Článek
Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Návrh podepsalo 24 senátorů, podle kterých je sporná úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek. Podle ústavních soudců však o přílepek nešlo. Zároveň zdůraznili principy „bránící se demokracie“.
Senátora Michaela Canova nález zklamal, dříve či později bude podle něj nová skutková podstata zneužita. „Je to jen otázka času,“ řekl Canov.
„Jsou-li odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům. Přezkoumávaná skutková podstata může sloužit i tomuto účelu,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové. Nejsou k němu žádná odlišná stanoviska.
Soudkyně zdůraznila, že právní úprava nesmí omezit svobodu projevu. „Není možné používat tu skutkovou podstatu jako nějaký žolík nebo bianco šek pro potírání nebo boj s nepříznivými nebo nevyhovujícími politickými názory a projevy,“ řekla novinářům Dolanská Bányaiová.
Soud se konkrétně zabýval dvěma částmi takzvaného lex Ukrajina VII, což je novela upravující některá opatření související s ruskou invazí na Ukrajinu. Na základě pozměňovacího návrhu poslanců, mezi kterými byl i tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), se součástí novely staly i změny v trestním zákoníku a trestním řádu, zejména pak zavedení neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu. Rakušan dnes uvedl, že skutková podstata prošla testem ústavnosti, zrušení by podle něj ohrozilo bezpečnost.
Podle senátorů šlo o přílepek, který nesouvisel s obsahem a smyslem novely. S tím ale Ústavní soud nesouhlasil. „Podle Ústavního soudu lze najít vztah účelu pozměňovacího návrhu a účelu původního návrhu zákona právě v potřebě reagovat na bezpečnostní krizi vyvolanou invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny. Ani skutečnost, že jde o obecnou skutkovou podstatu trestného činu nemířící pouze na Ruskou federaci, tento vztah nevyvrací,“ stojí v nálezu.
„Byl to zjevný přílepek, ale opravdu zjevný a jednoznačný,“ řekl Canov. Když poslanci vidí, co prošlo, budou to zkoušet znovu, doplnil advokát senátorů Jaromír Císař. Soud podle něj asi nechtěl dopustit, aby nová skutková podstata vypadla z právního řádu, protože ji považuje za potřebnou. „Musel velice zamhouřit oči a udělat velký kompromis, když připustil tak velké porušení čistoty legislativního procesu,“ uvedl Císař.
Senátoři měli výhrady také k obsahu zákona. „Neoprávněná činnost“ je podle nich neurčitý a zneužitelný právní pojem. „Jaké konkrétní jednání bude už trestné a které nikoli?“ ptali se v návrhu.
„Ústavní soud připouští, že základní skutková podstata je formulována poměrně široce, nicméně ji lze vyložit ústavně konformním způsobem,“ reagoval soud v nálezu. Podobně jako u každého trestného činu bude zákon postihovat jen „skutky významné, tj. dosahující určité hranice společenské škodlivosti“. Případné excesy při uplatňování zákona mají korigovat obecné soudy, případně Ústavní soud.
Letos v lednu policie zadržela člověka podezřelého ze špionáže pro Čínu. Byl obviněn právě z neoprávněné činnosti pro cizí moc. „Pro mě je to jednoznačně důkazem, že loni přijatý zákon, který stanovil práci pro cizí moc jako trestný čin, má svoje opodstatnění. A že tyto hrozby nesmíme podceňovat,“ řekl k události prezident Petr Pavel. Nový premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že změna zákona teď není na stole a koalice ji neřeší.
