Hlavní obsah

Soud zamítl změnu rozdělování daní krajům, někteří hejtmani verdikt kritizují

Foto: Daniela Krásenská, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Současný systém přerozdělování daňových výnosů krajům zůstává v platnosti. Ústavní soud zamítl návrh senátorů, kteří tvrdili, že pevně stanovené podíly neodpovídají dnešnímu vývoji ani potřebám jednotlivých regionů.

Článek

Ústavní soud (ÚS) ve středu zamítl podnět senátorů na zrušení současného systému rozdělování daní krajům podle pevně stanovených podílů. Někteří hejtmani a senátoři verdikt kritizují. Nynější systém podle nich není spravedlivý, když dostatečně nezohledňuje třeba počet obyvatel, rozlohu kraje nebo provozování krajských nemocnic.

Skupina 32 senátorů loni navrhla zrušit část zákona o rozpočtovém určení daní, protože podle nich neobsahuje mechanismus umožňující podíly z daní průběžně přizpůsobovat změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Senátoři chtěli zrušit ustanovení zákona, které zakotvuje způsob výpočtu, a přílohu, jež stanoví pevné procentní podíly krajů. „Procentní určení podílů je neměnné, procenta nejsou odvozována od žádných objektivně měřitelných či dynamických ukazatelů, které by reflektovaly skutečné potřeby či vývoj jednotlivých krajů,“ stálo v návrhu.

„Z hlediska rozdělení finančních prostředků mezi kraje jistě není ideální, že základem stávajícího systému nadále zůstávají fixní procenta pro jednotlivé kraje, jež dlouhodobě nereflektují dynamické změny a v podstatě udržují status quo,“ uvedl ÚS v nálezu. Systém ale podle soudců nelze posuzovat izolovaně. „Ačkoliv příjmy plynoucí krajům z napadené právní úpravy rozpočtového určení daní nemusí odpovídat aktuálním potřebám krajů, nelze přehlédnout, že stát krajům případné finanční deficity kompenzuje mimo nastavený systém pomocí jiných nástrojů,“ sdělil ÚS. Poukázal také na to, že politici diskutují o změně kritérií pro výpočet podílů krajů.

Soudce zpravodaj Jiří Přibáň zdůraznil, že v otázce daní je soud tradičně zdrženlivý a může zasáhnout jen v případě extrémní nevyváženosti, o kterou se v tomto případě nejedná. „Ústavnímu soudu obecně nepřísluší tuto problematiku posuzovat, jelikož je v dispozici zákonodárného sboru, jehož složení odráží výsledek svobodné a volné soutěže politických sil,“ uvedl Přibáň.

Zástupce senátorů Petr Fiala (klub KDU-ČSL) ČTK řekl, že rozhodnutí soudu respektuje. Pravidla je však podle něj nutné nastavit tak, aby odpovídala aktuální situaci. Poukázal na to, že rozdělení výnosů ze sdílených daní je nastaveno podle parametrů starých více než 20 let. „Mezitím se výrazně změnila ekonomická situace, počet obyvatel i rozsah služeb, které kraje zajišťují. Přesto systém zůstal prakticky beze změny,“ dodal.

Také představitelé krajů uvedli, že verdikt respektují, ačkoli je zklamal. „Je tam velké zklamání z toho důvodu, že Ústavní soud přijal jakousi zdrženlivou pozici a nerozhodl za mě ve prospěch občanů České republiky. Měl jsem možnost číst nález Ústavního soudu a co mi tam chybělo, byl občan,“ řekl ČTK hejtman a předseda Asociace krajů ČR Radim Holiš (ANO). „Pokud platím stejné daně v České republice, tak očekávám, že služby, které přes stát a kraj jdou pro občana, tak jsou financovány férově. A to se nedělo a to se neděje a ani Ústavní soud se k tomuto jasně nepostavil,“ doplnil.

Podobně se vyjádřila i středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Na síti X napsala, že nález ÚS respektuje, ale nesouhlasí s ním a bude usilovat o změnu systému, který podle ní není spravedlivý. „Je velký rozdíl, když některé kraje mají miliardy na účtech a z toho čerpají úroky a jiné kraje si ty miliardy musí půjčovat třeba od Evropské investiční banky, jako my na investice ve zdravotnictví,“ uvedla.

Předseda Asociace krajů ČR Holiš řekl, že asociace se bude věcí zabývat a na podzim chce mít dohodu většiny krajů nad novými kritérii rozpočtového určení daní. „Máme dohodu s vládou, že na podzim tuto konečnou diskusi máme uzavřít a donést na vládu,“ uvedl.

Doporučované