Článek
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče v Česku. Podnětem senátorů, podle kterých je mechanismus smluv a úhrad nastavený tak špatně, že zdravotnictví uvádí do permanentní krize, se soudci zabývali od roku 2018.
Systém přezkoumávali se zdrženlivostí a respektem k dělbě moci, zdůraznil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
„Úkolem ÚS není být tvůrcem zdravotní politiky státu,“ uvedl soudce v úvodu obsáhlého odůvodnění. Zdůraznil, že jde primárně o politickou agendu a že sami senátoři mají možnost politickou cestou prosazovat změny.
Nález má přes 50 stran
ÚS rozdělil argumenty senátorů do sedmi okruhů, které se týkaly například vytváření a fungování sítě poskytovatelů zdravotních služeb, lékových center nebo rámcových smluv. V žádném okruhu nakonec soud nenašel důvod k zásahu. Nález, který má přes 50 stránek, přijali soudci jednomyslně, bez odlišných stanovisek.
Zemanův kandidát na ústavního soudce hájil exekuční byznys
„V řadě ohledů, jakkoliv reálná praxe nemusí být optimální, tak napadená ustanovení nejsou protiústavní a vždycky má přednost jejich ústavně souladný výklad,“ řekl Šimíček novinářům.
Padesátka členů horní komory Parlamentu poukazovala v návrhu například na rozdíly v kvalitě péče a délce čekacích dob v závislosti na místě bydliště, onemocnění a sociálním postavení. Pravidla úhrad označovali za neetická, úhradový systém za netransparentní, v cenotvorbě spatřovali vliv zájmových skupin a jejich dohod.
Návrh konkrétně směřoval proti několika částem zákona o veřejném zdravotním pojištění, zejména z oblasti stanovování úhrad, dále proti dvěma pasážím zákona o zdravotních službách, upravujícím činnost center vysoce specializované péče, a čtyřem vyhláškám.
Konkrétně šlo o vyhlášku, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, dále vyhlášku o rámcových smlouvách, část prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejném zdravotním pojištění a vyhlášku o stanovení hodnot bodu, výše úhrad a regulačních omezení pro rok 2019.
Ústavní soud zamítl cestu k zavedení třetího pohlaví v Česku
Za senátory v roce 2018 při podání návrhu jednal tehdejší člen horní komory Ivo Valenta (za Soukromníky). Úterního veřejného vyhlášení nálezu se nikdo z aktérů osobně nezúčastnil.
Ústavní soud se úhradami zdravotní péče zabýval opakovaně od 90. let. Například v roce 2015, kdy senátoři uplatňovali podobné výhrady, konstatoval, že úhradová vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.