Hlavní obsah

Ústavní soud zamítl cestu k zavedení třetího pohlaví v Česku

Foto: Seznam Zprávy

Ústavní soud ve čtvrtek rozhodoval, jestli úřední změně pohlaví musí předcházet operace.

Reklama

31. 3. 13:23
aktualizováno • 31. 3. 15:10

Ústavní soud zamítl změnu rodného čísla u muže, který nepodstoupil operaci pohlaví. Žádal neutrální či ženské rodné číslo, protože se nepřiklání k žádnému pohlaví. Soudci přitom rozhodli těsnou většinou.

Článek

Klíčovou otázkou o vnímání pohlaví v Česku se zabýval Ústavní soud. Jeho čtvrteční nález nepřímo zamítl zavádění třetího, neutrálního pohlaví. Soudci totiž nevyhověli stížnosti člověka, který žádal úřední změnu pohlaví bez předešlé chirurgické operace.

Justice řešila případ díky podnětu člověka, který se sice narodil jako muž, ale subjektivně se nehlásí ani k mužskému, ani k ženskému pohlaví. Kvůli ochraně soukromí požadoval změnu rodného čísla. Číselné znaky na začátku totiž jasně specifikují, zda je nositel muž, nebo žena. Stěžovatel chtěl neutrální či ženské rodné číslo, ministerstvo vnitra mu však nevyhovělo. Nepodstoupil totiž změnu pohlaví včetně operace, což je podle současných zákonů nutnost k úřední změně.

Podle soudkyně zpravodajky Milady Tomkové by vyhovění stížnosti znamenalo chaos ve státní správě a mnoho převratných změn při vnímání binární kategorizace pohlaví. V odůvodnění připomněla, že je dělení na muže a ženy ústavně konformní. „Toto dělení má určité právní a praktické dopady, pak se jeví logické, že stát informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává,“ píše se v nálezu.

Česko přitom bylo k převratným změnám ve vnímání pohlaví velmi blízko. Ke zrušení zákona nebo jeho části musí dát souhlas alespoň devět soudců z patnáctičlenného pléna. V tomto případě chtělo částečně vyhovět stěžovateli osm z nich, což ale těsně nestačilo.

„Byla by to změna paradigmatu a změna společenského života v Česku. V českém jazyce ani nemáme přiléhavý název pro jiné pohlaví než mužské a ženské. Vyhovění požadavku by znamenalo zavedení neutrálního pohlaví. Také by velmi podstatným způsobem byla rozvolněna pravidla pro změnu pohlaví,“ uvedla soudkyně zpravodajka.

Ústavní soud navázal na verdikt Nejvyššího správního soudu, který už dříve neposvětil úřední změny pohlaví bez operace. Podle jeho rozhodnutí většinová česká společnost vnímá pohlaví v binární kategorii muž a žena.

Podle pisatele stížnosti zákony porušují právo na tělesnou a duševní integritu, právo nebýt podroben špatnému zacházení a právo na soukromý život.

Ústavní stížností chtěl škrtat hned ve třech různých zákonech: občanském zákoníku, normě o specifických zdravotních službách a zákoně o evidenci obyvatel.

Vymezil se vůči části občanského zákoníku, podle níž má člověk změněné pohlaví až po chirurgickém zákroku při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.

Autor ústavní stížnosti také žádal škrty v zákoně o specifických zdravotních službách. Konkrétní odstavec paragrafu, že se změnou pohlaví u transsexuálních pacientů rozumí „provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“.

V zákoně o evidenci obyvatel zpochybnil specifikace rodného čísla podle pohlaví. Podle daného odstavce první dvojčíslí rodného čísla „vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50“.

Stížností se zabývalo plénum Ústavního soudu. O škrtech v zákonech smějí soudci rozhodnout jedině v tomto formátu a pro zrušení je potřeba nejméně devět hlasů. Původní soudkyni zpravodajku Kateřinu Šimáčkovou, která nově působí u Evropského soudu pro lidská práva, později nahradila Milada Tomková.

Zdrženlivá justice

Šimáčková původně navrhovala škrtnutí příslušného paragrafu v občanském zákoníku, což by znamenalo průlom v dosavadních zvyklostech vnímání pohlaví v Česku. V plénu však nenašla potřebnou většinu pro takový nález. Tomková proto později zpracovala odůvodnění zamítavého verdiktu.

Odlišné stanovisko nakonec zaujalo hned sedm soudců. Podle jejich názoru měla justice stížnosti částečně vyhovět škrtem paragrafu v občanském zákoníku. Nemají pochybnosti, že by změny pohlaví byly výsledkem krátkodobého rozmaru, a respektují, že právní řád je v mnoha ohledech založený na rozlišování obou pohlaví. Stávající podmínku na úřední změnu pohlaví podmíněnou předchozí operací však vnímají jako příliš restriktivní. Poukázali také na to, že v některých případech nejsou chirurgické zákroky možné. „Přitom jsou v situaci, kdy setrvávání v příslušném pohlaví jim způsobuje značné duševní útrapy. Podmínit změnu pohlaví tak razantním zásahem do tělesné integrity proto považujeme v 21. století a v prostředí naší civilizace za zcela nepřiměřené,“ uvedli soudci v disentu.

Podle argumentace Nejvyššího správního soudu má být soudní moc v podobných záležitostech zdrženlivá. Rozvolňování parametrů řádu, který většinová společnost považuje za přirozený, může podle něj zesilovat tlak na politické odmítání koncepce lidských práv.

Článek jsme aktualizovali v celém rozsahu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Změna pohlaví
Rodné číslo

Doporučované