Hlavní obsah

Tisíce nemovitostí zřejmě propadnou státu. Úřad se snaží vlastníky dohledat

Foto: David Taneček, ČTK

Zestátnění může zasáhnout desetitisíce pozemků a tisíce staveb. Ilustrační foto.

Reklama

24. 1. 20:31

Na konci roku uplyne desetiletá lhůta, během níž se mohou neznámí majitelé přihlásit ke svým zapomenutým nemovitostem. Pokud tak neučiní, propadnou státu. Část z nich ale poputuje i do elektronických aukcí.

Článek

Přibližně 152 tisíc pozemků a 4000 staveb nemá v Česku dohledatelného vlastníka.

Začátkem příštího roku se to ale změní. Vyprší totiž desetileté období stanovené občanským zákoníkem, během kterého bylo možné chybějící majitele dohledat.

Nemovitosti, u kterých se to nepodaří, pak na konci roku 2023 připadnou státu.

Netýká se to ale jen pozemků a staveb, které žádného vlastníka nemají. Zestátnění čeká také nemovitosti, jejichž majitelé nemají v katastru nemovitostí uvedeny kompletní údaje.

„Pokud se vlastník o nemovitost nepřihlásí, neopraví nebo nedoplní údaje, tak od 1. ledna 2024  přejdou nemovitosti bez správně zapsaného vlastníka na stát,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Michaela Tesařová.

Instituce se v posledních letech snaží právoplatné majitele dohledávat, jen loni tak vyřešila kolem 50 tisíc případů.

Vlastník mimo stát

Propadnuté pozemky i stavby ÚZSVM posléze nabídne dalším institucím - třeba Státnímu pozemkovému úřadu, Lesům ČR nebo správám povodí řek. Ve hře je rovněž bezplatný převod obcím.

„V případě, že státní instituce o ty nemovitosti neprojeví zájem, samozřejmě budeme hledat vlastníka mimo stát a nabízet je i v elektronických aukcích,“ uvedla Tesařová.

Foto: ÚZSVM

Počet neidentifikovaných vlastníků k 1. 2. 2022.

Podle Michala Hlaváčka z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy ale uvedení těchto nemovitostí na trh žádnou výraznou změnu v jejich cenách či v dostupnosti bydlení neudělá.

„Jsou to často nemovitosti typu nějakých zapomenutých pozemků jako orná půda, lesy a podobně,“ vysvětlil.

Kvůli růstu cen ale podle něj mohou mít i malé pozemky pro své majitele význam. „Může se stát, že i u pozemků, které zdánlivě mají hodnotu nulovou, člověk zjistí, že mohou mít hodnotu v řádu tisíců korun a že se vyplatí o ně zajímat,“ přiblížil s tím, že o mnoho takových pozemků projeví zájem developeři.

Prázdné domy a 50. léta

Mluvčí ÚZSVM Tesařová tvrdí, že za současným vysokým počtem nemovitostí s neznámými majiteli stojí komunistické pozemkové reformy v 50. letech. Tehdejší režim neměl zájem evidovat soukromá práva k nemovitostem, ty tak v období let 1951 až 1964 nepodléhaly žádné systematické evidenci.

Podle Petra Zemana z organizace Prázdné domy je ale potřeba brát v potaz nejenom nemovitosti bez majitele, ale i ty, o které se jejich vlastníci nestarají. Jejich prodej by podle něj mohl udělat nemovitosti cenově dostupnější.

Dodal, že nemovitosti jsou pro mnohé stále cesta, jak uložit své peníze, a majitelé tak domy raději drží ve vlastnictví, než aby je prodali. „Je naprosto v pořádku, že jste bohatý člověk a máte nemovitostí víc, ale není v pořádku, že je necháváte chátrat,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Historickou příčinu velkého množství opuštěných staveb pak vidí Zeman mimo jiné v tom, že po sametové revoluci nakoupili řadu domů v Česku cizinci, kteří se o ně později nezvládli postarat.

„Měli nereálná očekávání, jak rychle to u nás opraví. U nás to není tak jednoduché - čeká se dlouho na rekonstrukci, na zbourání také čekáte velice dlouhou dobu. A ty lidi o to pak ztratili zájem,“ vysvětlil Zeman.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované