Článek
Kolonie Šumava na Smíchově sice patří spíš mezi ty méně známé pražské vilové čtvrti, může se ale pyšnit významným unikátem. Rodinné domy zde vznikly najednou ve 20. letech podle návrhu architekta Eduarda Hniličky. Odlišují se tak spíše v drobnostech – spojuje je jednotné vzezření ve stylu takzvaného rondokubismu.
„Královské Vinohrady nebo Hanspaulka jsou oblasti, kde jsou velmi cenné stavby, vyřádili se tam ale mnozí architekti a není tam jedna vila jako druhá. Kdežto tady mají stavby jednotný charakter,“ chválí si místo, kde žije už od dětství, publicista Jan Čejchan.
„Proto mi přijde nevhodné mezi ně vrazit obludně vysokou a nepatřičně rozměrnou krychli, která jen cílí na počet metrů dobře prodejné obytné plochy,“ míní.
Naráží tak na spor, který v posledních měsících cloumá vilovou čtvrtí, která jindy naopak představuje klidný protipól jiných, nesrovnatelně živějších částí Smíchova. Přímo uprostřed vilové čtvrti má vyrůst moderní bytový dům. A část místních zuří.
„Kolonie Šumava byla postavena před zhruba sto lety a je třeba zachovat její ráz poklidné vilové čtvrti. Navrhovaná stavba je neestetická, velká a projev křupanství,“ uvádí místní obyvatelka Květoslava Fuksová.
Místní se bojí o soukromí
Pozemek na rohu ulic Nad Klamovkou a Nad Klikovkou vybočuje na první pohled už dnes. Ještě nedávno zde stála jedna z původních vil, která ale byla oproti ostatním v nepříliš dobrém stavu s opadanou fasádou a zanedbanou střechou.
Dnes místo ní člověk v zahradě za popadanými ploty najde jen rozrytý terén a zbytky stavebního materiálu. Nový majitel Pavel Novotný a jeho firma AGO Development nechali vilu loni zbourat.
Na místě plánuje stavět. Vyrůst zde má bytový dům se třemi plnohodnotnými podlažími, nad nimi ustupujícím podlažím a plochou střechou ve stylu, který se rondokubismu skutečně nepodobá.
„Na místě vznikne menší bytový dům s podzemními garážemi, určený pro dvě vícegenerační rodiny. Každá z nich bude mít zajištěné plnohodnotné a komfortní bydlení včetně vlastního zázemí, zahrad, teras, sklepních prostor a parkovacích míst,“ představuje projekt Pavel Novotný.
A to některým obyvatelům místních historických vil vadí. Proti stavbě se postupně postavilo 16 vlastníků domů a pozemků v blízkém okolí plánované stavby.
Jednou z hlavních námitek je to, že plánovaný „kolos“, jak jej sousedé nazývají, nezapadá do okolní zástavby – a to výškou, zastavěnou plochou i architektonickým stylem.
„Jednotnost staveb zde vytváří určitý genius loci, který lidé dlouhá léta udržují. Třeba i tím, že nechají vyrobit dřevěný plot podle původního návrhu, což je finančně náročnější oproti dnes běžnému oplocení. V minulosti tady byly problémy se stavebním povolením na půdní výstavby, aby někde nevznikl na střeše nějaký tvar, který neodpovídá sousedním domům. Kuriózní je, že pokud vilu koupí developer, tak ji může zbořit a libovolně si zastavět pozemek,“ říká Jan Čejchan.
Vedle toho místní tvrdí, že kvůli výrazné výšce domu přijdou o své soukromí. „Výška novostavby bytového domu v kombinaci s jejím umístěním ve svažitém terénu vytváří dojem výstavby vyhlídkové věže s vyhlídkovou terasou nad zahradami sousedních vlastníků,“ stojí v hromadném vyjádření protestujících, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Obávají se také ztráty hodnoty svých domů či toho, že by rozhodnutí mohlo sloužit jako precedent pro další rozhodování v oblasti, o kterou mají v poslední době developeři zájem.
„Nejde o odpor starousedlíků proti rozvoji, ale o respekt k místu, jeho historii a hodnotám, které nelze znovu vybudovat. Prosazení záměru by narušovalo architektonickou krajinu i z pohledu z jiných míst Prahy. Jedná se o stabilizované území a AGO Development v podstatě parazituje na krásném prostředí prvorepublikových vil,“ uvádí za starousedlíky Marie Martinovská.
Vyjádření developera
„Obavy občanů vnímám a respektuji, protože mají plné právo vyjádřit svůj názor. Na základě dosavadních odborných podkladů, stanovisek dotčených orgánů a přezkumů, které byly v projektu provedeny, lze konstatovat, že nic nenasvědčuje tomu, že by realizace stavby měla mít nepříznivý dopad na kvalitu jejich bydlení,“ říká developer Novotný.
Projekt podle něj prošel od roku 2023 rozsáhlým projednáváním se státní správou i samosprávou. Developer se může opřít o to, že dosud má na své straně zodpovědné orgány. Stavební úřad mu loni koncem roku na stavbu vydal povolení. Souhlasně se k záměru vyjádřil i magistrátní Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
K tomu přispělo i to, že lokalita je chráněna jen jako takzvané ochranné pásmo pražské památkové rezervace, a z hlediska zákonů a vyhlášek tak mohou památkáři pouze doporučit investorovi, aby respektoval hodnoty prostředí.
Novotný tvrdí, že už po jednání s občany přistoupil na kompromis a vyměnil architekta. „Projekt byl upraven z původní podoby pěti bytů na finální řešení se čtyřmi byty, zároveň došlo ke snížení o jedno podlaží včetně odstranění výtahové šachty na střechu. Zastavěná plocha prvního nadzemního podlaží byla také zmenšena z přibližně 370 metrů čtverečních na 270,“ uvádí Novotný.
Stojí si tak za tím, že protest proti jeho stavbě je účelový. Argumentuje i tím, že zatímco proti jeho stavbě okolí hojně protestuje, neděje se tak v souvislosti se záměrem jiné developerské firmy na sousedním pozemku.
Odvolání řeší magistrát
Sousedé se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolali. „Je pro mě šokující, jak snadno úřady umožní nevratné narušení, ne-li zničení rázu čtvrti, která byla před sto lety vystavěna s jasným záměrem: Vytvoření nadčasové zahradní ‚kolonie‘, která vykazuje jednotné architektonické prvky,“ říká další místní obyvatelka Johana Grohová.
Podle protestujících investor v dokumentaci argument, že budova neodporuje charakteru zástavby, podpořil srovnáním s domy, které se nachází již mimo vilovou čtvrť. Podobných pochybení se pak podle protestujících měl dopustit také stavební úřad, který tak podle nich účelově „deformoval“ území kolem stavby tak, aby ji bylo možné povolit.
To ale úřad odmítl. „Stavební úřad rozhodoval v souladu s právními předpisy, například stavebním zákonem, Pražskými stavebními předpisy, územním plánem, na základě doložených posudků a studií, projektové dokumentace vypracované autorizovanými osobami a v neposlední řadě na základě kladných závazných stanovisek dotčených orgánů památková péče, územního plánu, požární bezpečnosti, životního prostředí a podobně,“ uvedla vedoucí úřadu Dana Ševčíková.
Věc nyní řeší Odbor stavebního úřadu pražského magistrátu. „Odvolací řízení ještě není ukončeno a momentálně nejsme schopni sdělit, kdy k jeho ukončení dojde. Nic dalšího ohledně postupu bohužel nemůžeme sdělovat,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Praha 5 na straně protestujících
Jako jeden z podkladů v odvolacím řízení slouží i stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj z července. To uvedlo, že stavba je v souladu s územním plánem Prahy.
I to ale sousedé rozporují. Také ministerstvo podle nich posuzovalo stavbu podle celé lokality Hřebenka podle Územně analytických podkladů, jež má plochu asi 95 hektarů a nejde tedy o bezprostřední okolí stavby.
„Proti stanovisku byly podány podněty k přezkumu. Ministerstvo pro místní rozvoj jako nadřízený správní orgán je posoudilo a neshledalo jako oprávněné, o čemž byli podatelé informováni písemně sdělením ze 14. listopadu 2025. Ministerstvo dále eviduje stížnost na postup resortu, která zatím nebyla vyřešena,“ uvedl mluvčí resortu Roman Chrenčík.
Na straně protestujících je každopádně vedení městské části Praha 5. To do řízení o umístění a povolení záměru podávalo námitky, vyjádření k doplněným podkladům v řízení a odvolání proti společnému povolení záměru.
„Proti výstavbě objemných bytových domů v kolonii Šumava dlouhodobě bojujeme, byl to jeden z impulzů pro nastavení pravidel pro stabilizovaná území a strukturální plán charakterizuje lokalitu, abychom v takových případech lépe chránili zájmy městské části a občanů. I když původní plány developeři zmenšují, souhlas městské části nezískali,“ řekl radní městské části pro územní rozvoj Zdeněk Doležal.
Nejde o první případ, kdy se místní z Prahy 5 přeli o demolici či novou výstavbu ve vilových čtvrtích. Už několik let trvá spor o demolici Schieszlovy vily v památkové zóně Na Hřebenkách. Tu začal v roce 2023 bourat investor, po stížnostech místních mu ale magistrát pozastavil stavební povolení na výstavbu bytového domu. Od té doby se věc výrazně neposunula, podle zástupců investora se v domě usídlili bezdomovci.
K demolici se naopak povedlo stavebníkům dovést rohové vily na okraji kolonie Šumava u parku Klamovka. Tam už dnes stojí nová Vila Clemance. „Vestavovat moderní, podstatně větší bytové domy se čtyřmi až deseti byty do jednotných polí domků není dobré. Stalo se to v našem okolí už více než čtyřikrát,“ dodává jeden z protestujících Eduard Hulicius.
