Hlavní obsah

„Stačí větší havárie a máme problém.“ Nemocnicím chybí dárci krve

Foto: Shutterstock.com

Počet prvodárců klesá. Zásoby krve ale v nemocnicích chybí. (Ilustrační obrázek)

Reklama

Nemocnice napříč Českem se potýkají s nedostatkem dárců krve a malými zásobami krve všech skupin. Lidé během prázdnin kvůli dovoleným darují méně, úrazů však v létě přibývá. Dlouhodobě chybí také prvodárci.

Článek

Fakultní nemocnice Ostrava přišla minulý čtvrtek s naléhavou výzvou mířenou na veřejnost.

„Během uplynulých dnů došlo k razantnímu snížení zásob s krevními přípravky. Žádáme proto všechny pravidelné dárce, ale i ty, kteří se k tomuto kroku ještě neodhodlali, aby přišli darovat krev,“ stojí v apelu.

Právě letní měsíce jsou pro nemocnice v tomto ohledu krizové. Lidé odjíždějí na dovolené a je náročnější je zastihnout.

Problémem může být také destinace, po jejichž návštěvě musí turisté měsíc čekat, než zase můžou jít krev darovat. Nejde přitom jen o exotické země, ale například i o Maďarsko, Rumunsko, pevninskou část Řecka či Berlín.

„Je to kvůli západonilskému viru, který se postupně posouvá na sever kvůli oteplování,“ vysvětlil Seznam Zprávám primář z transfuzního oddělení uherskohradišťské nemocnice René Kamrla.

Podle informací Ministerstva zdravotnictví byly v letošním roce v prostoru Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru hlášeny zatím tři případy infekce západonilským virem.

„Konkrétně z regionů Serres v Řecku, Hajdú-Bihar v Maďarsku a Parma v Itálii,“ přiblížil mluvčí rezortu Ondřej Jakob.

Omezení dárcovství spojená s cestováním

V rámci EU: darování bez omezení

Mimo EU: darování je možné měsíc po návratu

Tropické oblasti (s výskytem malárie): darování je možné půl roku po návratu

Západonilský virus:

Pokud návštěva země zahrnovala alespoň jedno přenocování, dárcovství je možné teprve za 28 dní od návratu. Omezení platí pro období 1. 5. – 31. 10. 2023, spektrum rizikových oblastí se přitom může v čase měnit.

  • Itálie: provincie Emilia Romana, Piemont, Lombardie, Veneto, Friuli-Venezia Giulia (orientačně ve vnitrozemí provincie severně od Toskánska a San Marina)
  • Maďarsko, Rumunsko, Srbsko: celá země
  • Řecko: pouze pevninská část, ostrovy ne
  • Německo: spolkové země Sasko-Anhaltsko, Sasko, Braniborsko včetně Berlína

Zdroj: Uherskohradišťská nemocnice

Víc dárců odchází

Nemocnice v Uherském Hradišti nebo v Hradci Králové mají jako jedny z mála v Česku dárců relativní dostatek, přesto se snaží hledat další.

Stav blížící se spodní hranici naproti tomu kromě Ostravy hlásí nemocnice v Olomouci, Brnu či Ústí nad Labem.

„Oproti běžnému měsíci máme dárců o 60 procent méně. Aktuálně vydáváme výzvy, telefonujeme dárcům a nemůžeme vypomáhat okolním nemocnicím, protože tak akorát jistíme provoz v té naší,“ řekla Seznam Zprávám primářka transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková.

Podle ní urgentně chybí takzvané „nulkové“ skupiny, tedy 0+ i 0-. Příliš pozitivní výhled nemá, krizové jsou podle ní právě nadcházející první srpnové týdny.

„V červnu jsme si udělali nějaké zásoby, naštěstí jsme neměli žádnou velkou havárii, která by spotřebovala hodně krve. Víc dárců ale odchází, než přichází, takže už teď jsme na dolní hranici normy a stačí větší nehoda nebo úrazy a máme problém,“ doplnila Galuszková.

Krev chybí i v ústecké nemocnici. „Zásoby jsou přes léto jako každý rok výrazně nižší u krevních skupin 0- a A-. Letos však není zcela uspokojivá situace ani v krevní skupině A+,“ uvedla mluvčí tamější nemocnice Jana Mrákotová.

Při darování je třeba zohlednit také zvýšený výskyt klíšťat. Jestliže člověka klíště kousne, opět může jít krev darovat nejdříve za čtyři týdny od jeho odstranění.

Chybějí prvodárci

Právě podobné odklady jsou jedním z důvodů, proč zásoby krve nemocnicím chybí, přestože v létě nemocnice evidují úrazů více. „Proto dárce prosíme, aby šli nejdřív darovat, a pak až jeli na dovolenou,“ apeluje Galuszková.

Jedním z důvodů pro nedostatek krve je také nízký zájem prvodárců.

Z dat ministerstva vyplývá, že zatímco v roce 2019 bylo prvodárců 30 657, loni jich bylo o více než 4000 méně.

Lékaři z oslovených nemocnic se shodují, že mezi prvodárci je zájem menší, více dárců ve vyšším věku ale zároveň končí, a tak dárcovskou základnu vlastně nenahrazují.

„Těch problémů je víc. Mladí mají pocit, že jsou důležitější věci a až tolik se nezamýšlejí nad tím, že jsou zdraví a mohli by někomu pomoct,“ řekla Galuszková.

Jednorázové kampaně, výzvy a nabírání dárců sice nárazově pomáhají, jedná se ale o dlouhodobý problém. „Potřeba dárců je kontinuální. Kdyby naše dárcovská kapacita byla o pár tisíců početnější, tak by to zřejmě vypadalo jinak,“ vysvětlil Martin Kořístka z ostravské fakultní nemocnice.

V registru dárců mají v ostravské nemocnici asi 12 tisíc lidí, z toho aktivně jich daruje 10 tisíc.

Nedostatek prvodárců souvisí také se stárnutím populace. „Nastupující mladší ročníky kvantitativně nedoplňují ty starší. Je zkrátka větší množství starších lidí než těch mladších a odráží se to i v tomto,“ doplnil Kořístka.

Reklama

Související témata:

Doporučované