Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nelegální zaměstnávání se v posledních letech v Česku rozšířilo takovým způsobem, že zástupci některých personálních agentur teď začínají hovořit o nutnosti vytvořit speciální úřednickou jednotku.
„Bude se muset podle mě udělat něco jako daňová kobra na pracovní trh. Budou to muset být vycvičení, silní chlapi, kteří se nebudou bát a budou vědět, po čem jít,“ říká generální ředitelka personální agentury Hofmann Persona Gabriela Hrbáčková s odkazem na speciální tým soustředící se na daňovou kriminalitu.
Podle jejích zkušeností totiž inspektoři často narážejí při kontrolách nelegálního zaměstnání na agresivní „bossy“.
Významní personalisté potvrzují informace z podrobné studie Člověka v tísni, že v tuzemsku ve velkém ožilo nelegální zaměstnávání a takzvané zastřené zprostředkování zaměstnání. Fakticky jde o dodávání levné pracovní síly zejména do fabrik bez dodržování zákoníku práce a dalších předpisů.
Přečtěte si rozhovor o nekalých praktikách na českém trhu práce:
„Strašně se to rozmohlo s válkou na Ukrajině. Ve chvíli, kdy ukrajinští pracovníci dostali volný vstup na trh práce, tak je strašně jednoduché je zaměstnávat. A nezaměstnají je legálně, neplatí za ně sociální a zdravotní pojištění, dávají jim peníze na ruku, nedodržují zákoník práce, dělají třeba šest dní v týdnu, 15 hodin denně,“ tvrdí Hrbáčková.
Podle Hrbáčkové zároveň často tyto organizované skupiny drží pracovníky v hrsti. „Strhávají jim obrovské částky za ubytování, a pak i za to, že na ubytovně kouří. Nebo jsem viděla, že strhli někomu dva tisíce korun za to, že měl pověšené prádlo v pokoji,“ říká generální ředitelka Hofmann Personal.
Kampaň má firmy upozornit na možné problémy
Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu v personální agentuře ManpowerGroup popisuje, že poctivé agentury nemohou těm zastřeným konkurovat.
„Pokud se to obchází přes dohody nebo práci na černo, tak jsou takoví dodavatelé minimálně o 30 procent levnější,“ říká s odkazem na to, že při obcházení pravidel většinou organizované skupiny neodvádí sociální a zdravotní pojištění.
Asociace poskytovatelů personálních služeb, jejímiž členy jsou ManpowerGroup i Hofmann Personal, proto dokonce ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy rozjela edukativní kampaň pro zaměstnavatele. Apeluje v ní na to, že zdravé české firmy nedeformují trh a nevytvářejí zisk tím, že šetří na zaměstnancích.
„Nechceme to skandalizovat, ale upozornit firmy, že můžou být v průšvihu. Třeba ani netuší, že jejich dodavatel dělá podvody, ale nesou za to zodpovědnost,“ říká Jiří Halbrštát.
Gabriela Hrbáčková přitom upozorňuje, že subjekty využívající podvodné dodavatele mohou dostat až 10 milionovou pokutu a přijít až na dva roky o živnostenské oprávnění.
Ve fabrikách se dozvídáme, že jsme drazí, zní z asociace
Další asociace zastřešující pracovní agentury ale otevřeně popisuje, že situace s nelegálním zaměstnáváním pokročila do takového stavu, že služby agentur dodržující zákonná pravidla jsou odmítané.
„Naši členové mi volají a říkají, že kamkoliv přijdou do fabriky nabídnout agenturní zaměstnávání, tak se dozví, že jsou dvakrát tak drazí než jiný dodavatel. A tím je někdo, kdo dodává na smlouvu o dílo,“ říká Radovan Burkovič, který vede Asociaci pracovních agentur zastupující 42 společností.
Podle něj si koncoví zaměstnavatelé spočítají, že se jim to i přes hrozbu vysokých pokut vyplatí. „Zjišťují, že může být nějaká pokuta, třeba i v milionech korun, ale ušetří desítky milionů,“ tvrdí Burkovič.
Škody za miliardy, pokuty za miliony
Naopak podle Jiřího Halbrštáta i Gabriely Hrbáčkové se situace začala řešit. „Musím říct, že se tím pan ministr Jurečka opravdu začal zabývat,“ konstatuje generální ředitelka Hofmann Personal.
Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrzuje, že se na potírání zastřeného zprostředkovaného zaměstnávání stále více zaměřuje a posiluje pravomoci inspektorů při kontrolách. Stejně tak se resort snaží odhadnout i škodu, kterou tento problém státní pokladně způsobuje.
„V současnosti pracujeme na tom, abychom mohli co nejpřesněji odhadnout rozsah zastřeného zprostředkování zaměstnání, zejména co se týče krácení odvodových povinností vůči státu,“ říká mluvčí ministerstva Jakub Augusta. Dodává, že obecné odhady mluví o tom, že stát ročně přichází o 10 až 40 miliard korun kvůli nelegálnímu zaměstnávání.
Zastřenému zprostředkování zaměstnání mají proto orgány Státního úřadu inspekce práce v letošním roce věnovat mimořádnou pozornost.
„Kontroly budou prováděny na základě vlastního monitoringu, na základě vyhodnocení informací z registrů Úřadu práce ČR a České správy sociálního zabezpečení, s využitím podnětů veřejnosti ke kontrole, a i následné kontroly u subjektů, kdy bylo zastřené zprostředkování zaměstnání nebo jeho umožnění zjištěno v minulosti,“ říká mluvčí úřadu Richard Kolibáč.
Podle inspektorů v loňském roce proběhlo 419 kontrol přímo zaměřených na oblast zastřeného zprostředkování zaměstnání a pochybení se ukázalo u 185 subjektů. Často tyto kontroly patří mezi nejkomplikovanější - vedle toho, že subjekty často nespolupracují, naráží inspektoři i na řetězení obchodních vztahů.
Podle mluvčího inspekce práce padlo v loňském roce za zastřené zprostředkování zaměstnání a jeho umožnění celkem 255 pokut dohromady za více jak 158 milionů korun. Z toho 88 osm pokut za bezmála 70 milionů korun dostali finální zaměstnavatelé, tedy podnikatelské subjekty, které zastřené zaměstnávání umožnily.
