Hlavní obsah

„Spím pod dvěma dekami.“ Studenti si zvykají na nižší teploty na kolejích

Foto: ČTK

Ilustrační foto.

Reklama

Ani vysoké školy nejsou v šetření s energiemi pozadu. Na kolejích nabádají studenty, aby nepřetápěli pokoje. Někteří si však stěžují na zimu a připouštějí, že zas spotřebují více horké vody na zahřátí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„V noci spím pod dvěma dekami, aby mi nebyla zima. Přes den je v pokoji sice příjemně, ale minulý rok bylo rozhodně tepleji,“ říká studentka Miroslava L. Bydlí na brněnských univerzitních kolejích na náměstí Míru. Celé jméno říci nechce, ale redakce jej zná.

Univerzitní studenti na začátku topné sezony pociťují, že na energiích začaly šetřit i školy.

Podle mluvčího Masarykovy univerzity (MUNI) Radima Sajbota jsou pokoje na kolejích momentálně vytápěné na 21 stupňů Celsia. To je v průměru o tři stupně méně než v minulých letech.

Studenti si však stěžovali, že teploty v minulých dnech klesaly i hluboko pod dvacet stupňů. Kritizovali to v příspěvcích v univerzitním webu. „Osobně jsem šetrný člověk, nikdy jsem nepřetápěla, raději jsem se vždy přioblékla a zásady úspory elektřiny dodržuji také. Večery na kolejích jsou však letos velmi nepříjemné. Když večer klesne teplota, tak člověk spí v pyžamu, teplácích, mikině, má na sobě dvoje ponožky, peřinu, a i tak se kolikrát v průběhu noci zimou vzbudí…,“ napsala jedna z diskutujících.

Velké brněnské univerzity se startem topné sezony otálely. Teplárny Brno spustily dodávky tepla do domácností v pondělí 19. září poté, co průměrná denní teplota v Brně klesla pod třináct stupňů Celsia ve dvou po sobě jdoucích dnech. Tedy jak nařizuje vyhláška.

Na Vysokém učením technickém (VUT) zahájili topnou sezonu až v pátek. Start prý zpomalila havárie ústředního topení, která se objevila při topné zkoušce.

Podle mluvčího Masarykovy univerzity začala škola topit o dva dny dřív, tedy minulou středu. I tak to bylo podle mluvčího o dva týdny dřív než v minulém roce.

Jeden stupeň = šest procent nákladů

Je však jisté, že tolik co loni univerzita budovy včetně kolejí vytápět nebude. „Máme spočítané, že snížením teploty o jeden stupeň ušetříme zhruba šest procent nákladů za vytápění. Ovšem neplatí to lineárně. Například období uzavření škol z důvodu koronavirové epidemie ukázalo snížení spotřeby energií pouze kolem deseti procent,“ vysvětlil Sajbot.

Opatření, která univerzity zavádějí, se týkají kromě snížení teplot také zamezení přetápění v místnostech, zkrácené doby větrání nebo uzavření ventilů topení na chodbách. „Oproti předcházejícímu období striktně dbáme na dodržování teplot. Snížili jsme otopné křivky tak, aby nedocházelo k přetápění místností,“ popsal kancléř VUT Kamil Gregorek.

O snížení teplot v následujících měsících uvažuje i vedení Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. „Vytápění pokojů máme v této chvíli nastavené na 22 stupňů. Uvažujeme o snížení o jeden až dva stupně,“ vysvětlila mluvčí školy Kateřina Veselá.

Další opatření univerzita v zimě neplánuje. „Jelikož jsme na kolejích ČVUT před dvěma lety dokončili velký projekt energeticky úsporných opatření, máme v tomto ohledu s předstihem splněno,“ dodala Veselá. Opatření škole přinesou roční úsporu na energiích v řádu milionů korun.

Horká sprcha jde na dračku

Kroky vysokých škol k úspoře energií přinášejí i některé vedlejší problémy. Miroslava L. například upozorňuje na důsledky méně vytopených kolejních koupelen. „Tím, že bylo minulý týden chladno, tak se hodně studentů chodilo na dlouhou dobu zahřát pod sprchu. V koupelně je horší odvětrávání a začala se tvořit plíseň. Za ten týden třeba u nás ve sprchách zplesnivěl celý strop,“ sdělila.

Student VUT Jiří Jalůvka má proto do zimních měsíců obavy, jaká řešení by univerzity navrhly, kdyby školy začaly výrazněji šetřit i s teplou vodou. „Problém by pro mě byl, kdyby třeba vyhradili určité časové rozmezí, kdy poteče teplá voda. Jsem zvyklý vracet se v pozdních hodinách a v zimě si teplou sprchu rád dopřeji,“ řekl.

S aktuální teplotou na kolejích Pod Palackého vrchem je spokojený. ,,Teplota je zatím naprosto přijatelná, dokonce často větráme,” popsal.

Některé vysoké školy už dříve zavedly univerzitní desatera, která mají cílit na úsporu elektřiny, vody a tepla. „Odpovědný přístup k nakládání s energiemi, ohleduplné chování k životnímu prostředí a ke zdrojům patří k našim prioritám,“ popsal mluvčí MUNI Sajbot.

Podle některých obyvatel kolejí se však stále hodně studentů pravidly neřídí, naopak energiemi často zbytečně plýtvají.

Reklama

Doporučované