODS), podle níž udělala městská část maximum.

To samé tvrdí i starosta Kolář: „Teď potřebujeme vědět, jestli je vůbec na straně vlády a České republiky zájem celou situaci tvrději řešit. Když ale vláda řekne, že ne, nemá cenu se tady o cokoliv pokoušet, protože to musí být koordinované – od vlády přes obec, respektive hlavní město a Prahu 6.“

Ministerstvo jako prostředník?

Další kroky nyní konzultuje s Ministerstvem zahraničí. „Ptáme se, jak bychom mohli postupovat vůči vlastníkovi budov, kterým je Ruská federace, protože do toho vstupují i prvky mezinárodního práva a bilaterálních smluv, které upravují ruské vlastnictví u nás,“ pokračoval Kolář.

Mluvčí resortu zahraničí Lenka Do upozornila, že případné rozhodnutí o vyvlastnění budov by s největší pravděpodobností vedlo k recipročním krokům z ruské strany.

„Pokud bychom chtěli přistoupit k tak drsnému kroku, jako je vyvlastnění, je to rozhodnutí vlády, ale museli bychom počítat s tím, že by nás Rusové mohli nařknout z nedodržování mezinárodních smluv,“ vysvětlila Do.

O reciprocitě mluví i Kolář, ale v jiném kontextu. Počet ruských diplomatů v Česku by se podle něj měl rovnat počtu našich diplomatů v Rusku. To samé by se mělo týkat i dalších administrativních pracovníků.

„Doufám a předpokládám, že ruské straně nedovolíme sem vrátit tak velký počet diplomatů a administrativních pracovníků. Předpokládám, že na české straně nebude zájem, aby se jejich přítomnost u nás obnovila v takové šíři jako před Vrběticemi,“ řekl starosta.

Celá věc má podle něj dvě roviny. První je otázka, zda potřebujeme Český dům v Moskvě a další nemovitosti, které tam Česká republika má. Druhou jsou budoucí diplomatické vztahy s Ruskem.

Také je podle něj důležité se zamyslet nad reparacemi a zda by k tomu nešel využít právě ruský majetek. „Vůbec bych se nebránil tomu, kdyby Ministerstvo financí řeklo: ‚My si od vás vezmeme tyhle budovy a započteme vám to vůči tomu dluhu za Vrbětice, nebo to pojďte vyměnit za Český dům v Moskvě.‘“

Hledání prostor pro výuku

V Praze 6 je podle Koláře 1500 ukrajinských dětí, které jsou školou povinné a je nutné je začlenit do výuky. Radní vytipovali několik objektů, které by těmto účelům mohly sloužit. Jde o Veleslavínský zámek, polikliniku pod Marjánkou, školu v majetku magistrátu v Bělohradské ulici a střední školu při ruském velvyslanectví.

„Naše ambice je těm patnácti stům dětí nabídnout prostory, které budou moct používat. Počítáme ale s tím, že s ruskou školou se to možná do září nestihne, protože je to běh na středně dlouhou trať. Ale pracujeme na tom,“ přiblížil starosta.

V souvislosti s ruskými majetky u nás nemluví pouze o možných školních prostorech. „Je tu řada dalších budov, u kterých zjišťujeme jejich stav a za jakým účelem je Rusové využívají. Například jde o autoservis na Sibiřském náměstí, který využívají jako kostel,“ doplnil.

Myslím si, že je na čase, aby skončilo ruské eldorádo, co tady v Bubenči předváděli. Zavírali celé ulice, což jsou veřejná prostranství, a zabírali je jen proto, že jsou po obou stranách ruské domy. Opravdu si nemyslím, že je teď Rusko v pozici, kdy by si mohlo diktovat, co a jak.
Ondřej Kolář (TOP 09), starosta městské části Praha 6

Veřejný zájem využít potenciál budov

Pokud by se zredukoval počet diplomatických pracovníků, objevilo by se více prázdných prostor, mezi nimi například i byty.

Ministerstvo zahraničí také z mnoha budov sejmulo diplomatickou ochranu, v praxi tak pro ně začaly platit tuzemské předpisy, jako jsou například stavební zákon. K Ruské federaci jako vlastníkovi tedy městská část musí přistupovat stejně jako ke komukoliv jinému.

Podle Koláře jde v hlavní řadě o to, aby byly budovy v souladu s českým právem. „Můžeme po nich vymáhat, aby nám doložili revize kotlů nebo revize komínů. Nikdo neví, v jakém stavu ty budovy vlastně jsou, a myslím si, že je ve veřejném zájmu, aby se to zjistilo. Kdyby tam třeba vybuchl nějaký kotel, máme půlku Bubenče pryč, a to nikdo nechce.“

I technicko-provozní záležitosti řeší městská část s příslušnými obory Ministerstva zahraničí. Starosta uvedl, že řada nemovitostí byla postavena v 70. letech minulého století a nikdy v nich nebyl nikdo kompetentní z radnice. Není tak známo, v jakém stavu jsou a zda vyhovují například požárním předpisům.

Kauza Vrbětice

Loni v dubnu přišly české bezpečnostní služby se zjištěním, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 mohou nejspíš dva agenti ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Při explozích v říjnu a prosinci 2014 zemřeli dva lidé.

17. dubna 2021 vyhostilo Česko osmnáct zaměstnanců ruského velvyslanectví, z toho 14 diplomatů. V reakci na to muselo z české ambasády v Moskvě odjet 20 zaměstnanců, z čehož šlo o 16 diplomatů. Následně vyhostilo Česko dalších 63 zaměstnanců ruské ambasády v Praze, protože vláda vyhodnotila krok jako nepřiměřený. Tím se srovnal počet pracovníků na úřadech obou zemí.

Česku vyjádřila podporu i většina evropských zemí, Spojené státy americké nebo Austrálie. V souvislosti s tím vyhostilo i několik dalších států některé z ruských diplomatů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované